Předchozí (799)  Strana:800  Další (801) |
|
|||
800
|
|||
|
|||
Kyslotvorný = kyselinný. K. prvek
(radikal), der Säurenbildner, das Säuren- radikal. Nz. Kysloun, u, m., oxydendrum, rostl. K.
stromovitý, o. arboreum. Vz Rstp. 991. Kyslovatý, gesäuert, säuerlich. Šm., Rk.
Kyslunka, y, f. = kyselá hruška. Laš.
Tč. Kyslý. Bž. 190. Laš., val. Tč., Brt. D.
226. Také slov. Ssk. K. plánka. Sbor. sl. ps. I. 89. Kysnatka, y, f. = kyselík, jablko. Mor.
Brt. Kysnutí, n., das Sauerwerden. Vz Ky-
sání. Kysopa, y, f, michelia, rostl. K. kopi-
natá, m. champaca. Rstp. 34. Kysotajek, jku, m., der Pyrosmalit. Šm.
Kysť. Cf. List. fil. 1882. 177. Čiastky
zeliny a byliny sú: koreň, stonok a k. K. je to, co na stonku lebo na hlúbe na vr- chovci jeho narastie. Keď listy toho kystu spolu se držia (gundžia), to sä volá hlava, keď sú rozchvojené, rozratené, to sä volá vňat. Srovnajte na to kapustu so zomia- kami. Slov. Hdž. Čít. 197. K. = svazek chlupů, štětin n. dílů podobných, der Pin- sel. R8t. 174 , 434. — Kystka — klas prosný a ovesný. Proso, oves mají kystě. Mor. Mtc. 1878. 36., Bkř. — Kystka malířská, der Malerpinsel. Dch., Rgl. — Kystka = kytka. Trhala má milá modrú fialenku, trhala, tr- hala, do kystek vázala; Uviju ti kystku, bude stát za tolar. Sš. P. 281., 327. (353.). Vz Kyšť, List. fil. 1882. 177. K. střešeň, jak je svázané prodávají Mtc. 1878. 36. Kystek, stku, m. = štětec, der Pinsel.
Šm. Kýsti = spáti. Jdi už kysť. Val. Vck.
Kystice, e, f., sporochnus, der Spitzen-
tang, mech. K. trnatá, s. aculeatus, jazyko- vitá, a. ligulatus. Vz Rstp. 1853. Kystka, vz Kysť.
Kystnatec, tce, m., bauera, die Bauere,
rostl. K. svízelový, b. rubioides. Rstp. 690. Kysťnatka, y, f., penicillaria, rostl. K.
klasatá, p. spicata. Rstp. 1720. Kystnatý, strauss-, pinselartig. Vz Kysť.
Sl. les., Rst. 434. Kystnavec, vce, m., luhea, strom. Šm.
Kystonohý, poecilopodus, o zvířatech.
Šm. Kystovitý, pinselförmig. Rst. 434.
Kystový, Quasten-. Bern.
Kystra, y, f., Kistrau, ves u Loun. Blk.
Kfsk. 90. Kystráček, čka, m., pták. K. novozéland-
ský, prosthemadera Novae Seelandiae. Brm. II. 2. 600.-602. Kystuška, y, f, cyris, zvíře. Šm.
Kysuca = potok na Slov. Hdk. C. 379.,
Sl. sp. 42. Kyš, vz Kýž, Kysati.
Kyša = nechutná kýška. Brt., Sd.
Kysati = vysmívati se, mrkvičku strou-
hati. Vz Kyš. U Příbora. Mtl. Kyšený, gesäuert. Šm.
Kyšice, dle Budějovice, Kiaehitz, vsi
u Plzně a u Sušice. Arch. III. 481. — K, Kissingen, mě. v Bavořích. 3b. D. ř. I. 27. |
Kyšický Mlýn, Kischitzer Mühle, mlýn
u Unoště. Kýšiť = syřiti. Slov. Gazdiná kýši mlieko
na mútenia. Včka IV. 127. Kyška, kýška, kéška = usedlé mléko,
sauere Milch. Na vých. Mor. a Slov. Brt., Tč. Cf. lit. kuskis. Gt. Lit. stud. 66., Kram. Slov. Mléko sa v kýšku proměnilo = sra- zilo se. Brt. Polievka z kýšky múkou za- třepaná. Slov. Zátur. Idú, dze jím dajú kýšky. Slav. II. 5., Sl. ps 238. — K. = jitrnice, jelito, Wurst. K. lanyžová, Trüffel-, jazyková, Zungen-, polská, polnische W, malinová, Himbeeren-, hrachová a bobová- Erbsen- u. Bohnenwurst, italianská, italieni- sche W. Dch. Kyškodychadelný, gastropul monalis. Nz.
Kyškovratní, peristaltisch. Šm.
Kýšľava, y, f. = kyselka, Sauerbrunn-
wasser. Slov. Ev. Šk. III. 163. Kyšnec, šence, m. = koriandr obecný,
coriandrum sativum. Rstp. 766., Slb. 587. Kyšní, Säure-. Šm.
Kyšpal, a, m., os. jm. NB. Tč.
Kyšper, u, m.= podlouhlá, kulatá sít
na uschování nachytaných ryb. V Podluží. Brt. L. N. II. 17. Kyšperk, město u Ústí nad Orlicí. Vz
Supí. K. sirkový (má továrnu na sirky) drží mnoho na kávu. Vz Sbtk. Krat. h. 64 —- Cf. Tk. IV. 732., Blk. Kfsk. 1348., S. N., Sdl. Hr. I. 255., II. 278., III. 262., V. 86., 270. Kyšpurk Hanuš. D. ol. VI. 394.
Kyšt, é, m. = trap, trapy, vřeteno a
jeho díly na hroznu, obzvl. vinném, der Kamm der Weintrauben. Rst. 434. Kyt železitý. Zpr. arch. VII. 81. O k. vz
Kram. Slov. — K. = kytka. Pl. Kýť = ký + ť. Vz Ký. Než můj milý
kněže, k. mi jest čert do chlapa? Arch. II. 150. Kyta, kytina. Cf. Mkl. Etym. 158., List.
fil. 1882. 177., 178. Kytka = lata hustě a stejně rozvětvená, v obrysu asi vejčitá, jako u šeříka, tbyrsus, der Strauss. Čl. Kv. XXI., Slb. XLIII., Rst. 434. Cf. Kysť (dod.). Vz Schd. II. 207., Bž. 98.; Sbtk. Rostl. 15., 34.-36., 210., 222. Na jablunce jsou jablíčka, na kytijce je pantlička. Sš. P. 426. Vezmi ovsa v kytách. Ruk. Kd. Kytice z viol a roži. Rkk. Cf. Věneček nebyl celý, dvě modré růžičky, štyry fialečky. Sš. P. 381. Cf. Sš. P. 663., 749. — Kyta, ein Kopfputz, der vom Kopfhintertbeile in Form eines Tellers herabhängt. Slov. Ssk. — Kytka = chytka ve hře míčem. U N. Kdyně. Rgl. -— K. křížová = ozdoba slohu gotického, za- končuje fialu. Method. VII. 59., SP. II. 19., NA. I. 63. — Kyta = třapec ku př. na konci biče. Mor. Brt. Kýta, cf. Mkl. Etym. 158. U N. Kdyně
kyta. Rgl. K. jehněčí, kanci, vepřová, pe- čená, naložená, marinovaná, máčená, špiko- vaná, s kůrou chlebovou, se sardelemi, s no- vými brambory, s kyselou smetanou, s tar- toflemi. Hnsg. —- K. = noha. Dál do kyt = utekl. Brt. D. 341. Kytaj. Stojí zlatý šiatrik: ty ho ulap
na vrchu za kytaj a utekaj. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 218.
|
||
|
|||
Předchozí (799)  Strana:800  Další (801) |