812

Lámkavý, gichtisch. Šm., Bern., Loos.

Lamoš, e, m = silný chlap. Mor. Brt. D.
227.

Lamovice, e, f., das Lamafell. Šp.

Lamovka, y, f.= vlna z lamy, die Moher-
wolle, das Kameelziegenhaar. Zátur. Priat.
IV. 123.

Lampa plynová, na líh, Šp., otevřená či
holá, bezpečná, Hř. 34., 35., Schd. I. 310.,
elektrická, KP. 11. 221., 1. moderaterka, NA.
IV. 9., salonní, na stěnu, Nf, aetherová.
NA. V. 438. L. předoltářní, věčná, kostelní.
Hnoj. L. římské. Vz Vlšk. 499. L. vyha-
síná, dolejte oleje (dopili jsme, nalijte znova).
Šml. Cf. Kram. Slov.

Lampada, y, f, z řec. Xa/tná?. Kam., Št.
Kn. ô. 62., 78., Kyt. 1876. 16. Sokolieho
oka 1. Ntr. V. 5.

Lampářka, y, f., das Lampenweib. Rk.

Lampart = červený druh révy. V Pod-
luží. Brt.

Lampartský = lombardský. L. koruna,
Arch. U. 420., země. Pass. mus. 388.

Lamparty, dle Dolany = Lombardie.
Z Lampart ho vytiskli. Arch. 11. 420.

Lampas, u, m., rus., pol. = pruh po švu
nohavic. Mz. v List. fil. 1882. 187.

Lampastý. L. kráva = babušnatá. U Uh.
Brodu. Brt. D. 227.

Lampáš. Koll. IV. 101. Bol by čertovi
za lampáš. Zátur.

Lampašár, a, m., der Laternträger. Slov.
Bern.

Lampašek, šku, m., kleine Laterne. Slov.
Bern.

Lampertice. Vz Sdl. Hr. IV. 362.

Lampeta, y, f., nadávka. Slez. Šd.

Lampion, u, m. = lampa z průsvitného
papíru. Rk. Sl.

Lampovna, y, f., die Lampenkammer.
Hř.

Lampový. L. koule, světlo, stinidlo, Us.,
čerň. Mj. 34.

Lamprďák, a, m. = vojín zemské obrany
(posměšně a sprostě), jinde landverák. U N.
Brodu. Brnt.

Lamprďoch, a, m. = veliký chlap. To
je 1.! V Kunv. Msk.

Lampruon, a, m. = nadávka člověku
slabému. U N. Brodu. Holk. - - L., u, m. =
okrasa na stěnách malovaná. U Rychn. Msk.

Lampryda, vz Lampreda. L. veliká =
mihule mořská, petromyzon marinus, ryba
z čeledi kruhohubých. S. N. V. 1019., XI.
492.

Lampusa, y, f. = sam. u Pelhřimova.

Lamúzgati, lamúzati o čem = pořád
o jednom mluviti. Vz Koledovati o čem.
Mor. Brt. — se = roztahovati se (na lavici
nebo jinde), sich breit machen. Mor. Vck.
L. sa přes plot. Brt.

Lamyš, e, m., os. jm. — L. Fr. Tob. 1799.
Jg H. 1. 2. vd. 591.

Lamželezo = silák. Brt.

Lán, vz Mkl. Etym. 160 L. pole, laneus.
Sv. ruk. 321. Tu mi se nedostává dvú lánú
k dvoru. Půh. II. 599. Cf. Kram. Slov. -
Lány, auf einer Anhöhe liegende Aecker.
Slov. Ssk. —- L. = veliký kus. L. chleba.
U Něm. Brodu. Holk. — L. = jm. pole

u Kelče, Pk., lesa. Sdl. Hr. I. 200. — L.,
dědina u Kostelce. Sdl. Hr. II. 14.

Ľan, u, m. = len, der Flachs. Slov.
Zdola cesty, zdola plota nasiala som ľanu.
Koll. Zp. í. 353.

Laň. Cf. Mkl. Etym. 2., 160. Lani po-
rodila. BO. Obratná jako laňka. Kld. I. 7.
Tam zahynu jako laňka, nezví o mně má
maměnka. Sš. P. 592. Nechodil sem za ňú,
sama přišla za tnnú, jako ten myslivec do
lesa za laňú. Sš. P. 295.

Lána, pl., n. = vrch a les u Vodňan. BPr.

Laňajšek, šku, m. = lonský rok, das
Vorjahr. Slov. Ssk., Loos.

Laňajší = loňský, vorjährig. Slov. Němc.
IV. 450.

Lana philosophica. Vz Šfk. Poč. 269.

Lanarkit, u, m., nerost. Bř. N. 194.

Lanarstvo, a, n., der Flachsbau, -handel.
Slov. Loos.

Lancoch, vz Lancúch.

Lancoucn, vz Lancúch.

Lancovati = toulati se. U Olom. Sd.
Val. Brt. D. 227.

Laucúch. V 7. ř. místo Chrud. polož:
Přerov. Tehdy jsú konšelé s obcí prišli
s lancúchem (s řetězem;. NB. Tč. 274. Toho
léta (1605.) na staroměstském rynku při
lancouchu lotryně postavena byla. Kozelius
96. L. = silný řetěz na hemování, svěra.
Mor. Mtc. 1878. 36. -- L., a, m. také =
tulák. Brt. Cf. Lancovati.

Lančar, u, m. = nízký střevíc. U Místka.
Škd.

Lanče, e, f., lancea, kopie. Mill. 111.
Laňčí bok jeho otevřel. Jir. Mor. 44.

Lančice. Tk. IV. 327., V. 247., VII. 350.

Lančický, os jm. Tk. VI. 108.

Lančina, y, f. Pod L-nami = pole u Písku.
BPr.

Lančov, a, m., Landschau, ves u Vra-
nova na Mor.

Landa, y, f. = kudla. Us. Všk. — L. =
tulačka. Us. Tkč. — L. = rybník u Cer-
honic v Písecku. BPr.

Landák, a, m. = tulák. Us. Tkč.

Landátovati = toulati se. Pořád landá-
tuješ a nic neděláš. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Landfras AI. Jos. 1818. Jg. H. 1. 2. vd.
591., S. N.

Landfrid. Cf. Pal. Rdh. I. 181., Tk. VI.
78.. Žer. Záp. I. 231., 244., S. N.

Landfridník, a, m. = člen landfridu.
Žádný nemůže 1-kem býti, kdo cizozemcem
zůstává. Žer. 314., Soud. záp. op.

Landhrabin rybník u Nitenova. Tk. IV.
408.

Landík, a, m., sam. u Protivína.

Landovati. Ty střizíčku vtáčku, ty ne-
seješ, nevořeš, jenom dycky landuješ. Sš.
P. 728.

Landrychtář, e, m.= půhončí zemský
v Opav., der Landbote, Gerichtsbote. Sd.
Kn. op. Zkl.

Landškronský, ého, m., vz Hanuš Jiří,
Mus. 1880. 567. Vz Lanškroun.

Landškroun, vz Lanškroun.

Landštein, a, m., hrad v Budějov. Vz
S. N., Sdl. Hr. I. 255., II. 80., IV. 371., V.
362., Rk. Sl., Arch. VII. 711.