807

Lahodnička, y, f., die Schmeichlerin.
Šm., Bern.

Lahodnomyslný, wohlgesinnt. L. pohled,
řeč. Tč.

Lahodnosť verše. Us. Pdl. L. obyčajně
jen bývá v podvodnosti. Glč. I. 80. Kdo
ti mluví s l-stí, varuj se vždy podvodnosti.
Tč. exc.

Lahodný = příjemný atd. L. úsměv, Tbz.,
mravy, Osv. I. 161., mluva, Us., Pdl., jedení.
Št. Kn. J. 136. — k čemu. Měkost -- k do-
tčení. Št. Kn. š. 165. — L. = úlisný. L.
mluva jistá přemluva. Lpř. L-né slovečko
čertovo srdečko (na jazyku med, v srdci
jed). Us. Vk. L-dným ohněm páliti (licho-
titi, pochlebovati). Hkš. —• L. = malý. Je
tam 1-dnej půl hodiny. Na jihových. Mor.
Brt. Veď vám z toho 1. osoh, keď ma za-
bijete. Slov. Sbor. sl. ps. II. 1. 141. — L.
Mlýn u Dačic.

Lahodozvuký, lieblichtönend. L. jméno.
Dk.

Ľahosť, i, f. Ej — hej, ani vtedy ne-
bude jim rozkoš, nebude jim ľ. Phľd. VII.
260.

Lahostaj, e, f. = lhostejnost. Slov. Ssk.

Lahostajec, jce, m. = lhostejník. Slov.
Bern.

Lahostajně, po lahostaji = lhostejně.
Val. Brt. D. 227.

Ľahostajnosť. Bolo by to nové svedectvo
netečnosti a ľ-sti. N. Hlsk. II. 150., Val.

Ľahostajný = lhostejný. Slov. a val.
N. Hlsk. L 242., Lipa II. 126.

Lahošť, ě, f., Loosch, ves u Teplice.
Rk. Sl.

Lahotka, vz Lhůta.

Lahovice = hřeben u Hloubětína, Krč.;
ves u Bíliny. Tk. IV. 174., V. 123., Blk.
Kfsk. 912.J Rk. Sl.

Lahovicka, pl., n., Klein-Lahowitz, ves
u Zbraslavě.

Lahovisko, a, n., die Lagerstätte. Slov.
Loos.

Lahoviště, ě, n. = lehoviště. Rk.

Lahovská, é, f., ovčárna a samota u Zbra-
slavě.

Lahovsko, a, n. = stráně u Lahovic. Krč.

Lahovský dvůr. Vz Arch. VII. 642.

Lahoz, sam. u Mníška.

Ľahšie = lehčí. Miknul, kade ľahšie
(ušel). Slov. Rr. Sb.

Lahtikár, a, m. = lehkomyslník. Slov,
Phl'd. VI. 149., Zbr. Lžd. 80., Syt. Táb. 58.,
Bern., Loos.

Ľahtikárka, y, f. = lehkomyslná ženská,
nevážná. Slov. HVaj. BD. I. 203.

Ľahúčko. Nad dunajem z nizúčka, letěl
ptáček z ľahúčká. Sš. P. 546.

Ľahučký = lehoučký. L. ako páperie.
Slov. Zátur., Ssk.

Lahůdkáři římští. Vz Vlšk. 279.

Lahůdky římské. Tz Vlšk. 206., 207.

Lahudně = málo, skrovně. Slov. Němc.
VII. 96.

Ľahulinký = lehulinký, lehoučký. Slov.
Phľd. V. 328.

Ľahunko = lehounko. Slov. Šd.

Lahuť, ě, f., ves u Svíň. Blk. Kfsk. 653.,
Sdl. Hr. III. 304., Rk. Sl.

Lahvice. Ž. wit. 118. 83., Dal. 24. V MV.
nepravá glossa. Pa. Kožené 1. BO. Odměrná
1., Maasflasche. Zpr. arch. X. 70. Vz násl.

Láhvičář. L-ři jsou na Hané děti ženců,
které se svými rodiči k obědu a k večeři
chodívají do bytu sedlákova. Po dožaté
obědů a večeří nedostávají, proto od této
doby 1-řů není. Říká se, že děti jdou, přišly
na láhvici, l-ři přišli (k obědu n. k večeři;
k snídaní nechodili). Láhvice pak bývala
bednička na vodu, již děti o žních na pole
nosívaly. Vyprázdněná 1. přinášela se o po-
lednách a večer do bytu hospodářova. Děti
si kolem ní sedly a dostaly na oběd a ve-
čeři. L-ci má posud každý hospodář, ale
už jí neužívá. Wrch.

Láhvička, vz Láhev. — L. — druh ja-
blka. Mor. Brt.

Láhvovitý,flaschenartig. L. tykev, bluma,
Flaschenkürbiss, -pflaume. Dch., Km., Rst.
435.

Láhvový, Flaschen-. L. pivo, zátka. Us.
Pdl., Šp.

Lach (Jach), a, m. — trhan, darebák, lump,
ničema, der Lump. Laš. Škd., Mtl., Tč., Wrch.,
Brt. Děkoval bych svemu bratu, on mi pravi:
Jdži, ty łachu! Sš. P. 672. — L. (s měkkým
l), pl. Laši = obyvatelé v okolí příborském
na Mor. Šf. Strž. II. 416. Tak jmenují oby-
vatelé okolí frýdeckého Slezáky, kteří blíže
Bohumína a Těšína bydlejí, což se srov-
nává s něm. die Wasserpolaken. Té. L.
v pobřeží ostravickém. Škd. L. = obyvatelé
severových. cípu Moravy. Brt. v Osv. 1884.
30. Vz L (dod.).

Lacha, y, f., der Giessarm eines Flusses.
Šp. — L. = hora Olymp. v Maced. Proch.
Ž. M. 10. — L. = cár, der Lappen, Fetzen.
Ssk. (V příbytku ožralce) nalezne se pár
vetkých lach a nějaké bídné duchny. Zbr.
Múdr. živ. I. 204.

Lachár, a, m. Ten v povinnosti slavian-
skej večitým 1-rom ostane. Hdž. Vět. 70. —
L., u, m., myrsine, die Myrsine, rostl. L.
africký, m. africana; hustolistý, m. atruphyl-
lum; černý, m. melanophleos; cejlonský, m.
barthesia. Vz Rstp. 1026.

Láchati = dychtiti. Po živote jeho lácha
(ohrožuje jej). Slov. Rr. Sb.

Lachatka, y, f., ceratopetalum, rostl. K.
pryskyřičnatá, c. reunosum. Vz Rstp. 689.

Lachatovať = lahoditi. Slov. Ssk.

Lachčivý = lektavý. U N. Kdyně. Rgl.

Laches Jiří, písař. Jir. Ruk. I. 443.

Lachman, a, m. = łach. Laš. Škd. Slez.
Šd.

Lachmanka, y, f. = lumpačka, dareba.
Šm.

Lachnit Jan rytíř, advok., nar. 1818. Vz
Rk. Sl.

Lachotiti = křičeti. Kachna lachotí. U Zá-
břehu. Brt.

Lachov, a, m., Löchau, ves u Hořejší
Teplice. Rk. Sl.

Lachovice v Chebsku. Blk. Kfsk. 450.,
Rk. Sl.

Lachtákovice, e, f. = lachtáková kůže,
das Seebärfell. Šp.

Lachtákový. Vz Lachtákovice.