Předchozí (808)  Strana:809  Další (810) |
|
|||
809
|
|||
|
|||
Láka. Cf. Rsrp. 1369., Schd. I. 406., 337.,
KP. IV. 711., Rk. 81. — L Jednou lakou to opakuje (neustále). V Roušíně u Č. Krum- lova. Plsk. Ľakač, e, m. = lekač, der Schrecker.
Slov. Loos. — Lakačové ďábelští, cohortes daemonum. (V rukop. stálo původně šiba- lovi, což přetrženo). Krnd. 141. Ľákadlo, a, n. = lekadlo, Schreckmittel,
n. Slov. Loos. Lákání, n., die Lockung. L. ďáblové;
Upadnú v rozličná lákání. Št. Kn. š .182., 152. Ľakati sa — lekati se. Ale neviem sama,
čo sa so mnou deje, duša sa mi ľaká a srdce sa mi smeje. Bl. Ps. 70. Pod oblokom spávám, vela sa ľakávám. Sl. sp. 185., Slov. Loos. Lákati = vábiti. Cf. Mkl. Etym. 159. -
abs. Všichpi lákají, insidiantur. BO. Črt vždy láká. Št. Kn. š. 73. — koho. Ale ty lákáš duše mé, insidiaris. Bj. Kak nás črt láká. Št. Kn. š. 2. Nepřátel jeho 1. budú tmy, persequentur. BO. — koho kam (čím). L. koho na scestí. Mour. Válka ta sílu láká v den. Dk. Aesth. 69. U mnohých ptáků samečkové zpěvem samičky k sobě lákají. Osv. I. 49. L-li je mezi sebe. Tbz. — čeho na kom. Jeden na druhém láká leckakých podmluvení. Št. Kn. š. 132. -— kdy. Ďábel v svátek pilnějé láká lidi. Hus I. 122. — co kdy odkud. Hřích v noci lákal z očí mojich slzy. VRch. Lákavý = lekavý. Druhý holub 1'akavý.
Slov. Phld. VII. 40. Lákavý. L. podnebí. J. Lpř. Jíti na 1-vou,
auf den Strich gehen. Dch. Lakeš, kše, m. = lokeš. L. = koláč na
spôsob malého čtvorhranu upečený, mädom natretý a makom posypaný. Slov. Rr. Sb. — L , os. jm. Arch. II. 168. Lakeť = loket (ruky). Slov. Hdž. Šlb.
80., Ssk. Neuverí mi, čo si ruky po lakto zoderiem. Slov. Zátur. Laketní = loketní. Slov. Bern.
Lakmus. Vz Rstp. 1831.-1836., Schd.
II. 256., Štk Poč. 539., Schd. I. 403., Kram. Slov., Mllr. 57, Rk Sl., Rm. II. 92. Ľaknúť = leknouti. Slov. Ssk., Loos.
Lakomě vzieti, Št. Kn. š. 155., něco jísti
(lakotně). Dal. 82. Lakomec. Na mor. Val. zgublík, zgu-
hrák. Že dělá lakomě, jest 1. Hus I. 119. L. zbohatne z cinho a ne ze svého. Té. Bezedného 1-ca a žíznivého muzikanta ne- ukojíš. Slez. Šd. Mrzí se 1., rád by sám. Bž. Mnozí trpí nouzi z nedostatku, 1. však z vlastní vůle. Us. L. jest podoben psu za- hradnickému: on sám zelí nežere a jinému jísti nedovoluje, a oslu, jenž víno nosí a vodu pije, zlato nosí a bodláčí žere. Us. L. má radosť, když má; dobrodinec raduje se, když dává. Hkš. Lakomci se říká, když někomu něco odepřel, že mu to příroste k srdci a po smrti že se mu hlíny na hrob nedostane. Mus. 1855. 51. Lakoměti čím, s čím: penězi, papírem;
Se sliby nelakomí, ale s vyplněním. Us. Té. Lakomiti se čemu Nełakom sa ty tomu
mojmu tělu biélemu. Koll. II. 5. |
Lakomnice, e, f., die Geizige. Bern.
Lakomnička, y, f. = lakomnice. Bern.
Lakomník, a, m. = lakomec. Rk.
Lakomnosť, i, f. = lakomosť. Bern.
Lakomnosť = bažení po zboží světském
a bezohledné jeho shrabování. Sš. II. 126. Utratných se varuj skvostnosti, též i la- komství, jsouť dobré pověsti škodné obě rovně nectnosti. Kom. Cat. L-stvo pravdu grošem zastiení a právo v křivdu promění. Smil v. 672 Z bázni za sbožie přijde l-stvo. Št. Kn. š. 30. A služie někteří ďáblu, jenž slove Mamon, pro 1-stvie zbožie; Kořen všech zlostí jest žádosť 1-ství. Hus I. 122., 437. Když všecky hříchy staré jsou, tehdy jest 1-ství mladé (čím starší lidé, tím větší lakomci). Us. L-ství a ohně přikládaje ne- uhasíš Hkš., Bž. L-ství jest hluboké moře. Bž Největší chudoba je lakomství; Nedo- statkové lidští štědrostí se přikrývají, la- komstvím obnažují. Výb. II. 651., 1604. Pýcha, smilstvo pomine někdy starého, ale lakomstvo i starým vládne Št. Kn. š. 132. Lakomstvo, vz Lakomnosť. Sv. ruk. SR.
817., K. II. 19. Lakomý, vlastně příčestí praes. pass. od
lakati = lačněti. Cf. Bž. 175., Mkl. Etym. 159. L. = kdo hltavé peníze shání, aby se jimi těšil. Blř. L. žádosť. Št. Kn. š. 184. L. tržení. L. nebude penězi nasycen; Nad člověka l-ho nemuož nic býti hříšnějšího. Hus I. 121., II. 198., III. 185. L. by za krejcar přes zeď přelezl; L. by hnal za krejcar veš do Meziříčí. Vsacky. Vck. L. nikdy lidem vděk nečiní, leč když umře. Výb. II. 1604. — nač. byl lakom na zbožie tohoto svieta. V. Ps. fol. 134. b. L. na ko- řalku (chtivý kořalky). BO. — v čem. Ne- bývaj lakom v jedení (avidus). BO. — jak. Tak je 1, že by svoje hovno z pod sebe sežral. Slez. Tč. Lakon, a, m., lacon, brouk. L. myšo-
barvý, 1. murinus. Kk. Br. 206., Šír II. 61. Lakonicky odpovídati (krátce a řízně).
Bdl. Lakoscivý = lakomý. Slov. Rr. Sb.
Likosiť, geizen. Val. Brt. D. 227.
Lakošnosť, i. f., vz Kvárnosť. Slov. Rr.
Sb., Zátur. Lakošný = kvárný. L. ako mačka (kočka).
Slov. Zátur. Lakot, u, m. = lákání. Phld. VI. 252.
Lakoť, i, f. = lakotka, die Leckerei. Šm.
Lakota = přílišná žádost jedeni a pití,
Frass u. Völlerei. Št. Kn. š. 128., 184. Cf. Mkl. Etym. 159. Pro lakoty a paškrty mne otec netrestal. Koll. IV. 15l. — L = la- komství. Dříve byl marnotratou, včil je la- kotou. Laš. Tč. — L., y, m. = lakomec. Us. u N. Bydž. Kšť. Lakotiti = učiti mlsati, genäschig ma-
chen. — koho. Nechce se nám jich (pra- sat) I. Val. Vck. Lakotkářiť = maškrtit. Slov. Bern.
Lakotník. BO.
Lakotný čeho: peněz, vina. Us. Tč. —
po čem: po cti. Dch. Lakpunek, nku, m., v horn., der Neck-
stein. Šm. |
||
|
|||
Předchozí (808)  Strana:809  Další (810) |