814

Lautucha, y, m. = lancúch, tulák. Mor.
Bkř.. Brt.

Lány, dle Dolany, předměstí litomyšlské;
Laan, vsi u Chotěboře a u Nimburka ; Lahn,
několik domkův u Rychnova, sam. u Hlin-
ska; Lahna, ves u Nového Strašecí; Lahny,
ves u Jičína, myslivna u Světlé v Ledeč-
sku; Lan, ves u Tábora, samota u Kutné
Hory; L. Dlouhé či na Důlku a X. u Da-
šic, Lan ob Gruben, bei Daschitz, vsi u Par-
dubic ; Na Lánech, sam. u Kumžáka. PL.,
Blk. Kfsk. 1349., Sdl. Hr. I. 255., V. 293.,
Rk. Sl. Z Lan. Výb. I. 981. L. = lesy u Cer-
honic, pole u Uhlíř. Janovic. BPr. — L.,
cf. Hrúd.

Laný; -án, a, o, vz Láti. — L. = ošklivý
(v dětské řeči). Us. Brnt.

Lanyi Kar., farář na Slov., 1812—1856.
Vz Tf. H. 1. 3. vd. 185., Šb. Dj. ř. 2. vd.
265.

Lanýž, boletum. Byl. 15. stol. Cf. Rstp.
1964., Schd. II. 258., Rose. 65., Rk. Sl. L.
zrnatý, lycoperdon ceroinum, der Hirsch-
pilz, -trüffel, f. Sl. les.

Lanýžovitý. L. rostliny. Rosc. 65.

Lanžhot, a, m. V L-tě sklízejí z jednoho
jitra 50 měr žita, 20 měr ovsa a ještě ně-
kolik for mrkve. Vz Sbtk. Kr. h. 177. —
Cf. S. N., Rk. Sl.

Lanžhotský. Vz Lanžhot. L-ští blváci
propili jarmark a nosí místo hodinek kudly
na šňůrce. Vz Sbtk. Krat. h. 178.

Lanžov, a, m., Lanschau, ves u Hořic.
Blk. Kfsk. 1349 , Sdl. Hr. II. 245., V. 362.,
Rk. Sl. —- L. = mlýn u Habrkovic v Čá-
slavsku. BPr.

Lanžovák, a, m., ein herumgehender
Bettler. Šm.

Lanžovati. Žákovstvo lanžuje po obro-
cích. Hus III. 280. Toj snad pro ty, ježto
lanžijí pochlebujíc, aby jim dávali. Št. Kn. š.
256. Vz Lanžovák.

Lanžovský Mlýn u Týnce n. Lab.

Lap = maní atd., impert. od lapiti. Bž.
217. Kohož Bóh chce ostřieci, nemóž ho
kto lap dosieci. Alx. V. v. 2112. (HP. 51.).
Vietr protivný vše rozvěje, lap se který
skutek děje, když lepšie nenie naděje. Alx.
V. v. 1778. (HP. 43.). Vz Nelap, Krok. 1887.
29. — L., a, m. = latro, loupežník. Ó pře-
hanební chlapi, nadarmo ste sluli lapi. Kat.
2139. — L., a, m. = psí jm. Škd.

Lapa, y, f. = veliká kopa sena. Val. Brt.

Lapací, Fang-. L. háj, díra, seč, štít,
-schirm, Sl. les., provaz (smyčka), Us., pa-
zour, pazourec, -haken, Hr., zvířata (u tru-
býšů). Vos. I. 98.

Lapactví, n., das Haschen. Šm.

Lapač sedláků, podvodný, der Bauern-
fänger. Dcb. — L. = větrní klobouk, der
Windfang; 1. přivary, der Kesselsteinfänger,
Šp.; hasičský, vz Smyčka. Tlm. — L. k dr-
žení vorů (kůl), der Fangpíahl. Cf. Holec,
Lapák. —- L. = hák. L-čem ji (sosnu) roz-
vyklali. Osv. V. 638. — L. = sprostá, ukrytá,
o samotě jsoucí krčma, kam se do r. 1848.
mladící před rekrutýrkou utíkali, tam ukrý-
vali a lapáni bývali, neb hostinský takový
býval od vlády placen. Takových samot
jest na Mor, několik, ve St. Městě u Uher.

Hradiště jsou dvě. Tč. — L. = bachně,
gadus aegletinus, der Schellfisch. Sl. les. —
L. = psí jm. — L., Lapatsch, myslivna
u Uher. Hradiště, osada u Přerova a ho-
spoda u Nov. Jičína; L. Horní, Ober-La-
patsch, osada u Holešova. L., pole u Kelče.
Pk.

Lapáček, os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1349.,
Sdl. Hr. IV. 371., Arch. VII. 367.

Lapačka, der Kniff. Jsme dotýkáni, že
bychom nějakými 1-mi vůkol jíti chtěli. Wtr.
— L. = chytačka uprchlíků při odvodu, die
Pressung zum Kriegsdienste. Hdk. Č. 379.,
Dch , Dbš. Obyč. 78., Pokr. Pot. II. 93. L.
zapadací (dosedavá), die Fallfangscheere,
zpruhová, die Fangfeder. Hrbk. — L. (la-
pák, sahan, pták dravec). Krnd. 199. —
L. polypů = chapadla. Lpř. — L., samota
u Sudoměřic. — L-ky = rybník na Tře-
boňsku. BPr.

Lapadlo, das Fanginstrument, Fangeisen,
der Fangapparat. Dch., Hrk., Zpr. arch. X.
76.

Lapahonza, y, m. = hlupec. To je 1.!
U Solnice.

Lapaj, e, m. = lapač, der Häscher. Slov.
Lipa 11. 259., Phld. III. 576. — L. = psí
jm. Sl. sp. 173.

Lapák = lapadlo. Hř. L. na holuby. Cf.
Padák. U N. Kdyně. Rgl. — L. = železný
na břehu upevněný kruh, k němuž se vory
i lodi přivazují. Stát. př. kn. 1877. str. 99.
Cf. Lapač. — L. = komín ve hvozdě. KP.
V. 267. — L. kocour (který myši lapě).
Němc. — L. = kdo lapá. Ti, jenž jiné vy-
obcovávají, jsú zjevní smielníci, lakomí, la-
pači, jenž chudým z hrdla drú. Hus II. 198.
Ani lajci ani 1-ci královstvie božie tnieti
budú. Hus. I. 249.

Lapal, a, m. L. úkladný, epibulus insi-
diator, plaz. Brm. III. 3.181.

Lapaň, ě, f., psí jm. Škd.

Lápanec, nce, m. = lejno, z 1'apati. Ta
zem je samý 1. Mor. Šd.

Lapání ryb do vrší, na udici atd., NA.
IV. 120., 121., duší, die Seelenfängerei. Dch.

Lapanina, y, f. = lapanice. Laš. Tč.

Lapanka = lapačka (na vojnu). Ludze
coška šemrú, že budze 1., já od strachu
zemru pre mojeho Janka. Koll. Zp. 1. 369.

Laparoskopie, e, f., řec. = prozkou-
mání břicha. Rk. Sl.

Laparotomie, e, f. = břichořez.

Lapatečka, y, f. Hrach sa mi nenarodil,
jen samé l-ky. Koll. Zp. I. 272.

Lapati, vz Mz. v List. fil. 1882. 188. —
co: vítr, Us., stíny, Šml., ryby. Brt. —
čím kde. Ryby lapají udicí a ptáky v osi-
dlech. BO. — koho v čem: v řeči, Smil
v. 622., v utíkání, ve zlém účinku. NB. Tč
85., 248. Lapali jej v sloviech. Pog. 29. —
zač. Lapati lidi za vojáky. Koll. — se
čeho. Mnohokráte meče se lapav. Alx. BM.
v. 165. (HP. 85). — Sl. sp. 94.

Lapati = lapotati, tlachati, plaudern. Co
to pořád lápeš? Val. Brt., Vck. — L., in
grosser Menge oder stark scheissen, einen
grossen Hauten scheissen; mit Exkrementen
beschmutzen. Na již. Mor. Šd. — L. = ky-
dati. Mor. Brt. D. 159. Vz Lapkati,