808

Lachtan, a, m. L. mořský = bílý med-
věd, der Seebär. Sl. les. Cf. Lachták, Vega
II. 340.

Lachtati = lechtati. U N. Kdyně. Rgl.

Láchtor, u, m. = lachtr. Slov. Ssk.

Lachtrový, Klafter-. Slov. Loos.

Lachtuše, e, f. = loktuše. U Ronova.
Rgl.

Lachvarija, e, f. = nepodařený nápoj,
brynda, lankvara. Slez. Sd.

Laický, laisch. Mus. 1880. 187. Vz Laik.
L. oděv.

Laička, y, f., die Laienschwester. Bern.

Laik % laicus a to z řec. laó? = lid =
nekněz; nyní neznalec. Bdl. Vz Lajk.

Laiuka, y, f., sam. u Bernardic.

Laj, imper. k Láti. Nełaj toli! räsonire
nicht so! Ostrav. Tč.

Lij, e, f., vz Laje.

Laja, e, lajka, y, f. = ovce černá, jenom
kousek ocásku bílý. Mor. Brt.

Laják, vz Laja, Lajcák.

Lajb, u, m. = vesta. U Domažl. Jrsk.

Lajba, y, f. = lání. Kos. Ol. I. 8.

Lajbík, u, m. = lajblík. Val. Vck. Vz
Lajbl.

Lajbl, u, m. = kordulka, sahá do půl
zad. V Podluží. Brt.

Lajbrík, u, m. = lajbl. U Hrozenkova.
Brt.

Laje, e, f. = lavice. Sedněte si na lajc.
Vz Lajce. U Kruml. Bauer.

Lajcák, a, m. = černý beran. Vz Laják.
Mor. Brt.

Lajce, e, f. = lávka. U Potštýna. Ibl.
Lávka tam = lavička. — L. = lavice. U Do-
mažl. Jrsk. U Nové Kdyně. Rgl. Vz Lajc.
Když člověk sedí na cizí lajici (je nájem-
níkem). U Solnice. Vk. U Ještěda Sá. —
L, der Schmäher. Dobře mluvte lájcem va-
šim. B. Mik. Luk. 6. 28. Die Pavel, že ani
lajci ani lapáci královstvie božie budú mieti;
Lánie daremné musie se na hlavu lajce na-
vrátiti. Hus I. 249., 250. (II. 198., I. 87.).

Lajcovatý = tvrdý. Ta půda je 1-tá.
U Kostelce n. O. Gth.

Lajčka, y, f. = lavička. Jrsk.

Lajda, y, m. = lajdák. Koll. Zp. 1.417. —
L., y, f. = hra polní. Jeden udeří druhého
rukou. Toto udeření zove se 1. Každý pak
utíká před udeřeným a ten běhá za dru-
hými, aby někomu lajdu dal. Slez. Tč.

Lajdácký, liederlich. Us. Sd.

Lajdáctví, -ctvo, a, n., die Liederlich-
keit. Us. Sd., Tč.

Lajdáctvo, a, n. = lajdáctví. — L., das
Gesindel, liederliches Volk. Tč.

Lajdáček, čka, m. = malý lajdák. Kos.

Lajdačisko, a, n. = lajdák. Kalend. Ustř.
mat.

Lajdačiti = toulati se, herumstreichen,
liederlich sein. Us. Sd., Krz.

Lajdák = tulák, darebák, ničema, ein
liederlicher Mensch, Lump, Strolch, Tauge-
nichts. Bkř., Sd., Té., Škd.

Lajdavý, herumschwärmend, liederlich.
Us. Sd., Loos.

Lajdík, u, m. = lajblík, lehký, krátký
mužský kabátec. Cf. Frytka. Ve vých. Čech.
a na Mor. Hk., Bkř., Sd., Vchř. Slov. Ssk.

Lajdoň, ě, m. = lajdák. Mor. Vck.

Lajdovať = lajdati. Mor. Brt. D. 227.

Laje = luza. Vz Mkl. Etym. 158., Mkr.,
Ziak, Kln., Vck., Kšch. Snížený lid v bíd-
nou láj. Ntr. VI. 76. Praetoři zbouřené láji
se zalíbiti chtějíce. Sš. Sk. 196. Na láji ob-
mezený. Pal. Rdh. I. 15. — L. — legio, la-
tinismus. Láje jest mně jméno, legio est mihi
nomen. B. Mik. Mark. 5. 9. a Luk. 8. 36.
Ale pěchoty má znameuitou láji. Abr.

Laječ, e, m. = lajce. Šm.

Lajchar, a, m. = šalbiar. Slov. Ssk.

Lajivý = klamný. L. chvála (fallax glo-
ria) a ješitná jest krása. BO.

Lajk světský. Št. Kr>. š. 229.

Lajka, y, f., vz Laja (ovce). Také = ovce
s vlnou bílou, prorostlou chlupy černými
do ryšava. Val. Brt.

Lajniti = lejniti. Ssk.

Lajnový, kothig, mistig. Bern.

Lajsko. Cf. Xaóg, lid. Vký.

Lajster, stru, ro. = rejstřík, seznam. Slov .
Ssk.

Lajstvo, a, n., Aao?, lid. Vký.

Lajtava, y, f., die Leitha. V Prusku na
L-vě. Arch. II. 411.

Lajtolt, a, m., os. jm. Arch. V. 566.

Lajtrek, u, m. = kabaně krátká s kap-
sami po stranách a s laplemi (faldy) vzadu,
jež nosívaly Vsacanky. Vck.

Lajtro, a, n. = látro. L. drév. Val. Vck.

Lajtrovati = toulati se, herumstreichen.
Kde pořád lajtruješ? Val. Džl.

Lajtrovník, a, m. = tulač. Slov. Ssk.

Lajznouti někoho = udeřiti. U Král.
Hrad., u Něm. Brodu. Kšť., Holk. U Nové
Kdyně. Rgl.

-lak. Vlkolak pochodí od vlk a lak (la-
komý, lačný, lakota) a značí muže na vlka
proměněného aneb tak lačného jako vlk.
Koll. Zp. I. 418.

1. Lak. L. altenburský na tabatěrky (vz
Prm. III. č. 19.), anilkový červený a fialový,
černý, červený, čínský, japanský, kapucín-
ský, kaučukový, na kočáry, kovový, na kůže
(vz Prm. III. č. 20.), lepkavý, mnichovský,
na modelly (modellový), modrý, nábytkový
či okrasový, obrazový, pivový (či na chla-
dicí stoky), průhledný či knoflíkový, ruský,
na střechy, španělský či sandrakový, ua
vozy, zelený, zlatý, na železo, žlutý. Šp.,
Ktzr., Pal., SI. les., Wld. Cf. Schd. II. 276.,
Šfk. Poč. 296., 584., KP. IV. 712., 713.,
Kram. si. L. se láme, se oddrobuje, musí
rychle schnouti, se dobře n. málo leskne;
1. nasaditi. Šp.

2. Lak rostl. Cf. Rstp. 71.—72., Slb. 693.,
Mllr. 57.

3. Ľak = lek. Ozvala sa mlenica v 1'aku.
Zbr. Báj. 5. A odcháza-li v nočnom čase:
vše prelietne ju kýsi ľak. Phľd. IV. 18. —
Orl. IX. 335.

Lák = veliká skvrna od tekutiny nějaké
někde rozlité; také tekutina někde rozlitá.
Poleje-li n. pokropí-li se podlaha hodně
vodou, zůstávají na ní láky. Kdo zas tu
nalil takových láků? Rozlije li se voda z ně-
jaké nádoby, udělá se lák. Mor. Bkř., Šd.,
Vck. — Z Láku Tomáš. Arch. VII. 407.



	808

	Lachtan, a, m. L. mořský = bílý med- věd, der Seebär. Sl. les. Cf. Lachták, Vega II. 340. Lachtati = lechtati. U N. Kdyně. Rgl. Láchtor, u, m. = lachtr. Slov. Ssk. Lachtrový, Klafter-. Slov. Loos. Lachtuše, e, f. = loktuše. U Ronova. Rgl. Lachvarija, e, f. = nepodařený nápoj, brynda, lankvara. Slez. Sd. Laický, laisch. Mus. 1880. 187. Vz Laik. L. oděv. Laička, y, f., die Laienschwester. Bern. Laik % laicus a to z řec. laó? = lid = nekněz; nyní neznalec. Bdl. Vz Lajk. Laiuka, y, f., sam. u Bernardic. Laj, imper. k Láti. Nełaj toli! räsonire nicht so! Ostrav. Tč. Lij, e, f., vz Laje. Laja, e, lajka, y, f. = ovce černá, jenom kousek ocásku bílý. Mor. Brt. Laják, vz Laja, Lajcák. Lajb, u, m. = vesta. U Domažl. Jrsk. Lajba, y, f. = lání. Kos. Ol. I. 8. Lajbík, u, m. = lajblík. Val. Vck. Vz Lajbl. Lajbl, u, m. = kordulka, sahá do půl zad. V Podluží. Brt. Lajbrík, u, m. = lajbl. U Hrozenkova. Brt. Laje, e, f. = lavice. Sedněte si na lajc. Vz Lajce. U Kruml. Bauer. Lajcák, a, m. = černý beran. Vz Laják. Mor. Brt. Lajce, e, f. = lávka. U Potštýna. Ibl. Lávka tam = lavička. — L. = lavice. U Do- mažl. Jrsk. U Nové Kdyně. Rgl. Vz Lajc. Když člověk sedí na cizí lajici (je nájem- níkem). U Solnice. Vk. U Ještěda Sá. — L, der Schmäher. Dobře mluvte lájcem va- šim. B. Mik. Luk. 6. 28. Die Pavel, že ani lajci ani lapáci královstvie božie budú mieti; Lánie daremné musie se na hlavu lajce na- vrátiti. Hus I. 249., 250. (II. 198., I. 87.). Lajcovatý = tvrdý. Ta půda je 1-tá. U Kostelce n. O. Gth. Lajčka, y, f. = lavička. Jrsk. Lajda, y, m. = lajdák. Koll. Zp. 1.417. — L., y, f. = hra polní. Jeden udeří druhého rukou. Toto udeření zove se 1. Každý pak utíká před udeřeným a ten běhá za dru- hými, aby někomu lajdu dal. Slez. Tč. Lajdácký, liederlich. Us. Sd. Lajdáctví, -ctvo, a, n., die Liederlich- keit. Us. Sd., Tč. Lajdáctvo, a, n. = lajdáctví. — L., das Gesindel, liederliches Volk. Tč. Lajdáček, čka, m. = malý lajdák. Kos. Lajdačisko, a, n. = lajdák. Kalend. Ustř. mat. Lajdačiti = toulati se, herumstreichen, liederlich sein. Us. Sd., Krz. Lajdák = tulák, darebák, ničema, ein liederlicher Mensch, Lump, Strolch, Tauge- nichts. Bkř., Sd., Té., Škd. Lajdavý, herumschwärmend, liederlich. Us. Sd., Loos. Lajdík, u, m. = lajblík, lehký, krátký mužský kabátec. Cf. Frytka. Ve vých. Čech. a na Mor. Hk., Bkř., Sd., Vchř. Slov. Ssk.	Lajdoň, ě, m. = lajdák. Mor. Vck. Lajdovať = lajdati. Mor. Brt. D. 227. Laje = luza. Vz Mkl. Etym. 158., Mkr., Ziak, Kln., Vck., Kšch. Snížený lid v bíd- nou láj. Ntr. VI. 76. Praetoři zbouřené láji se zalíbiti chtějíce. Sš. Sk. 196. Na láji ob- mezený. Pal. Rdh. I. 15. — L. — legio, la- tinismus. Láje jest mně jméno, legio est mihi nomen. B. Mik. Mark. 5. 9. a Luk. 8. 36. Ale pěchoty má znameuitou láji. Abr. Laječ, e, m. = lajce. Šm. Lajchar, a, m. = šalbiar. Slov. Ssk. Lajivý = klamný. L. chvála (fallax glo- ria) a ješitná jest krása. BO. Lajk světský. Št. Kr>. š. 229. Lajka, y, f., vz Laja (ovce). Také = ovce s vlnou bílou, prorostlou chlupy černými do ryšava. Val. Brt. Lajniti = lejniti. Ssk. Lajnový, kothig, mistig. Bern. Lajsko. Cf. Xaóg, lid. Vký. Lajster, stru, ro. = rejstřík, seznam. Slov . Ssk. Lajstvo, a, n., Aao?, lid. Vký. Lajtava, y, f., die Leitha. V Prusku na L-vě. Arch. II. 411. Lajtolt, a, m., os. jm. Arch. V. 566. Lajtrek, u, m. = kabaně krátká s kap- sami po stranách a s laplemi (faldy) vzadu, jež nosívaly Vsacanky. Vck. Lajtro, a, n. = látro. L. drév. Val. Vck. Lajtrovati = toulati se, herumstreichen. Kde pořád lajtruješ? Val. Džl. Lajtrovník, a, m. = tulač. Slov. Ssk. Lajznouti někoho = udeřiti. U Král. Hrad., u Něm. Brodu. Kšť., Holk. U Nové Kdyně. Rgl. -lak. Vlkolak pochodí od vlk a lak (la- komý, lačný, lakota) a značí muže na vlka proměněného aneb tak lačného jako vlk. Koll. Zp. I. 418. 1. Lak. L. altenburský na tabatěrky (vz Prm. III. č. 19.), anilkový červený a fialový, černý, červený, čínský, japanský, kapucín- ský, kaučukový, na kočáry, kovový, na kůže (vz Prm. III. č. 20.), lepkavý, mnichovský, na modelly (modellový), modrý, nábytkový či okrasový, obrazový, pivový (či na chla- dicí stoky), průhledný či knoflíkový, ruský, na střechy, španělský či sandrakový, ua vozy, zelený, zlatý, na železo, žlutý. Šp., Ktzr., Pal., SI. les., Wld. Cf. Schd. II. 276., Šfk. Poč. 296., 584., KP. IV. 712., 713., Kram. si. L. se láme, se oddrobuje, musí rychle schnouti, se dobře n. málo leskne; 1. nasaditi. Šp. 2. Lak rostl. Cf. Rstp. 71.—72., Slb. 693., Mllr. 57. 3. Ľak = lek. Ozvala sa mlenica v 1'aku. Zbr. Báj. 5. A odcháza-li v nočnom čase: vše prelietne ju kýsi ľak. Phľd. IV. 18. — Orl. IX. 335. Lák = veliká skvrna od tekutiny nějaké někde rozlité; také tekutina někde rozlitá. Poleje-li n. pokropí-li se podlaha hodně vodou, zůstávají na ní láky. Kdo zas tu nalil takových láků? Rozlije li se voda z ně- jaké nádoby, udělá se lák. Mor. Bkř., Šd., Vck. — Z Láku Tomáš. Arch. VII. 407.