Předchozí (806)  Strana:807  Další (808) |
|
|||
807
|
|||
|
|||
Lahodnička, y, f., die Schmeichlerin.
Šm., Bern. Lahodnomyslný, wohlgesinnt. L. pohled,
řeč. Tč. Lahodnosť verše. Us. Pdl. L. obyčajně
jen bývá v podvodnosti. Glč. I. 80. Kdo ti mluví s l-stí, varuj se vždy podvodnosti. Tč. exc. Lahodný = příjemný atd. L. úsměv, Tbz.,
mravy, Osv. I. 161., mluva, Us., Pdl., jedení. Št. Kn. J. 136. — k čemu. Měkost -- k do- tčení. Št. Kn. š. 165. — L. = úlisný. L. mluva jistá přemluva. Lpř. L-né slovečko čertovo srdečko (na jazyku med, v srdci jed). Us. Vk. L-dným ohněm páliti (licho- titi, pochlebovati). Hkš. —• L. = malý. Je tam 1-dnej půl hodiny. Na jihových. Mor. Brt. Veď vám z toho 1. osoh, keď ma za- bijete. Slov. Sbor. sl. ps. II. 1. 141. — L. Mlýn u Dačic. Lahodozvuký, lieblichtönend. L. jméno.
Dk. Ľahosť, i, f. Ej — hej, ani vtedy ne-
bude jim rozkoš, nebude jim ľ. Phľd. VII. 260. Lahostaj, e, f. = lhostejnost. Slov. Ssk.
Lahostajec, jce, m. = lhostejník. Slov.
Bern. Lahostajně, po lahostaji = lhostejně.
Val. Brt. D. 227. Ľahostajnosť. Bolo by to nové svedectvo
netečnosti a ľ-sti. N. Hlsk. II. 150., Val. Ľahostajný = lhostejný. Slov. a val.
N. Hlsk. L 242., Lipa II. 126. Lahošť, ě, f., Loosch, ves u Teplice.
Rk. Sl. Lahotka, vz Lhůta.
Lahovice = hřeben u Hloubětína, Krč.;
ves u Bíliny. Tk. IV. 174., V. 123., Blk. Kfsk. 912.J Rk. Sl. Lahovicka, pl., n., Klein-Lahowitz, ves
u Zbraslavě. Lahovisko, a, n., die Lagerstätte. Slov.
Loos. Lahoviště, ě, n. = lehoviště. Rk.
Lahovská, é, f., ovčárna a samota u Zbra-
slavě. Lahovsko, a, n. = stráně u Lahovic. Krč.
Lahovský dvůr. Vz Arch. VII. 642.
Lahoz, sam. u Mníška.
Ľahšie = lehčí. Miknul, kade ľahšie
(ušel). Slov. Rr. Sb. Lahtikár, a, m. = lehkomyslník. Slov,
Phl'd. VI. 149., Zbr. Lžd. 80., Syt. Táb. 58., Bern., Loos. Ľahtikárka, y, f. = lehkomyslná ženská,
nevážná. Slov. HVaj. BD. I. 203. Ľahúčko. Nad dunajem z nizúčka, letěl
ptáček z ľahúčká. Sš. P. 546. Ľahučký = lehoučký. L. ako páperie.
Slov. Zátur., Ssk. Lahůdkáři římští. Vz Vlšk. 279.
Lahůdky římské. Tz Vlšk. 206., 207.
Lahudně = málo, skrovně. Slov. Němc.
VII. 96. Ľahulinký = lehulinký, lehoučký. Slov.
Phľd. V. 328. Ľahunko = lehounko. Slov. Šd.
Lahuť, ě, f., ves u Svíň. Blk. Kfsk. 653.,
Sdl. Hr. III. 304., Rk. Sl. |
Lahvice. Ž. wit. 118. 83., Dal. 24. V MV.
nepravá glossa. Pa. Kožené 1. BO. Odměrná 1., Maasflasche. Zpr. arch. X. 70. Vz násl. Láhvičář. L-ři jsou na Hané děti ženců,
které se svými rodiči k obědu a k večeři chodívají do bytu sedlákova. Po dožaté obědů a večeří nedostávají, proto od této doby 1-řů není. Říká se, že děti jdou, přišly na láhvici, l-ři přišli (k obědu n. k večeři; k snídaní nechodili). Láhvice pak bývala bednička na vodu, již děti o žních na pole nosívaly. Vyprázdněná 1. přinášela se o po- lednách a večer do bytu hospodářova. Děti si kolem ní sedly a dostaly na oběd a ve- čeři. L-ci má posud každý hospodář, ale už jí neužívá. Wrch. Láhvička, vz Láhev. — L. — druh ja-
blka. Mor. Brt. Láhvovitý,flaschenartig. L. tykev, bluma,
Flaschenkürbiss, -pflaume. Dch., Km., Rst. 435. Láhvový, Flaschen-. L. pivo, zátka. Us.
Pdl., Šp. Lach (Jach), a, m. — trhan, darebák, lump,
ničema, der Lump. Laš. Škd., Mtl., Tč., Wrch., Brt. Děkoval bych svemu bratu, on mi pravi: Jdži, ty łachu! Sš. P. 672. — L. (s měkkým l), pl. Laši = obyvatelé v okolí příborském na Mor. Šf. Strž. II. 416. Tak jmenují oby- vatelé okolí frýdeckého Slezáky, kteří blíže Bohumína a Těšína bydlejí, což se srov- nává s něm. die Wasserpolaken. Té. L. v pobřeží ostravickém. Škd. L. = obyvatelé severových. cípu Moravy. Brt. v Osv. 1884. 30. Vz L (dod.). Lacha, y, f., der Giessarm eines Flusses.
Šp. — L. = hora Olymp. v Maced. Proch. Ž. M. 10. — L. = cár, der Lappen, Fetzen. Ssk. (V příbytku ožralce) nalezne se pár vetkých lach a nějaké bídné duchny. Zbr. Múdr. živ. I. 204. Lachár, a, m. Ten v povinnosti slavian-
skej večitým 1-rom ostane. Hdž. Vět. 70. — L., u, m., myrsine, die Myrsine, rostl. L. africký, m. africana; hustolistý, m. atruphyl- lum; černý, m. melanophleos; cejlonský, m. barthesia. Vz Rstp. 1026. Láchati = dychtiti. Po živote jeho lácha
(ohrožuje jej). Slov. Rr. Sb. Lachatka, y, f., ceratopetalum, rostl. K.
pryskyřičnatá, c. reunosum. Vz Rstp. 689. Lachatovať = lahoditi. Slov. Ssk.
Lachčivý = lektavý. U N. Kdyně. Rgl.
Laches Jiří, písař. Jir. Ruk. I. 443.
Lachman, a, m. = łach. Laš. Škd. Slez.
Šd. Lachmanka, y, f. = lumpačka, dareba.
Šm. Lachnit Jan rytíř, advok., nar. 1818. Vz
Rk. Sl. Lachotiti = křičeti. Kachna lachotí. U Zá-
břehu. Brt. Lachov, a, m., Löchau, ves u Hořejší
Teplice. Rk. Sl. Lachovice v Chebsku. Blk. Kfsk. 450.,
Rk. Sl. Lachtákovice, e, f. = lachtáková kůže,
das Seebärfell. Šp. Lachtákový. Vz Lachtákovice.
|
||
|
|||
Předchozí (806)  Strana:807  Další (808) |