801

Kytaječka, y, f. = třepení na dolejním
konci slováckých kalhot. Šm.

Kytanka, y, f., plumatella, Pflanzenthier,
n. Šm.

Kytara. Vz KP. II. 297., 299., Kram.
Slov. K-rou píseň provázeti.

Kytarista, y, m., pi. -sté = hráč na
kytaru. Sá.

Kytečka, vz Kyta. Sš. P. 687.

Kytej, e, m. = kaštan na sukni, bláto,
šubra, zvonec. Slez. Šd., Brt. D. 226.

Kytel, vz Kytle. U Chrastova u Miletína.
Tbnk.

Kytí, n. = odrůda vrbí. U Příbora. Mtl.

Kyiín, a, m., Kittin, ves u Mníška.

Kytina, y, f. = Feston. Btk. Voc. 119.

Kytka, y, f. = malá kýta. Rk.

Kytkatěný; -ěn, a, o, straussig. K.
kvet = v kytku rozpostavený. Rst. 434.

Kytkovatý, buschig. Šrn.

Kytkovitý, straussförrnig. Rst. 434.

Kytl, a, m., slavný lékař někde u Král.
Hrad. +. Tomu ani K. nepomůže. Svt. 173.

Kytla, y, f. = kytle. — K., y, m. a f. =
člověk, který má dlouhé nohy. U Kroměř. Bkř.

Kytle. Milá k., nedeř se, však milosť
panská nedědí. Č. M. 245. Ti lidé chodí
v hrubých kytlech z plátna (vestes de cana-
vacia). Mill. 77. Vezmu já si chudobnou
divčici, třeba měla jen jednu kytlici. Pís.
Rgl.

Kytlíř, e, m., os. jm. NB. Tč.

Kytňa, ě, f. = kutna, gdoule. Bern.

Kytnatý = velikých kýt, grosschlegelig.
K. prase. Us. Msk.

Kýtní, Keulen-, Schlägel-. K. sval, schen-
kelmuskel, m. Šv. 31.

Kytovati = rychle běžeti, schnell laufen.
Laš. Wrch.

Kýtovka. Cf. Brm. IV. 2. 391.

Kytuša, e, jinak dle Káča, f. = kráva,
má konec ocasu bílý na způsob kytky. Mor.
Brt.

Kyv kyvadla, der Pendelschwung, Šp.,
kolíbky, křidel, Čch. Bs. 3., 27., k mitavý
k. Čch. Mch. 110. Bod, trvání kyvu, vz
KP. II. 44., 45., ZČ. I. 139., doba, úhel,
střed, rovina, plocha kyvu. Vz ZČ. I. 130.,
132., 143., 154., Mj. 157., 158. Počet kyvů.
Šp. —- K. = pokyn, der Wink. SI. les.

Kývací, kyvací hodiny, die Pendeluhr,
Us. Tč., pohyb. ZČ. I. 130.

Kyvač, kývač = sval krční, der Kopf-
nicker. Šv. 32. — K., secundus (digitus)
salutaris. V MV. nepravá glossa. Pa.

Kýváček, čku, m., dimin. slova kývák.

Kyvadélko, a, n. K. kruhové v hodin-
kách. Mj.

Kyvadelky, pl., f. = kyvadelní hodiny.
Dch.

Kyvadelní hodiny = kyvadelky, kyva-
dlovky, die Pendeluhr, Šp., Dch., tyč, Mj.
161., ZČ. I. 144., rovina, Mj. 160., vlnění,
kmit. Dk. Aesth. 223.

Kyvadlo. Vz MS. 46., Schd. I. 54., 55.,
Kram. Slov. K. odstředivé, Centrifugal-, Nz.,
jednoduché či mathematické, KP. II. 44.,
nezměnitelnost plochy jeho, ib. 47., obratné
či reversní, Reversions-, 45., 46., sekundové,
45., 46., složené, 45., užití jeho, 44., cyklo-

idalné, kruhové, Harrinsonovo, Grahamovo,
kompensační, Herapathovo, Jürgensenovo,
Frodshamovo, kuželové, ballistické, hydro-
metrické, ZČ. I. 130., 134., 147., 149., 160.,
161., 163., 173., 261., 341., mřížové, Mj. 333.,
svisné, vodorovné. Stč. Zem. 376. Pozoro-
vání, kyv k-dla. Nz. Hoj spomienka, ty k.
žitia. Kyt. 1876. 16.

Kyvadlovitý, pendelartig. K. pohyb. Křk.
Por. 579.

Kyvadlový, Pendel-. K. rovina, délka,
pohyb, strojek, zákon. Stč. Zem. 71., 72.,
350.

Kývala, y, m. = kýval. U Olom., u Pře-
rova. Sd., Kd.

Kýválek, lka, m. = kýval, der Kopf-
nicken Dch.

Kývalík, a, m., os. jm. Pk. Npj. 155.

Kývanda, y, f. Na k-du jíti. Sá. Vz Ký-
vání.

Kývání konické. ZČ. I. 80. Vz Kývati.

Kývati, kyvotati, cf. Mkl. Etym. 153. —
čím (na koho, jak, kdy, proč, kam).
K. hlavou spokojeně, Arb., radostně, zá-
porně. Hrts. Kýva hlavou ako káčer. Slov.
Rr. Sb. K. očima, Ž. brn., vějířem. Čch. Bs.
75. Já na ňu volám, ručenkú kývám. SI.
ps. 214. Kam širákem kývnu. Hdk. C. 51.
A vzal sobě ženku mladú, kýval na ňu
sivú bradú. Sš. P. 711. V modlitbě hlavou
kývá; Bradou k pochvale kýval. Vrch. Na
znamení chvály často hlavou kýval. Osv.
V. 543. — na koho. Smrť naň kývá. Tkč.
— proč. K. v souhlas. Kká. K sl. j. 216.
Hned se strachem kýve. Hdk. C. 39. —
kam. Lebky vrchol kývá v zem. Kká. —
kdy jak. Žid mezi modlitbou stále se kýve
od pravé strany k levé nebo od zadu ku
předu. Osv. I. 85. — se. Všecko se ky-
voce. Mor. Brt. D.

Kývavý. K. válec, NA. V. 283., pohyb
rostlin, Hg. 82., lavička. Koll.

Kyvetta, y, f. = strouha v příkopu, die
Cuvette, fr. Šp.

Kyvi novozélandský, pták. Schd. II. 465.

Kyvice, e, f., u soustruž., die Prellstange.
Šm.

Kyvka, y, f. = viják na bavlnu. U Frenšt.
Dšk.

Kyvkati = kývati. Stojí pníčok v lese,
sem a tam sa kyvká. Slov. Dbš. Sl. pov.
I. 547.

Kyvko, vz Zivko.

Kývnutí, n., der Wink; Schwung. Dch.

Kývný = kývavý. K. pohyb. Mj. 271.

Kyvočet, čtu, m. = počet kyvů. Sl. les.

Kývoň, ě, f.. Walkera, die Walkere, rostl.
K. zpilovaná, W. serrata. Rstp. 294.

Kyvor, der Ceterach. Cf. Rstp. 1781.,
Mllr. 31., ČI. Kv. 71., Slb. 91.

Kyvotať = klímati. Laš. Brt. D. 226.

Kyz. Cf. KP. III. 63., Bř. N. 104., 218.-224.,
Schd. I. 344., II. 51.--58., KP. IV. 596., Kram.
Slov.

Kyzec, zce, m., der Plimm, ein fester
Feuereisenstein. Šm.

Kyzilník, u, m. K. obecný, cotoneaster
vulg., rošt. Let. Mt. S. VIII. 1. 40. Cf. Rstp.
512.

418