800

Kyslotvorný = kyselinný. K. prvek
(radikal), der Säurenbildner, das Säuren-
radikal. Nz.

Kysloun, u, m., oxydendrum, rostl. K.
stromovitý, o. arboreum. Vz Rstp. 991.

Kyslovatý, gesäuert, säuerlich. Šm., Rk.

Kyslunka, y, f. = kyselá hruška. Laš.
Tč.

Kyslý. Bž. 190. Laš., val. Tč., Brt. D.
226. Také slov. Ssk. K. plánka. Sbor. sl.
ps. I. 89.

Kysnatka, y, f. = kyselík, jablko. Mor.
Brt.

Kysnutí, n., das Sauerwerden. Vz Ky-
sání.

Kysopa, y, f, michelia, rostl. K. kopi-
natá, m. champaca. Rstp. 34.

Kysotajek, jku, m., der Pyrosmalit. Šm.

Kysť. Cf. List. fil. 1882. 177. Čiastky
zeliny a byliny sú: koreň, stonok a k. K.
je to, co na stonku lebo na hlúbe na vr-
chovci jeho narastie. Keď listy toho kystu
spolu se držia (gundžia), to sä volá hlava,
keď sú rozchvojené, rozratené, to sä volá
vňat. Srovnajte na to kapustu so zomia-
kami. Slov. Hdž. Čít. 197. K. = svazek
chlupů, štětin n. dílů podobných, der Pin-
sel. R8t. 174 , 434. — Kystka — klas prosný
a ovesný. Proso, oves mají kystě. Mor. Mtc.
1878. 36., Bkř. — Kystka malířská, der
Malerpinsel. Dch., Rgl. — Kystka = kytka.
Trhala má milá modrú fialenku, trhala, tr-
hala, do kystek vázala; Uviju ti kystku,
bude stát za tolar. Sš. P. 281., 327. (353.).
Vz Kyšť, List. fil. 1882. 177. K. střešeň, jak
je svázané prodávají Mtc. 1878. 36.

Kystek, stku, m. = štětec, der Pinsel.
Šm.

Kýsti = spáti. Jdi už kysť. Val. Vck.

Kystice, e, f., sporochnus, der Spitzen-
tang, mech. K. trnatá, s. aculeatus, jazyko-
vitá, a. ligulatus. Vz Rstp. 1853.

Kystka, vz Kysť.

Kystnatec, tce, m., bauera, die Bauere,
rostl. K. svízelový, b. rubioides. Rstp. 690.

Kysťnatka, y, f., penicillaria, rostl. K.
klasatá, p. spicata. Rstp. 1720.

Kystnatý, strauss-, pinselartig. Vz Kysť.
Sl. les., Rst. 434.

Kystnavec, vce, m., luhea, strom. Šm.

Kystonohý, poecilopodus, o zvířatech.
Šm.

Kystovitý, pinselförmig. Rst. 434.

Kystový, Quasten-. Bern.

Kystra, y, f., Kistrau, ves u Loun. Blk.
Kfsk. 90.

Kystráček, čka, m., pták. K. novozéland-
ský, prosthemadera Novae Seelandiae. Brm.
II. 2. 600.-602.

Kystuška, y, f, cyris, zvíře. Šm.

Kysuca = potok na Slov. Hdk. C. 379.,
Sl. sp. 42.

Kyš, vz Kýž, Kysati.

Kyša = nechutná kýška. Brt., Sd.

Kysati = vysmívati se, mrkvičku strou-
hati. Vz Kyš. U Příbora. Mtl.

Kyšený, gesäuert. Šm.

Kyšice, dle Budějovice, Kiaehitz, vsi
u Plzně a u Sušice. Arch. III. 481. — K,
Kissingen, mě. v Bavořích. 3b. D. ř. I. 27.

Kyšický Mlýn, Kischitzer Mühle, mlýn
u Unoště.

Kýšiť = syřiti. Slov. Gazdiná kýši mlieko
na mútenia. Včka IV. 127.

Kyška, kýška, kéška = usedlé mléko,
sauere Milch. Na vých. Mor. a Slov. Brt.,
Tč. Cf. lit. kuskis. Gt. Lit. stud. 66., Kram.
Slov. Mléko sa v kýšku proměnilo = sra-
zilo se. Brt. Polievka z kýšky múkou za-
třepaná. Slov. Zátur. Idú, dze jím dajú
kýšky. Slav. II. 5., Sl. ps 238. — K. =
jitrnice, jelito, Wurst. K. lanyžová, Trüffel-,
jazyková, Zungen-, polská, polnische W,
malinová, Himbeeren-, hrachová a bobová-
Erbsen- u. Bohnenwurst, italianská, italieni-
sche W. Dch.

Kyškodychadelný, gastropul monalis. Nz.

Kyškovratní, peristaltisch. Šm.

Kýšľava, y, f. = kyselka, Sauerbrunn-
wasser. Slov. Ev. Šk. III. 163.

Kyšnec, šence, m. = koriandr obecný,
coriandrum sativum. Rstp. 766., Slb. 587.

Kyšní, Säure-. Šm.

Kyšpal, a, m., os. jm. NB. Tč.

Kyšper, u, m.= podlouhlá, kulatá sít
na uschování nachytaných ryb. V Podluží.
Brt. L. N. II. 17.

Kyšperk, město u Ústí nad Orlicí. Vz
Supí. K. sirkový (má továrnu na sirky) drží
mnoho na kávu. Vz Sbtk. Krat. h. 64 —-
Cf. Tk. IV. 732., Blk. Kfsk. 1348., S. N.,
Sdl. Hr. I. 255., II. 278., III. 262., V. 86., 270.

Kyšpurk Hanuš. D. ol. VI. 394.

Kyšt, é, m. = trap, trapy, vřeteno a
jeho díly na hroznu, obzvl. vinném, der
Kamm der Weintrauben. Rst. 434.

Kyt železitý. Zpr. arch. VII. 81. O k. vz
Kram. Slov. — K. = kytka. Pl.

Kýť = ký + ť. Vz Ký. Než můj milý
kněže, k. mi jest čert do chlapa? Arch. II.
150.

Kyta, kytina. Cf. Mkl. Etym. 158., List.
fil. 1882. 177., 178. Kytka = lata hustě a
stejně rozvětvená, v obrysu asi vejčitá,
jako u šeříka, tbyrsus, der Strauss. Čl. Kv.
XXI., Slb. XLIII., Rst. 434. Cf. Kysť (dod.).
Vz Schd. II. 207., Bž. 98._; Sbtk. Rostl. 15.,
34.-36., 210., 222. Na jablunce jsou jablíčka,
na kytijce je pantlička. Sš. P. 426. Vezmi
ovsa v kytách. Ruk. Kd. Kytice z viol a
roži. Rkk. Cf. Věneček nebyl celý, dvě
modré růžičky, štyry fialečky. Sš. P. 381.
Cf. Sš. P. 663., 749. — Kyta, ein Kopfputz,
der vom Kopfhintertbeile in Form eines
Tellers herabhängt. Slov. Ssk. — Kytka =
chytka ve hře míčem. U N. Kdyně. Rgl. -—
K. křížová = ozdoba slohu gotického, za-
končuje fialu. Method. VII. 59., SP. II. 19.,
NA. I. 63. — Kyta = třapec ku př. na
konci biče. Mor. Brt.

Kýta, cf. Mkl. Etym. 158. U N. Kdyně
kyta. Rgl. K. jehněčí, kanci, vepřová, pe-
čená, naložená, marinovaná, máčená, špiko-
vaná, s kůrou chlebovou, se sardelemi, s no-
vými brambory, s kyselou smetanou, s tar-
toflemi. Hnsg. —- K. = noha. Dál do kyt =
utekl. Brt. D. 341.

Kytaj. Stojí zlatý šiatrik: ty ho ulap
na vrchu za kytaj a utekaj. Slov. Dbš. Sl.

pov. I. 218.