Předchozí (818)  Strana:819  Další (820) |
|
|||
819
|
|||
|
|||
kala, když pláteňák látala. Sš. P. 728.
Látal mé nepočetné díry mých vědomostí. Kos. — L = bíti. U Místka a u Brušperka. Mtl. Latatina, y, f. = látanina. Pestrá 1. slov.
Č. Ku. š. 57. Latatý = plný lat, voll Flecken. Žebrácký
šat je 1-tý. Laš Tč. Látečnosť, i, f., die Materialität, Köper-
lichkeit, Stofflichkeit. Šm , Loos. Látečný, stofflich, materiell. L. jakosf,
složení, proměny či metamorfosy. Stč. Zem. 249 , 255., 681. Latentní smrštění svalu. Osv. I. 482.
Latěnýi; -ěn, a, o, rispeNartig. Sl. les.,
Rst. 435. Lateralní veličina (pomyslná). Stč. Alg.
15. Lateran, u, m. = postranní ulice. Sdl.
Hr. III. 2. — L. = chrám a palác v Římě. Vz S. N., Rk. Sl. Lateránský. L. koncilia. Vz S. N.
Laterit, u, m. Hlb. II. 510.
Láteřiti. L-řil, jen což děláš. Stnk. Už
na takový život 1-ří (proklíná jej). L. proti někomu. Bkř. Laterna. Pojčij mi, mo milo, pojčij mi
1-ně, aby sem se podivol na tve oči černe (u Palkovic) Brt. D. L. magica. Vz KP. II. 152., 153 , Kram. Slov. Láterník, a, m. = kdo dělá látra (sáhy)
v lese, der Klafterholzarbeiter. Sl. les. U Rož- mitála. Pik. U Hořic. Gtl. Laterovati = účty na celé straně sčí-
tati, lateriren. Kh. Ľateže = hleďte. Slov. Zátur.
1. Láti = plísniti atd. BO . Ž. wit. 67.
31., 36-22. L. z lajati. Bž. 28. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 192. — komu. Nelaj mi. Ž. wit. 15. 17. L. komu. ZN. Té náhlé schůzce lál. Kká. Td. 62. Jenž otčíku lají. Hr. ruk. 97. b. — nač. Já nezpívala, jen sem si na služku lála. Sš. P. 132. Volno psu i na Boha láti (štěkati). Pk. Bůh neslyší, když pes na měsíc (na hvězdy) laje (štěká). Prov. — komu z čeho. Neračte nám z toho láti. Mnč. R. 99. Nemáš mi proč z toho 1. Hr. ruk. 423. Z toho jim králevna nelá. Kat. 14. Mnozí změtenci budú mi z toho láti. Výb. II. 285. — komu oč. Za Sš. P. polož: 654. Lál nešlechetné tej ženě o hrušky. NB. Tč. 237. — jak. Příkře 1. BO. Ševci svým ženám zle lajú. Hr. ruk. 124. a. Ze mi laje bez viny. Půh. II. 562. — komu, koho proč. Prečo ma tvoja manka laje. Sl. ps. 210. Mňa pro tebä lajú Ht. Sl. ml. 220. Má maměnka mně pro tě laje. Sš. P. 392. — kam. Vaněk obveda tu škodu do- brými lidmi lál jest v svět, kdoby jemu tu škodu učinil, že by nebyl dobrý člověk. NB. Tč. 214. 2. Láti = hřešiti, sündigen. Zlinsky. Brt.
Cf. Mkl. Etym. 158. 3. Láti = líti. Laš. Mtl. Slov. Hol. 70.
Na Lašsku lať = líti, łať = domlouvati. Brt. D. 98. Latička, vz Lať.
Latie, n. = lání, das Schelten, Fluchen ;
das Lattenwerk. Slov. Ssk. |
Latina Str. 881. a. 1. ř. sh. Četli oprav
v Četli. Lašsky: latina = litina, łatina = latinská řeč. Brt. D. 98., Mtl. Dřeli se svojí 1-nou kozla (byli v úzkých).- Ehr. 36. To byla horší 1. (věc)! Us. Dák. L-nou ústa si proplákli (málo se jí naučili). Šf. Strž. II. 369. Není všecka 1. slovo boží. Bž. L. a latiníci, vz Sbn. Rejstř. Latináč, e, m. = latinář.
Latinák, a, m. = gymnasista; kdo latinu
pěstuje. Na již. Mor. Šd. Vz Latinář. Latiňan, a, m. = katolík (prevzdívka
u Poláků). Osv. Latinař, e, m., der Latinist. Křn. Vz La-
tiník. Latinářka, y, f., die Lateinerin. Šm.
Latinářský, Lateiner-. Šm.
Latinářství, n., das Lateinwesen. Šm.
Latinčina, latinčizna, y, f. = latina. Slov.
Latině = latinsky. Milosť, ješto 1. slove
Caritas. Št. Kn. š. 35. - NB. Tč. 1. Latinka, y, f. = latinské písmo. Us. Cf.
KP. I 307. Latinomluv, u, m. = zlatinělé mluvení,
deR Latinismus Nz. Latinský. L. kuchyně (lékárna). Bdl. L.
jazyk. Cf. Mus. 1873. 283. Latisko, a, n., grosse o. schlechte Latte.
Šm. Látka, vz Mz. v List. fil. 1882. 190., Rk.
Sl. L. nepromokavá, Wld., na nábytek. Dch. — L. úst rojné, organische Stoffe, čpavko- datné, ammoniakgebend, dusičnaté, stick- stoffhaltig, rozpustné, aurlöslich, pryskyřič- naté, harzartig, Šp., mezibuničná, Intercel- lularsubstanz, Sl. les., výrobní (vyjadřuje se s předložkovým genitivem : z, od. člo- věka z hlíny stvoril. Chrám stavěn jest od kamene. Brt. S. 3. vyd. 77. 7). L. dýcha- večné, krvetvorné, mineralní, kostěné, Schd. II. 372 , 373., 229., 328 , netečné, plastické, respirační. KP. V. 17., 19. — L. díla umě- leckého, podstatová, Vch. Ar. I. 1., II. 7., obrazu, Dch., psychologická či duševědná, Dk. P. 1., básně, povahy. Dk L. obsahová, vz Obsahový. L představy. Jd. lim dána 1. k hovoru. Vrch. L. básnická, Mus. 1880. 157., životní. Mtc. 1. 1863. 16. L. historická, naučná, popisná, oživovací Vz Jg. Slnosť. 48., 4.9., 54., 83. L. zásobní, reservní, ústrojná, v bot. Rose. 24., 36. L. úsudku. Dch. I. 73. O 1. slohové vz Vor. St. 4. — L. = krajáč. Chrud. oprav v: Přerov. Brt., Kch., Hdk. C. 379., Kld. II. 106., Mtl , Tč., Bl. 339.— L., latka — hrnec na květiny. Laš. Mtl., Tč. Látko, a, n. = krajáč. Vz Látka. U Víš-
kova. Kol. ván. Látkově působiti. Dk. Poet. 60.
Látkovina, y, f., das Material. Plémě
slovanské je prý 1-nou a materialem, k jehož obdělání povoláno jest plémě germanské. Koll. III. 261. Latkový = z lat zrobený. L. komôrka.
Slov. Soki. I. 325. Látkový, Stoff-. L. cizota, Kos. Ol. I.
261., city, pud, Dk. Aesth. 25., 98., 332., poměry, Vch. Ar. II. 7., jména, Křn., my- šlénka. Jd. 2. 419*
|
||
|
|||
Předchozí (818)  Strana:819  Další (820) |