803

plumpovač. Brt. D. 110. Cf. Ht. Sr. ml.
147., Ht. Sl. 49., Gt. Fon. 89., Mkl. aL.
296., Gb. Hl. 120 a List. fil. 1877. 304. —
L se vysouvá: čupek (člupek). mynář,
šupka (slupka). Zlínsky. Brt. U mrčí, knuć —
knul (klnouti, opav.). Brt. Lizna (blizna).
Val. Brt. D. 65. V Podluží ł mezi o a e,
pak mezi u a e mizí: koek (kolek), ďuek
(důlek). Brt. Cf. Bž. 45., Odsouvání. — L
se přesmykuje. L a r ráda svá místa
zaměňují, jsou-li v témž slově: letorost —-
ratolesť. Bž. 44. —- L se stupňuje na
Zlínsku v ĺ: Vĺček. Vz Mtc. 1878. 3. — L
přípona: rýl (rýč), kopal (kopáč), pchál
(pcháč). Brt. D. 141. Přípona příčestí čin-
ného času minulého: žil, pil atd. Šf. III.
524. O zvukoslovném i symbolickém vý-
znamu této hlásky vz v Src. 537.-543. —
L. = litr. — L. na lístku bursovním =
lettres, písma, papíry nabízené ku prodeji.
Kh. — Ł. ve slohu kupeckém = lira. Kh. —
£. = libra šterlinků. Kh. — L. S. = loco
sigilli, na místě pečeti. Kh.

ła zní jako jednoslabičné ua.- uáska (láska),
uavka (łávka), uazif (łaziti), uámať (łámati).
V Podluží na Mor. Brt. Vz L.

1. La! interj., siehe! Ssk.

2. La ve slohu kupeckém = litera, list,
úpis, směnka; trassant směnky. Kb. Merk.B.

Láb, a, m., Laab, ves u Želez. Brodu.

Labák, a, m., psí jm. U Třebonína. Olv.

Laban, a, m. = ochlasta. Takoví ožralci
a 1-nové. Poličanský. Pok. 67.

Labání, n., vz Lábati. Dům zpuštěný
pro svá 1. a po krčmách žráni. Polič. Po-
kuty 151.

Labati = chlastati. Ožralci žerou, labají
a moknou. Poličenský Pok. 41. Včera celý
den laboval. U Strážnice. Šd. Vz Labovati.

Labatka, y, f., labatia, rostl. Šm.

Labava, y, f., Labau, ves u Jablonce.

Labda = lobda. Slov. Ssk.

Labe řeka. Mkl. Etym. 220., List. fil.
1882. 185. Popis vz v Mus. 1844. 93., Hlb.
I. 7. 49., Sdl. Hr. I. 255., Rk. Sl., ve Kv.
1885. 570. (Krč.). — L. = voda. Už jste tu
zase udělali labe. Cf. Dunaj. Us. Bačk. —
L. = druhý zpěv Kollárovy Slávy Dcery. —
L., Laby, ves u Vlašimě; Laab, v Bolesl.
Blk. Kfsk. 534., 805. — L. Jindřich, kněz,
+ 1693. Vz Jir. Ruk. I. 441. — L. Šebest.,
1635.-1710., mission. Ib.

Labénať = toulati se, herumstreichen.
U Hostýna. Zmškal.

Labeta, vz Labet. Už je v 1-té = pro-
hrál, má škodu, ztrátu; Přijíti do 1-ty. Mor.
Hý., Wrch.

Labětín, a, m., Labietin, ves u Přelouče.
Arch. 1. 537., Sdl. Hr. I. 255.

Labialisovaný. L., mouillovaná či pala-
talisovaná souhláska. List. fil. 1888. 33.

Labický Jan, hud. skladatel. Vz S. N.

Labilní, z lat. L. či vratká rovnováha.
ZČ. I. 75., Mj. 69.

Labinet, u, m. = hra v kuželky.

Labiště, ě, n. = řečiště Labe. — L. =
veliké labe. Vz Labe. Teklo jim tam po
podlaze zrovna 1. V Kunv. Msk.

Labka, y, f. = nožka. Vz Laba. Slov.
Dbš. Pov. I. 102.

Lablab, u, m., lat. lablab, das Lablab,
rostl. L. obecný, 1. vulgaris. Vz Rstp. 408.

Labnúť = lapiti. Val. Brt. D. 226.
Labodovce, Schwanberg, městečko ve
Štyrsku. Rk. Sl.

Laboratoř, e, f. = laboratorium. Mus.
1880 394.

Laborec, rce, m. = řeka na vých. straně
slov. Beskyd. Č. Ct. II. 352.

Laboun Jiřík, knihtiskař okolo 1723. Jir.,
Ruk. I. 441.

Labouň, ě, f. (asi od Labúna. Pal. Rdh.
I. 135), Labaun, ves u Jičína. Tk. V. 247.
Z L-ně Zd. Sbn. 507., Blk. Kfsk. 1348,
S. N., Sdl. Hr. I. 37., 106., V. 362., Rk. Sl.
Labovati, vz Labati. Val. Vck. U Místka.
Škd.

Labradorit, u, m. = živec vápenatý. Cf.
Krč. G. 180., Schd. II. 44., KP. III. 9., 198.,
Bř. N. 179.

Labradorobarvý, labradorfarbig. Stč.
Zem. 747.

Labrdan, u, m., vz Laberdan. KP. III.
378.

Labrdon, u, m., vz Laberdan. Již je
v l-ně = v léčce, chycen, sitzt im Pfeffer.
Us. Mor. Tč., Vck.

Labrovati sa = bráti se, stěhovati se
kam. Val. Brt. D. 226.

Labuď. Místo Chrud. polož: Přer. Sš. P.
351. — L. = jm. louky u Frýdka. Laš. Tč.

Labuně = papuče. Val. Brt.

Labuša, e, f. = kraví jm. Val. Brt.

Labuť podlé lat. albus. Bdl. Labutička,
labutěnka, lábutinka. V MV. pravá glossa.
Pa. Cf. Šrc. 46.-47., Kram. Sl., Vega I.
76., Rk. Sl., Mkl. Etym. 162. L. zpěvná,
der Elb. Sl. les. Cf. Schd. 11. 476., Sš. P.
352., Hlb. I. 221. Vzácný jako 1. v poušti.
Šml. — L. lesní, plamének labuti, rabudí,
barvínek, clematis, die Waldrebe, rostl. Sl.
les., Slb. 668. — L. = souhvězdí. Stč. Zem.
24. — L., sam. u Kolína, hospoda u Blatné;
Labud, ves u Kyjova; Labant, ves u Přimdy;
Schwanwirthshaus, hospody u Horní Krče,
u Mohelnice a u Zlaté Studně v Brnensku.
Rk. Sl. — L., os. jm. Vz Arch. VH. 711.

Labuťa, é, f. = labuť. Zlínsky. Brt.

Labutí roh = hudební nástroj plechový,
jehožto zvukovodný otvor ohnut jest na
způsob labutího krku, das Schwanenhorn.
Dch.

Labutice, Schwanenberg, ves u Brodka.

Labutička, y, f., zdrobnělé slovo labuť.

Labutin, a, o. Labutina píseň. Lipa II.
262., Phld. II. 532.

Lábutinka, y, f., vz Labuť. — L. =
okrasní prýmek z labutí kůže s prachem,
kožešinka. Kšá., Šm. — L. = rybník a
mlýn u Oseka v Rokyc. BPr.

Labuťka, y, f., vz Labuť.

Labutovo, a, n., Wipplarsdorf, ves u Bí-
lovce.

Labuzí, n., Kalmuastengel. Laš. Tč.

Labužka, y, f. = hruška. Č.

Labužnice, e, f., die Feinschmeckerin.
Rk.

Labužnicky, feinschmeckerisch. L. žiti.
Us. Pdl.

418*