815

Lapavý. Nastrojování 1-vých zálud. Šf.

III. 374.

Lapcap, a, m., der Habsüchtige. Šm.

Lapěti. Doma na řiti 1. Tč. — Brt., Škd.

Lapicajt, a, m. = policajt, strážník. Us.
Vlk., Rgl.

Lapíce, e, f., die Rattenfalle. Šm. — L.,
sam. u Lomnice v Budějov. Rk. Sl.

Lapidář, e, m., rukop. Jir. Ruk. II. 388.

Lapidarni dehet (k natíráni střech le-
penkových), Lapidartheer. Pokrok 1883. č.
82. 5. 4.

Lapiduše, e, f., der Seelenhascher. Šm.

Lapigroš, e, m., der Geldhascher. Šm.

Lapil, a, m., der Häscher. Rk.

Lapilly = kousky bublinaté lávy jako
vlaský ořech veliké, barvy hnědé n. černé.
Krč. 121., Br. N. 248.

Labpina, y, f., ochthera, hmyz. Sm.

Lapiovce, e, m., der Schafdieb. Rk.

Lapis, gt. nyní obyč. 1-su. L. causticus,
infernalís. Vz Šfk. Poč. 226., 234., 283.,
Schd. I. 322., 357., KP. IV. 412., 434., Slov.
zdrav., Čsk. lk. IV. 308., I. 297., Rk. Sl.,
Hlb. I. 521., II. 551.

Lapivý, haschend. Šm., Loos.

Lapka = zloděj, loupežník. GR, Pal. IV.
1. 470., Pč. 22. Což ani pán násilím, ani
1., ani zloděj noční nevezme, toť svatopro-
davač vylúdí; Babička haleřích v šlojieřku
zavázala, aby ani 1., ani zloděj jí ho ne-
vzal. Hus I. 220. (467., III. 178.). — L., y,
f. L. na mouchy, die Fliegenfalle, na šváby.
Dch. — L. = druh kleští. Vz Kleště, Včř.
Z. II. 23. — L. —- malá lesní muška. Slov.
Němc. IV. 424., Vchř., Ssk. — L. na ko-
žichu. Vz Vešky. — L., y, m., os. jm. D.
ol. X. 325. A to sě (při dělení loupeže)
L-kovi dostal kabát a nějaká koltřice. Pč.
48. L. z Rokycan. Arch. VII. 320. — L.,
y, f., sam. u Kamnice n. Lab.

Lapkání, n., vz Lapkati. Za ruce 1. Ntr.

IV. 155.

Lapkati, zdrobn. slovesa lapati (kydati).
Lapká dluhy do gruntovní knihy. Brt. D.
159.

Lapkavý = lepkavý. Slov. Ssk.

Lapkov, a, m. = pole u Zavlekoma. BPr.

Lapkování, n. Vz Lopkovati. Ač mnozí
se zúčastnili v 1. pomořském. Sš. Sk. 156.

Lapkovati. Pal Děj. IV. 2. 348. 1 zd.
A ten také lapkuje. Pč. 21. Cf. Lapka.

Lapkový, Räuber-, Diebes-. Z rukú lap-
kových. GR. Cf. Lapküv, a, ovo, Räuber-.

Laple, e, n. = lalok, z Lappen. Ovce
ma na krku laplata. V Kunv. Msk.

Lapna, y, f., z Lappen-. Náprava s 1-mi
(s klapkami?). Us. Pdl.

Ľapnouti si = sednouti si. Us. mor. a
slov. Sd., Škd., Tč. Ľapni si tu. Šd. Ľapni
si na prdel a lap! Šd. Ľapne, dze mu príde.
Rr. Sb.

Lapný, zugreifend, fangend, haschend.
Huba u koně buď volna, u člověka prav-
divá, u psa lapna. Tč.

Lápný = chytrý (iron.). Ty si 1, enom
to udélať. Zlínsky. Brt. D. 227.

Lapol, a, m., ssavec. L. mechický či
cuandu. Brm. I. 429., 425.

Laponsko, vz Rk. Sl.

Laponský strnad. Vz Strnad.

Lapoš, e, m. = lapta. Na mor. Slov.
Brt. D. 227.

Lapota, y, m. = žvanil, der Schwätzer.
Mor. Šd., Vck.

Lapotati. Také na Mor. Brt. Cf. List. fil.l
1882. 189.

Lapotova Dora = tlachalka. Mor. Brt.
Lapoučí, lapounf,n., das Klettengestrüpp.
Šm.

Lapouch = lopuch. Šm.

Lapoun = lopuch. Šm.

Laprcajk, a, m. = člověk líný, daremný.
Kutn.

Laprcajt, a, m. = lapicajt. Us.

Laprdoun, vz Labrdon. Mor. Neor. —
L., eine leichte Jacke. U Místka. Škd. —
L. = brynda. Už jsme v laprdóně. Mor.
Mtc. 1878. 36

Lapsnúť = udeřiti. Slov. Ssk.

Lapta, y, m. = tlachal. Laš. Brt. D. 227.

Laptačka, y, f. = bláto na cestě. Po
dešti je dycky 1. Laš. Tč. — L., das Plau-
schen, die Plauderei. Laš. Tč.

Laptání, n. = breptání, žvástání. Laš.
Tč.

Laptati = breptati, žvástati, plaudern,
schwätzen. Laš. Dšk., Té., Škd. — L. v blátě,
pantschen. Laš. Tč.

Laptula, y, f. = tlachalka. Laš. Brt. D.
227.

Lapuša, e, f. = řiť. Slov. Bern. — L.,
y, m. = bzďoch. Slov. Bern. — L. = žvá-
stalka, die Schwätzerin. Cf. Lapota. Ta 1.
tam pořád lapoce. Na již. Mor. Šd., Tč. —
L. = věc daremná. Mor. Brt. D. 146.

Ľapuška, y, f. = tlapušky. Slov. Ssk.
Chodí na husacích ľ-kách. Dbš. Sl. pov.
IV. 27.

Laputa, y, f. = lapota. Laš. Tč.

Lápy (alpy). Vedú ho ponad poľany,
lápy i hlavy holí. Phld. IV. 247. Vo vá-
pencových lápách objevili bohatú Mliečnu
Dieru. Ib. IV. 259.

Lar, a, m., hylobates lar, der Laar, ssa-
vec. Brm. I. 50. — Lar, římský bůžek. Vz
Vlšk. 499., Rk. Sl., Zbrt. 195., 200.

Lariš, e, m., starožit. rod slezský. Žer.
Záp. II. 185., S. N.

L'armo. Dnes za peníze, zítra za darmo,
pij a jez a nedělej ľarmo. U Frýdka. Tč.
Už je darmo dělať ľarmo. Slez. Šd. Mor.
Brt. D. 227.

Larmovník, a, m. = křikloun; rozbroj-
nik; člověk vadivý. Slov. Bern.

Larok. Cf. Brm. 1. 2. 464., 465.

Larva = kuklice, kukelka, pupa. Cf. Kk.
Br. 10., Rk. SI., Schd. II. 506. - L. =
obličej. To má pěknou 1-čku. Us. Rgl. —
L., y, m., os. jm. Tk. V. 351.

Larvožrout, a, m., calosoma inquisitor,
Kk., buphaga, pták. Schd. II. 448.

Lary fáry. Vz Hráti (dod.).

Láryně. Mezi těmi 1-mi byla jedna nej-
slovutnější a nejpřednější nevěstka. 1584.
Polit. bist. 171. Mnohý smilník, vynakládá
statek na takové 1. Polič. Pok. 124.

Laryngism-us, u, m. = křečovitý stah
svalů hrtánových. Vz Slov. zdrav., Čs. lk.
VIII. 20.



	815

	Lapavý. Nastrojování 1-vých zálud. Šf. III. 374. Lapcap, a, m., der Habsüchtige. Šm. Lapěti. Doma na řiti 1. Tč. — Brt., Škd. Lapicajt, a, m. = policajt, strážník. Us. Vlk., Rgl. Lapíce, e, f., die Rattenfalle. Šm. — L., sam. u Lomnice v Budějov. Rk. Sl. Lapidář, e, m., rukop. Jir. Ruk. II. 388. Lapidarni dehet (k natíráni střech le- penkových), Lapidartheer. Pokrok 1883. č. 82. 5. 4. Lapiduše, e, f., der Seelenhascher. Šm. Lapigroš, e, m., der Geldhascher. Šm. Lapil, a, m., der Häscher. Rk. Lapilly = kousky bublinaté lávy jako vlaský ořech veliké, barvy hnědé n. černé. Krč. 121., Br. N. 248. Labpina, y, f., ochthera, hmyz. Sm. Lapiovce, e, m., der Schafdieb. Rk. Lapis, gt. nyní obyč. 1-su. L. causticus, infernalís. Vz Šfk. Poč. 226., 234., 283., Schd. I. 322., 357., KP. IV. 412., 434., Slov. zdrav., Čsk. lk. IV. 308., I. 297., Rk. Sl., Hlb. I. 521., II. 551. Lapivý, haschend. Šm., Loos. Lapka = zloděj, loupežník. GR, Pal. IV. 1. 470., Pč. 22. Což ani pán násilím, ani 1., ani zloděj noční nevezme, toť svatopro- davač vylúdí; Babička haleřích v šlojieřku zavázala, aby ani 1., ani zloděj jí ho ne- vzal. Hus I. 220. (467., III. 178.). — L., y, f. L. na mouchy, die Fliegenfalle, na šváby. Dch. — L. = druh kleští. Vz Kleště, Včř. Z. II. 23. — L. —- malá lesní muška. Slov. Němc. IV. 424., Vchř., Ssk. — L. na ko- žichu. Vz Vešky. — L., y, m., os. jm. D. ol. X. 325. A to sě (při dělení loupeže) L-kovi dostal kabát a nějaká koltřice. Pč. 48. L. z Rokycan. Arch. VII. 320. — L., y, f., sam. u Kamnice n. Lab. Lapkání, n., vz Lapkati. Za ruce 1. Ntr. IV. 155. Lapkati, zdrobn. slovesa lapati (kydati). Lapká dluhy do gruntovní knihy. Brt. D. 159. Lapkavý = lepkavý. Slov. Ssk. Lapkov, a, m. = pole u Zavlekoma. BPr. Lapkování, n. Vz Lopkovati. Ač mnozí se zúčastnili v 1. pomořském. Sš. Sk. 156. Lapkovati. Pal Děj. IV. 2. 348. 1 zd. A ten také lapkuje. Pč. 21. Cf. Lapka. Lapkový, Räuber-, Diebes-. Z rukú lap- kových. GR. Cf. Lapküv, a, ovo, Räuber-. Laple, e, n. = lalok, z Lappen. Ovce ma na krku laplata. V Kunv. Msk. Lapna, y, f., z Lappen-. Náprava s 1-mi (s klapkami?). Us. Pdl. Ľapnouti si = sednouti si. Us. mor. a slov. Sd., Škd., Tč. Ľapni si tu. Šd. Ľapni si na prdel a lap! Šd. Ľapne, dze mu príde. Rr. Sb. Lapný, zugreifend, fangend, haschend. Huba u koně buď volna, u člověka prav- divá, u psa lapna. Tč. Lápný = chytrý (iron.). Ty si 1, enom to udélať. Zlínsky. Brt. D. 227. Lapol, a, m., ssavec. L. mechický či cuandu. Brm. I. 429., 425. Laponsko, vz Rk. Sl.	Laponský strnad. Vz Strnad. Lapoš, e, m. = lapta. Na mor. Slov. Brt. D. 227. Lapota, y, m. = žvanil, der Schwätzer. Mor. Šd., Vck. Lapotati. Také na Mor. Brt. Cf. List. fil.l 1882. 189. Lapotova Dora = tlachalka. Mor. Brt. Lapoučí, lapounf,n., das Klettengestrüpp. Šm. Lapouch = lopuch. Šm. Lapoun = lopuch. Šm. Laprcajk, a, m. = člověk líný, daremný. Kutn. Laprcajt, a, m. = lapicajt. Us. Laprdoun, vz Labrdon. Mor. Neor. — L., eine leichte Jacke. U Místka. Škd. — L. = brynda. Už jsme v laprdóně. Mor. Mtc. 1878. 36 Lapsnúť = udeřiti. Slov. Ssk. Lapta, y, m. = tlachal. Laš. Brt. D. 227. Laptačka, y, f. = bláto na cestě. Po dešti je dycky 1. Laš. Tč. — L., das Plau- schen, die Plauderei. Laš. Tč. Laptání, n. = breptání, žvástání. Laš. Tč. Laptati = breptati, žvástati, plaudern, schwätzen. Laš. Dšk., Té., Škd. — L. v blátě, pantschen. Laš. Tč. Laptula, y, f. = tlachalka. Laš. Brt. D. 227. Lapuša, e, f. = řiť. Slov. Bern. — L., y, m. = bzďoch. Slov. Bern. — L. = žvá- stalka, die Schwätzerin. Cf. Lapota. Ta 1. tam pořád lapoce. Na již. Mor. Šd., Tč. — L. = věc daremná. Mor. Brt. D. 146. Ľapuška, y, f. = tlapušky. Slov. Ssk. Chodí na husacích ľ-kách. Dbš. Sl. pov. IV. 27. Laputa, y, f. = lapota. Laš. Tč. Lápy (alpy). Vedú ho ponad poľany, lápy i hlavy holí. Phld. IV. 247. Vo vá- pencových lápách objevili bohatú Mliečnu Dieru. Ib. IV. 259. Lar, a, m., hylobates lar, der Laar, ssa- vec. Brm. I. 50. — Lar, římský bůžek. Vz Vlšk. 499., Rk. Sl., Zbrt. 195., 200. Lariš, e, m., starožit. rod slezský. Žer. Záp. II. 185., S. N. L'armo. Dnes za peníze, zítra za darmo, pij a jez a nedělej ľarmo. U Frýdka. Tč. Už je darmo dělať ľarmo. Slez. Šd. Mor. Brt. D. 227. Larmovník, a, m. = křikloun; rozbroj- nik; člověk vadivý. Slov. Bern. Larok. Cf. Brm. 1. 2. 464., 465. Larva = kuklice, kukelka, pupa. Cf. Kk. Br. 10., Rk. SI., Schd. II. 506. - L. = obličej. To má pěknou 1-čku. Us. Rgl. — L., y, m., os. jm. Tk. V. 351. Larvožrout, a, m., calosoma inquisitor, Kk., buphaga, pták. Schd. II. 448. Lary fáry. Vz Hráti (dod.). Láryně. Mezi těmi 1-mi byla jedna nej- slovutnější a nejpřednější nevěstka. 1584. Polit. bist. 171. Mnohý smilník, vynakládá statek na takové 1. Polič. Pok. 124. Laryngism-us, u, m. = křečovitý stah svalů hrtánových. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. VIII. 20.