819

kala, když pláteňák látala. Sš. P. 728.
Látal mé nepočetné díry mých vědomostí.
Kos. — L = bíti. U Místka a u Brušperka.
Mtl.

Latatina, y, f. = látanina. Pestrá 1. slov.
Č. Ku. š. 57.

Latatý = plný lat, voll Flecken. Žebrácký
šat je 1-tý. Laš Tč.

Látečnosť, i, f., die Materialität, Köper-
lichkeit, Stofflichkeit. Šm , Loos.

Látečný, stofflich, materiell. L. jakosf,
složení, proměny či metamorfosy. Stč. Zem.
249 , 255., 681.

Latentní smrštění svalu. Osv. I. 482.

Latěnýi; -ěn, a, o, rispeNartig. Sl. les.,
Rst. 435.

Lateralní veličina (pomyslná). Stč. Alg.
15.

Lateran, u, m. = postranní ulice. Sdl.
Hr. III. 2. — L. = chrám a palác v Římě.
Vz S. N., Rk. Sl.

Lateránský. L. koncilia. Vz S. N.

Laterit, u, m. Hlb. II. 510.

Láteřiti. L-řil, jen což děláš. Stnk. Už
na takový život 1-ří (proklíná jej). L. proti
někomu. Bkř.

Laterna. Pojčij mi, mo milo, pojčij mi
1-ně, aby sem se podivol na tve oči černe
(u Palkovic) Brt. D. L. magica. Vz KP. II.
152., 153 , Kram. Slov.

Láterník, a, m. = kdo dělá látra (sáhy)
v lese, der Klafterholzarbeiter. Sl. les. U Rož-
mitála. Pik. U Hořic. Gtl.

Laterovati = účty na celé straně sčí-
tati, lateriren. Kh.

Ľateže = hleďte. Slov. Zátur.

1. Láti = plísniti atd. BO . Ž. wit. 67.
31., 36-22. L. z lajati. Bž. 28. Cf. Mz. v List.
fil. 1882. 192. — komu. Nelaj mi. Ž. wit.
15. 17. L. komu. ZN. Té náhlé schůzce lál.
Kká. Td. 62. Jenž otčíku lají. Hr. ruk.
97. b. — nač. Já nezpívala, jen sem si na
služku lála. Sš. P. 132. Volno psu i na
Boha láti (štěkati). Pk. Bůh neslyší, když
pes na měsíc (na hvězdy) laje (štěká). Prov.
— komu z čeho. Neračte nám z toho
láti. Mnč. R. 99. Nemáš mi proč z toho 1.
Hr. ruk. 423. Z toho jim králevna nelá.
Kat. 14. Mnozí změtenci budú mi z toho
láti. Výb. II. 285. — komu oč. Za Sš. P.
polož: 654. Lál nešlechetné tej ženě o hrušky.
NB. Tč. 237. — jak. Příkře 1. BO. Ševci
svým ženám zle lajú. Hr. ruk. 124. a. Ze
mi laje bez viny. Půh. II. 562. — komu,
koho proč. Prečo ma tvoja manka laje.
Sl. ps. 210. Mňa pro tebä lajú Ht. Sl. ml.
220. Má maměnka mně pro tě laje. Sš. P.
392. — kam. Vaněk obveda tu škodu do-
brými lidmi lál jest v svět, kdoby jemu tu
škodu učinil, že by nebyl dobrý člověk.
NB. Tč. 214.

2. Láti = hřešiti, sündigen. Zlinsky. Brt.
Cf. Mkl. Etym. 158.

3. Láti = líti. Laš. Mtl. Slov. Hol. 70.
Na Lašsku lať = líti, łať = domlouvati. Brt.
D. 98.

Latička, vz Lať.

Latie, n. = lání, das Schelten, Fluchen ;
das Lattenwerk. Slov. Ssk.

Latina Str. 881. a. 1. ř. sh. Četli oprav
v Četli. Lašsky: latina = litina, łatina =
latinská řeč. Brt. D. 98., Mtl. Dřeli se svojí
1-nou kozla (byli v úzkých).- Ehr. 36. To
byla horší 1. (věc)! Us. Dák. L-nou ústa
si proplákli (málo se jí naučili). Šf. Strž.
II. 369. Není všecka 1. slovo boží. Bž. L.
a latiníci, vz Sbn. Rejstř.

Latináč, e, m. = latinář.

Latinák, a, m. = gymnasista; kdo latinu
pěstuje. Na již. Mor. Šd. Vz Latinář.

Latiňan, a, m. = katolík (prevzdívka
u Poláků). Osv.

Latinař, e, m., der Latinist. Křn. Vz La-
tiník.

Latinářka, y, f., die Lateinerin. Šm.

Latinářský, Lateiner-. Šm.

Latinářství, n., das Lateinwesen. Šm.

Latinčina, latinčizna, y, f. = latina. Slov.

Latině = latinsky. Milosť, ješto 1. slove
Caritas. Št. Kn. š. 35. - NB. Tč. 1.

Latinka, y, f. = latinské písmo. Us. Cf.
KP. I 307.

Latinomluv, u, m. = zlatinělé mluvení,
deR Latinismus Nz.

Latinský. L. kuchyně (lékárna). Bdl. L.
jazyk. Cf. Mus. 1873. 283.

Latisko, a, n., grosse o. schlechte Latte.
Šm.

Látka, vz Mz. v List. fil. 1882. 190., Rk.
Sl. L. nepromokavá, Wld., na nábytek. Dch.
— L. úst rojné, organische Stoffe, čpavko-
datné, ammoniakgebend, dusičnaté, stick-
stoffhaltig, rozpustné, aurlöslich, pryskyřič-
naté, harzartig, Šp., mezibuničná, Intercel-
lularsubstanz, Sl. les., výrobní (vyjadřuje
se s předložkovým genitivem : z, od. člo-
věka z hlíny stvoril. Chrám stavěn jest od
kamene. Brt. S. 3. vyd. 77. 7). L. dýcha-
večné, krvetvorné, mineralní, kostěné, Schd.
II. 372 , 373., 229., 328 , netečné, plastické,
respirační. KP. V. 17., 19. — L. díla umě-
leckého, podstatová, Vch. Ar. I. 1., II. 7.,
obrazu, Dch., psychologická či duševědná,
Dk. P. 1., básně, povahy. Dk L. obsahová,
vz Obsahový. L představy. Jd. lim dána
1. k hovoru. Vrch. L. básnická, Mus. 1880.
157., životní. Mtc. 1. 1863. 16. L. historická,
naučná, popisná, oživovací Vz Jg. Slnosť.
48., 4.9., 54., 83. L. zásobní, reservní, ústrojná,
v bot. Rose. 24., 36. L. úsudku. Dch. I. 73.
O 1. slohové vz Vor. St. 4. — L. = krajáč.
Chrud. oprav v: Přerov. Brt., Kch., Hdk.
C. 379., Kld. II. 106., Mtl , Tč., Bl. 339.—
L., latka — hrnec na květiny. Laš. Mtl.,
Tč.

Látko, a, n. = krajáč. Vz Látka. U Víš-
kova. Kol. ván.

Látkově působiti. Dk. Poet. 60.

Látkovina, y, f., das Material. Plémě
slovanské je prý 1-nou a materialem, k jehož
obdělání povoláno jest plémě germanské.
Koll. III. 261.

Latkový = z lat zrobený. L. komôrka.
Slov. Soki. I. 325.

Látkový, Stoff-. L. cizota, Kos. Ol. I.
261., city, pud, Dk. Aesth. 25., 98., 332.,
poměry, Vch. Ar. II. 7., jména, Křn., my-
šlénka. Jd. 2.

419*