804

Labužnický, feinschmeckerisch. L. po-
krmy, Leckerbissen, Mour., mlsnosť. Osv.

I. 526.

Labužnictví římské. Vz Vlšk. 105.

Labužník, a, m., der Feinschmecker. Rk.

Laby, dle Dolany, Labe, ves u Vlašimě.
Blk. Kfsk. 516, Rk. Sl.

Labyrinth syrakuský, kandijský. KP.
III. 31., S. N. L. snů, dum, klamů. Vrch.
L. v uchu, vz Slov. zdrav., čs. lk. IV. 144.

Labyrinthodon, donta, m. = žabovitý
obojživelník. Schd. II. 113., Stč. Zem. 713.

Labyriuthovitý, v bot. = velmi nepra-
videlné zprohýbaný, ztočený, labyrinthisch.
Vz Rst. 434.

Labyrinthový palác. Osv. I. 64.

Labzy, dle Dolany, Labes, ves u Stříbra.
Rk. Sl.

Lacba, y. f. = dražba. Mor. Lacbou pro-
najímány některé opravy na kostele. Velehr.
sbor. 11. 71.

Láce. Cf. List. filol. 1882. 185., Mkl. Etym.
161. Světská lácě; Těžko mi býti v chu-
době střed tohoto světa lácě (bezcennosti?).
Pravn. 24. 14., 852.

Lacek, cka, in., os. jm. Výb. I. 1039.,

II. 805. a j.

Lací list, der Scheltbrief. Nedostál-li ru-
kojmě své povinnosti k věřiteli a jsa na-
pomenut do ležení nevlenl, mohl mu věřitel
láti. Latí listy přibíjely se na pranýř. Vz
více v Tov. 153.

Lacíček, čka, m. = Vladislávek. Koll.
Zp. II. 259.

Lacina, y, m., der Freund wohlfeilen
Kaufes. Dch. — L, mlýn u Haber; Latzina,
ves u Blatného. Rk. Sl.

Lacino k něčemu přijíti. Vz Laciný. —
L. Jiřík. Jir. Kuk, 1. 441. L. v Čechách.
Let. 37., 129, 163.

Laciny, hospoda u Volyně.

Laciny. Cf Mkl. Etym. 161. Lacino ně-
koho vážiti. Št. Kn. š. 38, 100., 162. Jest
lacino vtipkovati. Mus. 1880. 275. Str. 870.
b. 9. r. sh. za Št. polož: Kn. š. 30. Buďte
panny vesely, mládenci só laceni, pět a
dvacet za půl jabka a padesát za celý. Sš.
P. 689. L né koupi se neraduj. Bž., Pk. Co
laciné, to drahé Us. Rgl L-ne mäso riedka
polievka, Slov. Orl. IX. 247. Čím na světě
viece čeho jest, tím ta věc lacinější jest.
Výb. I. 938. — L., ého, m., os. jm.

Lacel, e, m., z něm. Latz = ženský ná-
prsník (u zástěry); cintáček. Us. Nl., Arb.

Laclav, a, m. = Ladislav. Šm.

Laclík, u, m. = lajblík. Slov. Ssk.

Lacně = lacině. Slov. Bern.

Lačněti, ěl, ění = laciněti. Slov. Bern.,
Loos.

Lacno. V jihovýcb. Čech., na mor. Val.,
v Opav., na Slov. Km. 1883. 667.

Lacnost, i, f. = lacnota. Slov. Bern.

Lacnota, y, f. = lacinost, láce. Slov.
Hdž. Cít. XII. Nehleď na 1-tu, ene na ro-
botu. Slez. Šd.

Lacný = laciný. Vz Lacno.

Lacrimaudo, lat. = naříkavě. V hud.

Lacslav = Ladislav. Bern.

Lactid, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
483.

Lactifer, u, m. = lat. čes. vokabulář
franiškána Jana Bosáka Vodňanského. 1511.
Cf. Sbn. 800.

Lactosa, v lučbě. Vz Šfk. Poč. 482.

Lacunar, u, m., lat. = prostora mezi
trámy na plochých stropech (později vyklá-
daná). S. N.

Lačba, y, f. = napadnutí. Slov. Ssk. —
L., y, m. = neomdleny člověk, nešika; chu-
ravý, neduživý; opilec. Dítě (malé) stojí
také jako 1. Val. Vck. Cf. Lačbavý.

Lačbati = ledabylo nastaviti, položiti.

Lačbavý = nešikovný. Vz Lačba. Val.
Vck.

Lačbený = napadnutelný, postižitelný.
Slov. Ssk.

Lačen = lačný.

Lacina, y, f. = sníženina v horách, prů-
smyk. Laš. Brt. D. 226.

Lačka, y, f. = léčka, nástraha. Val. Brt.
D. 226.

Lačka pylová. Cf. Slb. XLIII., Schd. II.
203., Rst. 434., Rosc. 90, 91. K. zárodková,
der Keimschlauch. Sl. les. —-L., vz Laka.

Láčkovec. Za Schlauchthiere polož: coe-
lenterata. Za Polypi v 3. ř. polož: antho-
zoa, die Korallenthiere. Vz Polyp.

Láčkovitý, bäuchig, Slb. XL1I1., schlauch-
artig. Vz Rst. 434.

Láčkovka, die Kannenstaude. Vz Rstp.
109., S. N. V. 777., Schd. II. 195., Rose. 124.

Láčkovkovitý. L. rostliny, nepentha-
ceae-: láčkovka. Rstp. 109.

Lačněti po čem. Já rovněž lačním po
objetí muže Vrch. Po záhubě lidských dusí
1. Čch. Mch. 38. L. po spravedlnosti. Št.
N. 246. 15., 284. 23.,286. 1. — čeho. Lač-
něji spravedlivosti. Št. N. 281. 1.

Lačníce, vz Chlístov, Rk. Sl.

Lačník, u, m. = přední díl střeva ten-
kého, jejunum, der Leerdarm. Vz Schd. U.
355., Slov. zdrav.

Lačnota, y, f. = lačnost. Hol. 100., Bern.

— Na Lačnotě, pole u Oprechtic na Do-
mažl. BPr.

Lačnov, a, m., Lačnow, ves u Klobouk
na Mor.; Latschnau, ves u Poličky; Latsch-
now, ves u Zlaté Studně v Brn.; Mährisch-
Lotschnau, ves u Svitavy v Brn.; Lutschnou,
Böhm. Lotschnau, ves u Svitavy v Lito-
myšlsku Blk. Ktsk. 261., Rk. SI.

Lačňov, ves zašlá v Pisec, a Tábor. Blk.
Ktsk. 1348., Sdl. Hr. I. 255.

Lačňovec, vce, m, os. jm. Arch. I. 249.

Lačnovy. Na L-vech = pole u Močerad
na Chudenicku. BPr.

Lačný, nüchtern. Vz Mkl. Etym. 159.
Byl 1. od půlnoci. Mž. 17. — L. —- prázdný,
leer. L. koš, vak. Kká. K si. j. 12. — L. =
hladový, dychtivý, chtivý. L. ústa, bída,
zraky, ucho, Vrch., chtíč. Kká. Byl sem
lačen a dali ste mi jiesti. Hus I. 140., 451.
Avšak člověk vezdy lačen (takoten). Alx.
V. v. 1850. (HP. 45.). — čeho. Blaženi
jsú, ješto lačni jsú pravdy. Št. Kn. š. 147.
L. pomsty, Dch., zlata, Hdk., ptáků (ptáč-
ník). Vck. Cf. Brt. S. 3. vyd. 189. — po
čem. L. po pemzách. Laš. Tč. Cf Lačněti.

— nač: na peníze. U Frenšt. — L., os. jm.
Tk. V. 86. Vz Latsny.