817

zamotá. Orl. II. 51. L. nešťastná. Vz Er. P.
147. L. nevypadne; L. není cti žádostná;
L. Nehledá ziskóv; L. z srdce celého; Nie
silnějšieho než 1. Hus I. 28., 162., II. 230.,
III. 69. L. zastierá množstvie hriechóv. ZN.
Kde je 1., tam i Bůh. Sb. učit. L. slepá
zběduje i popa. Č. M 240. L. přátelství
hubí. Us. Bda. L. nezávidí; Mnoho činí 1.,
ale mnohem více peníze. Lpř. L. jest ranní
stín, každým okamžikem menší se: přátel-
ství stín večerní, on roste, až slunce života
zajde. Hkš. L. od sebe začíná. Bž. Omlou-
vání lásku raní. Tč. Lásky nevyhrozíš. Šd.
Podává-li nebo půjčuje-li se někomu špen-
dlík, má se smáti a jej vrátiti, aby se láska
nerozpíchala; Nožů se nemá dávati darem,
sice se pořeže 1. Vck. Kde upřímná 1., an-
dělů na sta. Z prázdnej mísy se nenajíš a
lásky se brzo nasytíš. Slez. Šd. Jak se
vy může 1.? O tom vz v Mus. 1879. 39. Cf.
Milosť, Er. P. 98., 147., Sl. ps. 31. atd.,
Čes. mor. ps. 55. a násl, Jg. H. 1. 2. vyd.
703., Rk. Sl., Brt. N. p. I. 69. a násl, Zbrt.
97. O 1. mateřské vz Brt. Dt. 6., 17. — L
hořící, lychnis fulgens, květina. Dlj. 60. Cf.
Laskavičník. — L. panská, rostl. Vz Bran-
tový. — L. = milenka. Tiskne polibení na
rty první své lásky. Nrd. — L. Překrásné
jsou v tom parku lásky, besídky, chrámky
i procházky. Č. — L., y, m., os. jm. — L.
Chilian, převor 1758. Jir. Ruk. 388. — L.
Frant., farář a varhaník. 1750. —1795. Vz
S. N. — L. = rybník na Třeboňsku. BPr.

Laskání, n., das Liebkosen. Us.

Laskati koho čím: matku oběma ru-
kama. Laš. Tč. — se s kým- Ntr. VI. 285.
Len to škoda, že sa druhý s tebou laská.
Kol!. Zp. II. 294. — se jak. Tam jsme se
dlouho laskali. Us. — se komu = vděčiti
se. Slov. Ssk.

Laskavcovitý. L. rostliny, amarantha-
ceae: laskavec, nevadlec, plevuně, věko-
straz, oplsteň. Cf. Rstp. 1266., Hlb. I. 228.,
S. N. V. 1036., Sib. 253.

Laskavec, amaranthus. Špatný překlad
latinského amaranthus, jakoby to slovo slo-
ženo bylo z amare a av<9-o?; je z <* pagalvm
a znamená nevadnoucí. Sbtk. Výkl. 52 L.
ocasatý, a. caudatus (s velikým svislým
květem); trojbarevný, a. tricolor; polní, a.
campestris; hákatý, a. polygamus; gangeský,
a. gangeticus; smutný, a. tristis; svraskalý,
a. oleraceus; zelený, a. viridis; rozložený,
a. blitus; obilní, a. frumentaceus. Vz Rstp.
1266. L. nachový, a. purpureus; tmavočer-
vený, a. melancholicus; vrbolistý, a. salici-
folius. Dlj. 33. Cf. Sbtk. Rostl. 52., 241.-242.,
Čl. Kv. 156., Slb. 253., Mllr. 11 , Schd. II.
279. L působí lásku. Vy chlapci nevíte,
proč za mnú chodíte a já mám 1. u kaž-
dých rukávec; Obecky děvčátka jak palec,
dávajó mládencům 1., jedna mně ho dala
do botů, abych za ňó přišel v sobotu. Sš.
P. 397., 660. Mladík nosí při sobě 1., aby
dívky k sobě přivábil. Mus. 1853. 474. Aj
panenka bledá, 1. (láska) jí pokoj nedá. Us.
— L., os. jm. D. ol. VI. 115. — L. = čes.
tanec. Škd.

Laskavice, e, f. = milenka.

Laskavička, y, m. = bezplatný pracov-

ník, unentgeltlicher Arbeiter. Znáte zajisté
dobře, že my jen 1-ky jsme na poli národu
a literatury. Koll. III. 49.

Laskavičník. Cf. Láska (konec), Laska-
vec.

Laskavě, liebreich, freundlich. Dch. Páni
mně 1. přízniví. Pož. 1.

Laskavěti, ěl, ění, liebreich, zahm wer-
den. Šm.

Laskaviti, il, en, ení, liebreich, zahm
machen. Srn.

Laskavý. Můj nejlaskavější, mein wer-
tester. Mour. — na koho. Valentinku, po-
pros za nás, by byl pán Bůh laskav na nás.
Sš. P. 28 Byl laskav na penieze, 16. stol.,
Výb. II. 1627., na ženské pohlaví. WtR.
Prosím, aby na Betlem byli laskaví (Pra-
žané). Hus II. 283. Sv. otec na chudé la-
skavý. Hr. ruk. 53., 57. Ktož jen sám na
se jest laskav. Št. Kn. š. 37., 38. — ke
komu: k otci. Msn. Or. 64. — proč. Kdo
pro krásu na pannu laskav jest. Výb. II.
1653 — L. jablko = rajské j., pašvice, So-
lanum lycopeRsicum, deR Paradiesapfel. Mllr.
99.

Lasknouti = chytiti. U N. Kdyně. Rgl.

Lásko, a, n., sam. u Příbramě; ves u Mi-
lí na.

Láskobolestný, liebschmerzlich. Šm.

Láskoborný, Liebe zerstörend. Šm.

Laskocení, n. = lechtání. Slov. Šf. III.
89. Vz Laskotati.

Láskodechý, liebehauchend. Dch., Šm.

Laskohravý. L. krásenka. Koll.

Laskomina. Vz Mkl. Etym. 301., Ky-
selka (dod.).

Láskosmavý. L. ústka. Koll.

Láskostřelý, liebeschiessend. Mílek 1-lý
všecku zbroj svou na mne vymetal. Koll.
I. 208.

Laskotiti = hladiti, lichotiti. Keď prís-
nosť nepomohla, začal som jej (jí) 1. Slov.
N. Hlsk. IV. 286.

Laškovati = sváděti. V Doudlebsku.
Kts.

Laskovce, vce, m., Laskes, ves u Sla-
vonic v Brn.

Laskovný. L. jméno, der Kosename. Dch.

Láskožití, n. Ziak.

Laskúrenie, n. = milkování. Slov. Orl.
XI. 306.

Lasky = lašsky. Po lasku se nositi =
po selsku. Vz Lach. U Místka. Škd. — L,
sam u Krumlova; Luska, ves u Olomouce.

Laský = lasský. Vz Lach. L. kroj (okolo
Bohumína a Těšína). Tč. L. kosť = návní,
das Uiberbein. Vz Návní. Nz. lk.

Láskyplně, liebevoll. Mus. 1880. 263.,
Hrts , Čch. Dg.

Láskyplný, liebevoll. L. pohled, Hrts,
slovo, Čch. Bs. 75., učitelka. Mus. 1880. 155.

Laslav, a, m., z Ladislav. Pal.

Lusolet, a, m. L. hnědý, artamus fuscus,
pták. Brm. II. 2. 537.

Lasota, y, m. L. ze Stéblova, rodina ry-
tířská. Vz S. N.

Lasovati = sledovati. Slov. Němc. VII.
28., 54.

Lastary, sam. u Bernardic.

Lastiboř, vz Vlastiboř. Blk. Kfsk. 1349.

419