806

Ľadový == ledový. Slov. Ľ. kraje. N.
Hlsk. XIV. 222.

Ladronka, y, f., hosp. a sam. u Smí-
chova.

Ladrovati = pancéřem krýti. Čechové
po vlasku, francouzsku, španielsku merhují
a ladruji se. Zámrský. Sborn. histor. IV. 84.

Ladslav, a, m., os. jm. Půh. L 127.

Ľadteže = hleďtež. Slov. L. ho, ako sa
rozpaprčil! Sbor. sl. ps. I. 106. —Slez. Šd.

Ládvé, ého, n., Ladwy, ves u Dnespek.
Tf. Odp. 267 , Rk. Sl.

Ládvec, devce, m., Ladwes, ves u Dnes-
pek. Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 151., 379.,
Rk. Sl.

Ladvenice, pi., f. = ladvinky. Slov. Aby
loj spolu s 1-cami odebral. Sl. let. V. 325.,
Ssk.

Ladvenka, y, f. = ladvina. Slov. Ssk.

Ladvie, n. = ledvi; ledviny. Slov. Rr.
Sb. Bije, dobre mu 1. nepoláme. Sbor. sl.
ps. 1. 87. — Němc. IV.446.

na Ladvích, vrch u Ďablic. Krč., Rk. Sl.,
Dch.

Ladvíkový hrách, die Stockerbse. Sm.

Ladvina = ledvina. Slov. Ssk., Loos.

Lady, jm. feny. Škd.

Lady = ladem léžící. L. občina. Obt.

Ladýř, vz Ladéř.

Ľadže = hleďže, viz, hle. Slov. Rr. Sb.

Laet-us, a, m. L. Jan, farář 1582. Jg.
H. 1. 2. vyd. 590., Jir. Ruk. I. 441. — L.
Lukáš, kanovník. Ib.

Laevulosa v lučbě. Vz Šfk. Poč. 512.

Láf, u, m. = kus. L. chleba. U Nové
Kdyně. Rgl.

Láfa, y, f. = rána. Dostal ve škole dvě
láfy na ruce. U N. Kdyně. Rgl.

Láfati bičem = silně praskati. U Nové
Kdyně. Rgl. Vz Láfnouti.

Lafeta. Vz Varhule. — L. = veliká ple-
chová lžíce k jídlu. U Pravíkova. Dšk. —
Lafetta kládová, Block-, vysoká na násyp,
hohe Wall-, pobřežní atd. NA. III. 99., 100.

Lafettní fošny. NA. III. 96.

Lafňa, é, f. = kurva. Slov. Bern.

Lafnár, a, m. = kurvář. Slov. Bern.

Láfnouti = udeřiti. Vz Láfati. — čím
kam: na stůl. U Domažl. Jrsk.

Ľagan, a, ľagaň, ě, m. = darebák, le-
noch, ein Lump, Taugenichts. Na mor. Val.
Vek, Tč. Slov. Hdž. Čít.XII. Keďsauspo-
ľahne na takého ľagana. Rr. Sb.

Lagírovať = lakýrovati. Bern.

Lago maggiore, gt. Laga m-ra. Bž. 122.

Lagoni v lučbě. Vz Šfk. Poč. 132.

Lagonid-es, a, m. — L. Jiř. Ad. Jg. H.
1. 2. vd. 590., Jir. Ruk. I. 443.

Lagophthalm-us, u, m. = zaječí oko
(nemožnosť zavříti víčka). Slov. zdrav.

Lagraholtský. L. šelma. Us. Šd.

Lagramentský = lagraholtský. Us. Šd.

Laguny při březích sibiřských. Vega II.
55.

Lahčeť = lehčeti, leicht werden. Slov.
Loos.

Lahčidlo = lehčidlo. Slov. Loos.

Lahčiti = lehčiti. Slov. Bern.

Ľahčovie, u. = ľahké mäso (pľúca, jatra
atd.), Peischel, m. Slov. Rr. Sb. Vz násl.

Lahčovina, y, f. = láhčovie. V Podluží.
Od masara kupují si někdy 1-nu i púček.
Brt. L. N. II. 65.

Láhev, cf Mkl. Etym. 159. L. stříkací,
KP. IL 109., kamenná (Plutzer), Suk, ssací.
Slov. zdrav., vymývací, Mj. 128., secí, NA.
IV. 79., plnicí, KP. V. 180., hnědá, rýnská,
bordeauxská, staročeská bílá. KP. V. 184.
Košík, chladič na láhve. Us. Šp. L. římská.
Vz Vlšk. 140., 150.

Láhevnatky, f., pyrula, hmyz. Brm. IV.
2. 281.

Láhevní pivo, Flaschenbier, -etikette.
Šp.

Láhevník. Ct. Rstp. 38., S. N.

Láhevníkolistý, anonaefolius. Šm.

Láhevníkovitý. L. rostliny, anonaceae:
láhevník, rozkydec, muďoul, přehradečnik,
hroznovec, panela, hořkodřev. Vz Rstp. 37.

Ľahko = lehko. Kto nemá chuti 1. vy-
krúti. Slov. Zátur.

Ľahkokrevný, sanguinisch. Slov. Ssk.,
Loos.

Ľahkolebný. Ty tu u nás nenalezneš
1-nej ženy. Glč. I. 310.

Ľahkomyslnosť = lehkomyslnost. Slov.
Ssk., Loos.

Ľahkosť = lehkost. Slov. Bern., Loos.

Ľahkovážnosť = lehkovážnost. Slov.
Bern.

Ľahkoverný = lehkověrný. Slov. Ssk.,
Loos.

Ľahký = lehký. Slov. Nebola to ľahká
vec. Ht. Sl. ml. 186.

Ľahmo = leže, liegend. Slov. Loos.

Ľahnúť = lehnouti. Slov.

Laho, a, m., kazatel. 1784. Jg. H. 1. 2.
vd. 590., Jir. Ruk. I. 443.

Lahoda, lahódka. Vz Mkl. Etym. 159. L.
mluvy, verše, Mus. 1880. 271., 366., máje.
Vrch. Vzduch dýchal jitra 1-dou. Vrch. Neb
skuoro mine ta lahôdka; Smilná lahôdka.
Št. Kn. š. 67., 184. — L., y, m., os. jm. —
L. Václ. 1808. Jg. H. 1. 2. vd. 590.

Lahodec, dce, m. = lahoditel. Bern.

Lahodění, n., das Lindern, Schmeicheln.
Smyslné 1. Dk. Aesth. 84., Bern.

Lahodíc, e, m. = lahoditel. Bern.

Lahodička, y, f. = lahoditelka. Bern.

Lahodinka, y, f. = děvče lahodně mlu-
vící. U Žamb. Dbv.

Lahoditi, vz Mkl. Etym. 159. — co.
Žena 1-dí svú řeč (mollit sermonem). BO.
Oni nas łahoďa (lákají). Laš. Brt. D. 226. —
komu (čím). Jak ti kto najvěc 1-dí, jisto
tě najspěš uhodí (osudí). Slez. Šd. To l-lo
ješitnému muži. Šml. I. 65. Barva ta lahodí
oku, Us. Pdl., zraku. Dk. L. někomu pů-
vabem. Dk. Aesth. 84. L-dil jim pěknými
řečmi. Let. 131. — jak. Někomu smyslně
1. Dk. — o čem. Kterúžkoli věcí treskce
jej neb 1-dí o něm; Když viece, než slušie,
o nich 1-dí. Št. Kn. š. 51., 244.

Lahodivý. L. řeč. Hdk. v Lum. V. 274.

Lahôdka = lahůdka. Slov. Loos.

Lahodkář, e, m. = lahůdkář. Bern.

Lahodkářka, y, f. = lahůdkářka. Bern.

Lahodně ducha vypustil. Šf. III. 178.

Lahodníce, e, f., die Schmeichlerin. Šm.,
Bern.