799

119. — O jiných k. vz Acetum v Nz. lk.,
v rejstříku ad Šfk. Poč. 609.—612., Säure
v Nz. Struktura kyselin, Vz MS. 327. K-ny
a soli. Vz MS. 322. Otravy kyselinou uhli-
čitou, vz Pelc 275., k. dusičnou, ib. 425.,
fluorovodíkovou (Fluorwasserstoff), ib. 428.,
k. octovou, ib. 428., k. vinnou a citrono-
vou, ib. 430., k. šťovíkovou (šťavelovou,
C₂ H₂ O₄, acidum oxalicum), ib. 432., k. sí-
rovou (sulphoxysmus), ib. 416., siřičitou,
acidum sulphurosum, ib. 422., k-nou solnou,
a. muriaticum. Ib. 423.

Kyselinný, Säuren-. K. sloučenina s mo-
čovinou. Čs. lk. VI. 139. Vz Kyslotvorný.

Kyselinový radikal. Mj. 53.

Kyseliti. Již nemám oč k. Let. 320. K.
se s kým. Bart. 350.

Kyselka, Sauerbrunn. Vz Slov. zdrav.,
S. N. — K. v pivovarství — kyselina, jež
se časem do kádi zažírá u ve dřevě se vy-
víjí. Hk., Schd. I. 307., Šfk. Poč. 154. —
K. či Přadlenka, upravený došek slámy do
šatú ženských. Věší se s motovidlem v ruce
na strom. Sš. ť. 767. — K, der Preisel-
beerstRauch. Vz Kamenačka. — K. = kyselé
ovoce. Někdo k-ky jedl a někoho napadly
laskominy. Vz Ltskominy. Č. M. 25. —
K = kyselá louku, vz Kyselice (dod.), Ky-
silka. BPr. — K., y, m., os. jm. — K. Jos:,
prof. v Praze, nar. 1846.

Kyselnatý = kyselinu obsahující: K.
voda, feäniewasáer. Šp., Ev. Šk. III. 213.

Kyselo. Jidlo z kvasu do vody zavaře-
ného. Sš. P. 767. U Písku. Mg. Cf.Kram.
Slov. Ty nechutné k ! Dl. — K. = zelná
voda, das Krautwasser. Val. Brt.—- K. =
droby na-kyselu připravené. Val. Brt. D.
226. — K. = hlávkové zelí do hrnce zakva-
šené. Slov. — K. = buchta ze žitné mouky
bez kvasnic. V Kunval. Msk. — K. Dítěti
rozplakanému fikají: Kyselo! nebo: Ky-
slíku! Obzor. 1886. 132. — K, a, m., os.
jm. — K. Kar., 1794—-1831. kněz. Jg. H.
1. 2. vd. 590., Šb. D. ř. 2. vd. 312.

Kyselost. K. v žaludku. Vz Slov. zdrav.
Všecky stavy v k. uvedl. Bart. 32., 123.
Činí mezi lidmi k-t-ti. Tov. Byli v k-sti pro
kněžská zboží. Dač. 1. 19. Vznikla v něm
nemalá k. k panovníku. Mus. 1880. 228.

Kyseloučký = nakyslý.

Kyselov, a, m., Giessnübel, ves u Olo-
mouce; Kiselow, dvůr u Turnova. Tk. V.
247., Sdl. Hr. III. 234.

Kyselovice, dle Budějovice, Kisselowitz,
ves u Kroměříže. D. ol. VI. 616.

Kyselovka, y, f., Giesshübler Sauerbrunn-
wasser. Us. Tč.

Kyselovský. Žer. Záp. I, 246., 261.

Kyselý, sauer. Cf. Mul. Etym. 157. K.
soli, Alj. 27., Kk. Fys, 61., NA. V. 476.,
síran sodnatý, seno, Sl. les., látka. .Mj. 25.
K. jak ščava (šťovík), jak vřesk. Brt. K-lým
se nesolí. Bž. — K.. = hněvivý atd. Učinili
to s k-lým srdcem (neradi). Wtr. — K. Mat,,
farář ku konci 18. stol. Jir. Ruk. I. 440.

Kysibel, bla, m., Giesshübel, ves u Bu-
chova; sam. u Haber. Blk. Kfsk. 99., 1.199,
Krsm. Slov., S. N. _:

Kysibelská kyselka. Vz Ukaz. 51., 32.

Kysilka, y, f. = kyselá louka. Vz Ky-

selka (dod.). BPr. — Na Kysilce, pole
u Měřenic u Klat. BPr.

Kysilník, u, m., cotoneaester, die Stein-
mipel, rostl. K. pospolitý, c. vulgaris. Rstp.
512. Také: skalník kdoulový. Sl. les.

Kysiti sa = kysnouti. Slov. Ssk.

Kysla, y, f. = ovčí podmáslí. Val. Vck.,
Brt. L. N. I. 186.

Kyslastý, säuerlich. K. zápach. Slov.
Orl. XI. 98.

Kyslavec, vce, m., míst. jm. v Malém
Houtu na Slov. Let. Mt. sl. VI. 1. 11.

Kyslavý, säuerlich. Us. Tč.
Kysle = kysele. Slov. Bern.

Kyslé, ého, n. = kyselá žinčice. Val. Brt.

Kyslec, selce, m., calligonum, rostl. K.
křídlatý, c. pallasia. Vz Rstp. 1263.

Kyslení, n. = kyseleni. Bern.

Kyslice, e, f. = kyselice, polévka ze zelné
vody. Laš. Tč.

Kysličení, n. S. N. V. 1204.

Kysličivý, oxydační. K. plamen. Kk.
Fys. 107.

Kysličnatý vzduch. SP. II. 129.

Kysličník, die Halbsäure, das Oxyd. K.
chromnatochromitý, das Chromoxyduloxyd,
kyselý, saures Oxyd, olovnatoolovičitý, pla-
tičitovápenatý, der Platinoxydkaik, platičito-
sodnatý, das Platinoxydnatron, URanatoura-
nitý, das Uranoxyduioxyd, zásaditý, basisches
o. salzfahiges Oxyd, železnatoželezitý, Eisen-
oxyduloxyd. Nz., Šp., ZČ. I. 90. Cf. Bř. N.
86., Rst. 434. a hlavně KP. IV. 720., V.
402., Schd. 1. IX. a Šf. Poč. 612. Otravy
plynem opojným (k-kem dusičnatým). Vz
Pelc 345. Otrava k-kem dusičelým, die
Untersalpetersäure. Pelc 427.

Kyslík, das Oxygen. Výroba k-ku na
veliko. Šfk. Ruk. «2. K. a vodík. Šfk. Ruk.
99. O k. Cf. Bř. N. 105 , Šfk, Ruk. 78. a
Poč. 612., Rst. 17., 431, Schd. I 276 , 281.,
Jl. 228, Šfk. Poč. 39., 41, KP. IV. 444.,
Kram. Slov., Slov. zdrav.. Rosc. 36., Krč.
G. 34.

Kyslíkatý, Sauerstoff. K. sůl, Sl. les.,
látky, lim. 1. 88., sloučenina.

Kyslíkoměřický, eudiometrisch. Šm. .

Kyslikovodík, u, m. Vz Čs. lk. VIII.
391.

Kyslíkový obsah, der Sauerstoffgehalt.
Sl. les.

Kyslina, y, f. = kyselina, die Säure.
Dch.

Kysliti, il, en, ení = kysiliti. Bern.
Kyslokořen, u, m., oxybaphus, rostl.
Šm.

Kysloměr, u, m., das Oxymeter. Rk.

Kyslomodran, u, m., oxycyanas. Šm.

Kyslomodřový, Oxycyan-. Šm.

Kysloň, sonneratia, die Sonneratie, rostl.
K. syrečková, s. acidit, bílá, s. alba. Vz
Rstp. 589. .

Kysloplod, u, m., oxycarpus, rostl. Šm.

Kyslosoličník, u, m. = oxyehlorid, das
Oxyehlorid. Nz.

Kyslosť, i, f.= kyselost. Bern.

Kyslostrom, u, m. = kysloň. Šm.

Kyslotrn, u, m. = mahonia, strom. Šm.

Kyslotvoréc, rce, m., der Säarenbildner,
das Säurenradikal.: Ssk.