Předchozí (798)  Strana:799  Další (800) |
|
|||
799
|
|||
|
|||
119. — O jiných k. vz Acetum v Nz. lk.,
v rejstříku ad Šfk. Poč. 609.—612., Säure v Nz. Struktura kyselin, Vz MS. 327. K-ny a soli. Vz MS. 322. Otravy kyselinou uhli- čitou, vz Pelc 275., k. dusičnou, ib. 425., fluorovodíkovou (Fluorwasserstoff), ib. 428., k. octovou, ib. 428., k. vinnou a citrono- vou, ib. 430., k. šťovíkovou (šťavelovou, C2 H2 O4, acidum oxalicum), ib. 432., k. sí- rovou (sulphoxysmus), ib. 416., siřičitou, acidum sulphurosum, ib. 422., k-nou solnou, a. muriaticum. Ib. 423. Kyselinný, Säuren-. K. sloučenina s mo-
čovinou. Čs. lk. VI. 139. Vz Kyslotvorný. Kyselinový radikal. Mj. 53.
Kyseliti. Již nemám oč k. Let. 320. K.
se s kým. Bart. 350. Kyselka, Sauerbrunn. Vz Slov. zdrav.,
S. N. — K. v pivovarství — kyselina, jež se časem do kádi zažírá u ve dřevě se vy- víjí. Hk., Schd. I. 307., Šfk. Poč. 154. — K. či Přadlenka, upravený došek slámy do šatú ženských. Věší se s motovidlem v ruce na strom. Sš. ť. 767. — K, der Preisel- beerstRauch. Vz Kamenačka. — K. = kyselé ovoce. Někdo k-ky jedl a někoho napadly laskominy. Vz Ltskominy. Č. M. 25. — K = kyselá louku, vz Kyselice (dod.), Ky- silka. BPr. — K., y, m., os. jm. — K. Jos:, prof. v Praze, nar. 1846. Kyselnatý = kyselinu obsahující: K.
voda, feäniewasáer. Šp., Ev. Šk. III. 213. Kyselo. Jidlo z kvasu do vody zavaře-
ného. Sš. P. 767. U Písku. Mg. Cf.Kram. Slov. Ty nechutné k ! Dl. — K. = zelná voda, das Krautwasser. Val. Brt.—- K. = droby na-kyselu připravené. Val. Brt. D. 226. — K. = hlávkové zelí do hrnce zakva- šené. Slov. — K. = buchta ze žitné mouky bez kvasnic. V Kunval. Msk. — K. Dítěti rozplakanému fikají: Kyselo! nebo: Ky- slíku! Obzor. 1886. 132. — K, a, m., os. jm. — K. Kar., 1794—-1831. kněz. Jg. H. 1. 2. vd. 590., Šb. D. ř. 2. vd. 312. Kyselost. K. v žaludku. Vz Slov. zdrav.
Všecky stavy v k. uvedl. Bart. 32., 123. Činí mezi lidmi k-t-ti. Tov. Byli v k-sti pro kněžská zboží. Dač. 1. 19. Vznikla v něm nemalá k. k panovníku. Mus. 1880. 228. Kyseloučký = nakyslý.
Kyselov, a, m., Giessnübel, ves u Olo-
mouce; Kiselow, dvůr u Turnova. Tk. V. 247., Sdl. Hr. III. 234. Kyselovice, dle Budějovice, Kisselowitz,
ves u Kroměříže. D. ol. VI. 616. Kyselovka, y, f., Giesshübler Sauerbrunn-
wasser. Us. Tč. Kyselovský. Žer. Záp. I, 246., 261.
Kyselý, sauer. Cf. Mul. Etym. 157. K.
soli, Alj. 27., Kk. Fys, 61., NA. V. 476., síran sodnatý, seno, Sl. les., látka. .Mj. 25. K. jak ščava (šťovík), jak vřesk. Brt. K-lým se nesolí. Bž. — K.. = hněvivý atd. Učinili to s k-lým srdcem (neradi). Wtr. — K. Mat,, farář ku konci 18. stol. Jir. Ruk. I. 440. Kysibel, bla, m., Giesshübel, ves u Bu-
chova; sam. u Haber. Blk. Kfsk. 99., 1.199, Krsm. Slov., S. N. : Kysibelská kyselka. Vz Ukaz. 51., 32.
Kysilka, y, f. = kyselá louka. Vz Ky-
|
selka (dod.). BPr. — Na Kysilce, pole
u Měřenic u Klat. BPr. Kysilník, u, m., cotoneaester, die Stein-
mipel, rostl. K. pospolitý, c. vulgaris. Rstp. 512. Také: skalník kdoulový. Sl. les. Kysiti sa = kysnouti. Slov. Ssk.
Kysla, y, f. = ovčí podmáslí. Val. Vck.,
Brt. L. N. I. 186. Kyslastý, säuerlich. K. zápach. Slov.
Orl. XI. 98. Kyslavec, vce, m., míst. jm. v Malém
Houtu na Slov. Let. Mt. sl. VI. 1. 11. Kyslavý, säuerlich. Us. Tč.
Kysle = kysele. Slov. Bern. Kyslé, ého, n. = kyselá žinčice. Val. Brt.
Kyslec, selce, m., calligonum, rostl. K.
křídlatý, c. pallasia. Vz Rstp. 1263. Kyslení, n. = kyseleni. Bern.
Kyslice, e, f. = kyselice, polévka ze zelné
vody. Laš. Tč. Kysličení, n. S. N. V. 1204.
Kysličivý, oxydační. K. plamen. Kk.
Fys. 107. Kysličnatý vzduch. SP. II. 129.
Kysličník, die Halbsäure, das Oxyd. K.
chromnatochromitý, das Chromoxyduloxyd, kyselý, saures Oxyd, olovnatoolovičitý, pla- tičitovápenatý, der Platinoxydkaik, platičito- sodnatý, das Platinoxydnatron, URanatoura- nitý, das Uranoxyduioxyd, zásaditý, basisches o. salzfahiges Oxyd, železnatoželezitý, Eisen- oxyduloxyd. Nz., Šp., ZČ. I. 90. Cf. Bř. N. 86., Rst. 434. a hlavně KP. IV. 720., V. 402., Schd. 1. IX. a Šf. Poč. 612. Otravy plynem opojným (k-kem dusičnatým). Vz Pelc 345. Otrava k-kem dusičelým, die Untersalpetersäure. Pelc 427. Kyslík, das Oxygen. Výroba k-ku na
veliko. Šfk. Ruk. «2. K. a vodík. Šfk. Ruk. 99. O k. Cf. Bř. N. 105 , Šfk, Ruk. 78. a Poč. 612., Rst. 17., 431, Schd. I 276 , 281., Jl. 228, Šfk. Poč. 39., 41, KP. IV. 444., Kram. Slov., Slov. zdrav.. Rosc. 36., Krč. G. 34. Kyslíkatý, Sauerstoff. K. sůl, Sl. les.,
látky, lim. 1. 88., sloučenina. Kyslíkoměřický, eudiometrisch. Šm. .
Kyslikovodík, u, m. Vz Čs. lk. VIII.
391. Kyslíkový obsah, der Sauerstoffgehalt.
Sl. les. Kyslina, y, f. = kyselina, die Säure.
Dch. Kysliti, il, en, ení = kysiliti. Bern.
Kyslokořen, u, m., oxybaphus, rostl. Šm. Kysloměr, u, m., das Oxymeter. Rk.
Kyslomodran, u, m., oxycyanas. Šm.
Kyslomodřový, Oxycyan-. Šm.
Kysloň, sonneratia, die Sonneratie, rostl.
K. syrečková, s. acidit, bílá, s. alba. Vz Rstp. 589. . Kysloplod, u, m., oxycarpus, rostl. Šm.
Kyslosoličník, u, m. = oxyehlorid, das
Oxyehlorid. Nz. Kyslosť, i, f.= kyselost. Bern.
Kyslostrom, u, m. = kysloň. Šm.
Kyslotrn, u, m. = mahonia, strom. Šm.
Kyslotvoréc, rce, m., der Säarenbildner,
das Säurenradikal.: Ssk. |
||
|
|||
Předchozí (798)  Strana:799  Další (800) |