Předchozí (815)  Strana:816  Další (817) |
|
|||
810
|
|||
|
|||
Laryngoskop, u, m. = nástroj, kterým
se do hrtanu nazírá. Laryngoskopie, e, f., z řec. = zírání
v nitro hrtanové hrtanovým zrcadélkem. Vz Slov. zdrav. Larjngotomie, e, f., z řec. = hrdlořez.
Vz Slov. zdrav. Laryng-x, gu, m., řec. = chřtán, hrtan.
Lasák, a, m., os. jm.
Lasal, a, m L. Jakub. Arch. VII. 620.
Lasarka, y, f., několik domkův u Tě-
šína. Lasek, ska, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
Lasenice, dle Budějovice, Lassenitz, ves
u Kamenice n. Lab. Sdl. Hr. IV. 371. Lasice. Cf. KP. III 348., Schd. II. 399.,
Šrc. 96., Hlb. I. 37., 181., 216, Mz. v List. fil. 1882. 189., Mkl. Etym. 160. Lasičí, vz Lasicový.
Lasička, vz Lasice.
Lasičkovati, fretiren. Sl. les.
Lasičkový, vz Lasicový.
Lasivka, y, f., pteris, druh lesní trávy.
Schd. II. 261. Laská. Chrud. oprav v: Přerov. Kld. II.
34., Tč. — L. = kraví jm. Mor. Brt. —- L. = lísková hůl. Slez. a mor. lč. Vzal lasečku a zaplakal, čeho sem se ja dočakal? Sš. P. 118. — L. = lasice. Zlínsky. Mtc. 1878. 36. Slov. Ssk. — L . ves u Příbramě. Láska = přízeň. Nebyl byste té lásky
(so gütig)? Kos. Nechodili na robotu, jen tak na láaku. Tbz. Mám lásku sic k oběma. Dh. 19. L. k vědám, k umění, k Nádheře. Šmb. D. II. 167., 169. L. bohoslovná, cha- ritas theologica. Lenz. L lásku rodí, was vom Herzen kommt, geht wieder zum Her- zen. Z lásky dávej, odplatu brávej. Dch. Co tu z lásky komu dáš, složeno to v nebi máš. Hkš., Sb. učit. L. jest nejlepší ochránce říše. Bž. Neuie viitšej lásky jako medzi nohama (ony sa jedna druhú vždy podo- pierajú). Rr. MBš. L. svornosť plodí, z ne- návisti svár se rodí. Hkš. — L. = panská práce. Choditi na lásku. Lidé chodí vysa- zovat malých sazenic na mýtiny, klestit cest lesem, vytínat stromku v houštinách; za to smějí si v lesích lámati suché větve a sbí- rati chrást. Obzor 1887. 73., Hk., Olv. — L. = milosť. Vz Platonický. L. k věcem, k osobám, k celkům (ku spolku, k vlasti, k člověčenstvu), s prospěchem nebo se žá- dostí spojená (interessovaná), čistá, po- hlavní, k dětem, k rodičům. Dk. P. 131. L. jest cil, jejž andělé jmenují nebes slasť, jejž ďáblové jmenují pekla strasť a lidé jej jmenují láska. Mor. ps. H- b. Bůh láska jest. Hlv. Hříšná 1., sílená. Láskou k někomu zahořeti. Šmb. S. I. 554. Všecko jest a trvá láskou; Mnoho zmůže síla duše, mnoho naděj, ale všecko zmůže 1. Vrch. Ten má na ni lásku (má ji rád). Us. Hezké děvče v lásce míti. Er. P. 367. Láska všecky zlé i nebezpečné věci dobrými činí. Dvorský. Vždy jest dobře, jde-li 1. do paty a ne do hlavy. U Náchoda. Dř. Lásky lesť omlu- viti jest, der Liebe List verzeihlich ist. Dch. Ku salámům a ku lásce je třeba kusu oslího masa (láska hloupá). Šmil. Svět bez lásky jako kámen, vší radosti je v něm amen. |
Šmil. Co láskou k sobě hoří, to popálí se
často. Kká. Td. 275. Bez lásky co život člověka? Mrtvou pouští cesta daleká. Čch. Bs. 51. Čo je 1., to ja neviem, však kde býva, to vám poviem: býva ona v srdce dolu, tam i žije z tužby, z bolů Čjk. 51. Prvá I. železná košela. Orl. IX. 247. Pre- sýti se i 1. bez otrapy sladké, č. Kn. š. 301. Za lásku 1; Rovná se 1. vesničana včele, osladí práci, sladí žití celé. Brodz. Po dešti je tráva zelenější, po pláči láska vroucnější. Kšť. Prudká 1. brzo zchladne. Šd. To jest 1. jako plot! L. není lavičník. Kde hupřímná 1., handělův na sta. Němc. Krl. 37. Nevím, co ta 1. žere, že jen samé srdce sere. Slov. Tč. Ach 1., ta budí a ko- ření štěstí! Již vře a již číše nám rozkoše chřestí! Tatr. m. 50. L. má líce dívčiny, prs matčin a zbroj rytířskou. W. Z. Koscial- kowska. To je 1. jako motouz. Sk. L. mu roste jako topol. Vz Opilý. L. naša drž se s nami, jako vrške s dolinami. Mt. S. 874. O lásko, o lásko zlá, jak ty mnoho můžeš, že ty tem mladém lidům ze světa spomů- žeš; Ej lásko, lásko, ty nejsi stálá, jako voděnka mezi břehama; L. pomine jako lí- steček na rozmaryně; Šohajova 1. je velice ťažká, na srdečku na mém jak mlýnský kameň; O lásko, lásko buď mezi nami jako ta vodička mezi břehami, jak jasný měsíček mezi hvězdami; Ty včil miluješ jiný chlapce, já už vím, že mě nemáš v lásce; Lásko kupovaná nejsi nikdá stálá; Ach ovej, co je 1. zlá, dyž jedna milovala dva; L. není žádné ščestí, scestí není bez závisti; kdyby 1. plamenem hořela, nebylo by dříví po- třeba. Sš. P. 125., 229., 249, 300., 384., 431., 603., 633. Aby sa ta 1. na brali ro- dila, nejedna panenka hlavu by zlomila; Na tichém dunaji bielá huška plává: kde je velká 1., tam skoro přestává. Sl. sp. 3,, 202 Ej lásko, jak hoříš plameuem a spa- luješ srdenko, spaluješ na hlaveň. SŠ. P. Tu má pravá 1. povahu, nechlubí se, když dvě duše zajme. Koll. Sl. dc. I. 32. Láska, Bože, láska, kdě ju ludia berú? na hore nerastie, v poli ju nesejú; Znáš, že pravá láska v ústech nepřebývá, v tichom srdci bydlí 1. opravdivá; Kde je tuhá 1., zřídka se seberu; kde je velká 1., tam skoro pře- stává, kde najvetšá 1., tam i hanba bývá; Daromná, daromná 1. potajomná, kdo tu lásku zruší, běda jeho duši; L. veliká a tak náhlivá nikdy stálá nebývá. Koll. Zp. I. 84., 90., 91., 93., II. 232. Naše 1. je ho- lubicí, týmu (proto) žena na mně křičí; Vojenská 1. nestojí za ďáska; L. netuší, co jí přísluší; Dívčí 1. harfy hlas, dobře zní na krátký čas; Když 1. ku kolenům přide, po výsosti slídí; Mluví o lásce k bližnímu, kde sú nohy nejhrubší (nejtlustší); Zrak při lásce zaůde, ale v manželství se naňde; Stará 1. nezrzaví, nová ďábla udáví; L. hledá prostředka. Slez. Té. L. lásku od- placuje, nebudiž nevděčný, maj (.měj) vždy lásku k svým rodičóm a budeš statečný: Když pomaly roste 1., dluhžej bude trvať; L. mzdy nežádá za pomoc v soužení. Glč. I. 31., 194., 230. Láska, Bože láska, veď je to dobrota, jako keď sa holub v pazderí |
||
|
|||
Předchozí (815)  Strana:816  Další (817) |