810

Laryngoskop, u, m. = nástroj, kterým
se do hrtanu nazírá.

Laryngoskopie, e, f., z řec. = zírání
v nitro hrtanové hrtanovým zrcadélkem.
Vz Slov. zdrav.

Larjngotomie, e, f., z řec. = hrdlořez.
Vz Slov. zdrav.

Laryng-x, gu, m., řec. = chřtán, hrtan.

Lasák, a, m., os. jm.

Lasal, a, m L. Jakub. Arch. VII. 620.

Lasarka, y, f., několik domkův u Tě-
šína.

Lasek, ska, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Lasenice, dle Budějovice, Lassenitz, ves
u Kamenice n. Lab. Sdl. Hr. IV. 371.

Lasice. Cf. KP. III 348., Schd. II. 399.,
Šrc. 96., Hlb. I. 37., 181., 216, Mz. v List.
fil. 1882. 189., Mkl. Etym. 160.

Lasičí, vz Lasicový.

Lasička, vz Lasice.

Lasičkovati, fretiren. Sl. les.

Lasičkový, vz Lasicový.

Lasivka, y, f., pteris, druh lesní trávy.
Schd. II. 261.

Laská. Chrud. oprav v: Přerov. Kld. II.
34., Tč. — L. = kraví jm. Mor. Brt. —-
L. = lísková hůl. Slez. a mor. lč. Vzal
lasečku a zaplakal, čeho sem se ja dočakal?
Sš. P. 118. — L. = lasice. Zlínsky. Mtc.
1878. 36. Slov. Ssk. — L . ves u Příbramě.

Láska = přízeň. Nebyl byste té lásky
(so gütig)? Kos. Nechodili na robotu, jen
tak na láaku. Tbz. Mám lásku sic k oběma.
Dh. 19. L. k vědám, k umění, k Nádheře.
Šmb. D. II. 167., 169. L. bohoslovná, cha-
ritas theologica. Lenz. L lásku rodí, was
vom Herzen kommt, geht wieder zum Her-
zen. Z lásky dávej, odplatu brávej. Dch.
Co tu z lásky komu dáš, složeno to v nebi
máš. Hkš., Sb. učit. L. jest nejlepší ochránce
říše. Bž. Neuie viitšej lásky jako medzi
nohama (ony sa jedna druhú vždy podo-
pierajú). Rr. MBš. L. svornosť plodí, z ne-
návisti svár se rodí. Hkš. — L. = panská
práce. Choditi na lásku. Lidé chodí vysa-
zovat malých sazenic na mýtiny, klestit cest
lesem, vytínat stromku v houštinách; za to
smějí si v lesích lámati suché větve a sbí-
rati chrást. Obzor 1887. 73., Hk., Olv. —
L. = milosť. Vz Platonický. L. k věcem,
k osobám, k celkům (ku spolku, k vlasti,
k člověčenstvu), s prospěchem nebo se žá-
dostí spojená (interessovaná), čistá, po-
hlavní, k dětem, k rodičům. Dk. P. 131.
L. jest cil, jejž andělé jmenují nebes slasť,
jejž ďáblové jmenují pekla strasť a lidé jej
jmenují láska. Mor. ps. H- b. Bůh láska jest.
Hlv. Hříšná 1., sílená. Láskou k někomu
zahořeti. Šmb. S. I. 554. Všecko jest a trvá
láskou; Mnoho zmůže síla duše, mnoho
naděj, ale všecko zmůže 1. Vrch. Ten má
na ni lásku (má ji rád). Us. Hezké děvče
v lásce míti. Er. P. 367. Láska všecky zlé
i nebezpečné věci dobrými činí. Dvorský.
Vždy jest dobře, jde-li 1. do paty a ne do
hlavy. U Náchoda. Dř. Lásky lesť omlu-
viti jest, der Liebe List verzeihlich ist. Dch.
Ku salámům a ku lásce je třeba kusu oslího
masa (láska hloupá). Šmil. Svět bez lásky
jako kámen, vší radosti je v něm amen.

Šmil. Co láskou k sobě hoří, to popálí se
často. Kká. Td. 275. Bez lásky co život
člověka? Mrtvou pouští cesta daleká. Čch.
Bs. 51. Čo je 1., to ja neviem, však kde
býva, to vám poviem: býva ona v srdce
dolu, tam i žije z tužby, z bolů Čjk. 51.
Prvá I. železná košela. Orl. IX. 247. Pre-
sýti se i 1. bez otrapy sladké, č. Kn. š.
301. Za lásku 1; Rovná se 1. vesničana
včele, osladí práci, sladí žití celé. Brodz.
Po dešti je tráva zelenější, po pláči láska
vroucnější. Kšť. Prudká 1. brzo zchladne.
Šd. To jest 1. jako plot! L. není lavičník.
Kde hupřímná 1., handělův na sta. Němc.
Krl. 37. Nevím, co ta 1. žere, že jen samé
srdce sere. Slov. Tč. Ach 1., ta budí a ko-
ření štěstí! Již vře a již číše nám rozkoše
chřestí! Tatr. m. 50. L. má líce dívčiny,
prs matčin a zbroj rytířskou. W. Z. Koscial-
kowska. To je 1. jako motouz. Sk. L. mu
roste jako topol. Vz Opilý. L. naša drž se
s nami, jako vrške s dolinami. Mt. S. 874.
O lásko, o lásko zlá, jak ty mnoho můžeš,
že ty tem mladém lidům ze světa spomů-
žeš; Ej lásko, lásko, ty nejsi stálá, jako
voděnka mezi břehama; L. pomine jako lí-
steček na rozmaryně; Šohajova 1. je velice
ťažká, na srdečku na mém jak mlýnský
kameň; O lásko, lásko buď mezi nami jako
ta vodička mezi břehami, jak jasný měsíček
mezi hvězdami; Ty včil miluješ jiný chlapce,
já už vím, že mě nemáš v lásce; Lásko
kupovaná nejsi nikdá stálá; Ach ovej, co
je 1. zlá, dyž jedna milovala dva; L. není
žádné ščestí, scestí není bez závisti; kdyby
1. plamenem hořela, nebylo by dříví po-
třeba. Sš. P. 125., 229., 249, 300., 384.,
431., 603., 633. Aby sa ta 1. na brali ro-
dila, nejedna panenka hlavu by zlomila;
Na tichém dunaji bielá huška plává: kde
je velká 1., tam skoro přestává. Sl. sp. 3,,
202 Ej lásko, jak hoříš plameuem a spa-
luješ srdenko, spaluješ na hlaveň. SŠ. P.
Tu má pravá 1. povahu, nechlubí se, když
dvě duše zajme. Koll. Sl. dc. I. 32. Láska,
Bože, láska, kdě ju ludia berú? na hore
nerastie, v poli ju nesejú; Znáš, že pravá
láska v ústech nepřebývá, v tichom srdci
bydlí 1. opravdivá; Kde je tuhá 1., zřídka
se seberu; kde je velká 1., tam skoro pře-
stává, kde najvetšá 1., tam i hanba bývá;
Daromná, daromná 1. potajomná, kdo tu
lásku zruší, běda jeho duši; L. veliká a
tak náhlivá nikdy stálá nebývá. Koll. Zp.
I. 84., 90., 91., 93., II. 232. Naše 1. je ho-
lubicí, týmu (proto) žena na mně křičí;
Vojenská 1. nestojí za ďáska; L. netuší, co
jí přísluší; Dívčí 1. harfy hlas, dobře zní
na krátký čas; Když 1. ku kolenům přide,
po výsosti slídí; Mluví o lásce k bližnímu,
kde sú nohy nejhrubší (nejtlustší); Zrak při
lásce zaůde, ale v manželství se naňde;
Stará 1. nezrzaví, nová ďábla udáví; L.
hledá prostředka. Slez. Té. L. lásku od-
placuje, nebudiž nevděčný, maj (.měj) vždy
lásku k svým rodičóm a budeš statečný:
Když pomaly roste 1., dluhžej bude trvať;
L. mzdy nežádá za pomoc v soužení. Glč.
I. 31., 194., 230. Láska, Bože láska, veď je
to dobrota, jako keď sa holub v pazderí