820

Latnúť. Něbudě ticho, ež ho kopidul lo-
patum latně (až umře). Slez. Sd.

Lato = léto. Slez. Brt. P. 141.

Látočnosť, i, f. = látečnosť. Slov. Loos.

Latoň, ě, m. = latač, Taugenichts. Slez.
Šd.

Látor = láchtor. Slov. Loos.

Latorica, e, f., řeka na Slov. Č. Čt. II.
353.

Laťováha, y, f., vz Laťový.

Laťovák = český národní tanec. Bačk.

Laťování, n., das Latten. Šand. II. 69.,
Sl. les.

Latovec, také na Mor. Brt. D. 227.

Laťovina, y, f. = dílo z latí, das Latten-
werk. Sl. les.

Latovisko, a, n. = tratoliště. L. krve,
špíny a p. Č. T. Tkč.

Latoviště, ě, n. = latovisko. Mor. Knrz.
Ve vých. Čech. Kšá.

Laťový. L. hřebík (latník, laťovák, la-
ťovnik, laťovec), Sl. les., váha (lafovaha, die
Waglatte), Bc, prací stroj, Lattenwasch-
maschine, zábradlí, lešení, rošť, -rost, buben,
-trommel, Šp., podkryt, Šand. II. 69., les,
-wald, plot, -zaun, kláda, -klotz, smyk,
-riese, síla, -stärke, dvéře, Sl. les., mříž,
-gitter. Us. Pdl.

Látr, u, m., vz Látro.

Latran, u, m. = dlouhá ulice k městu
vedoucí. Vz Sdl. Hr. VI. 63.

Látro = řada složeného dříví, der Holz-
stoss. Val. Vck.

Látrování, n. = klení, das Fluchen. Vz
Látro. Šml.

Latsný Ondřej, kazatel. 1797. Jg. H. 1.
2. vd. 591.

Latus = součet z celé strany, lat., der
Betrag einer Blattseite; kupecky. Kh.

Latuša, e, f. = látka, krajáč. Mor. u Slav-
kova. Brt.

Latuška, y, f. = latuša. Mor. Džl., Sbtk.

Latvo = letmo. U Studence v Chotěboř.
Neud.

Laub, a, m. — L. Ferd., český hudeb-
ník. Vz Slavín II. 54., Rk. Sl.

Laube, vz Chýle. — L. Mart. Blk. Kfsk.
1152.

Laubhüttenfest. Vz Stanovisko (= stá-
nek).

Laudemialní, Laudemial-, L. procento.
J. tr.

Lauermann Jos., kamenník v Praze ku
konci min. stol.

Laumontit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 142.

Laune, něm. Není mi dnes do žertu, do
smíchu, ich bin nicht in der Laune zu scher-
zen. Mysl jeho se vyjasnila. Píše s veselým
duchem. Nestálost osudu. Vyjel v přepo-
divné míře ducha. Exc.

Laurentiades, a, m. L. Jiří 1615. Jg.
H. 1. 2. vd. 591, Jir. Ruk. I. 445.

Lauretská litánie = k oslavě panny
Marie, zpívá se každou sobotu ve svatyni
poutního města Lamety (Loreta). Ve sva-
tyni této jsou zbytky domu, ve kterém sv.
rodina v Nazaretě bydlela. Hý.

Laurič, e, m. — L. Jos. 1686.—1754.,
rektor v Hradišti. Jg. H. 1. 2. vd. 591., Jir.
Ruk. I. 445.

Laurin, a, m., os. jm. D. ol. III. 580. —
L (Lorek), český bratr 1543. Jir. Ruk. I.
445. — L. Frant., dr., papež. dom. praelat,
prof. theol. ve Vídni, Český spisovatel. —
O L. vz Blk. Kfsk. 1349.

Lauron, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 363.

Lauronová kyselina. Vz Rm. I. 428.

Laurovina, y, f. = vavřín. Pl. I. 163.

Laurový aldohyd. Vz Rm. I. 348.

Laušmann, a, m. L. J. Frant., správce
1845. Jg. H. 1. 2. vd. 591.

Láva. Cf. Krč. G. 122,, 127.—128., 492.,
KP. III. 10., 43., Stč. Zem. 511., 78% Bř.
N. 241., Schd. II. 73. — L. = lavice, die
Bank. Mor. Brt., Mtl., Bkř. Přišel před nás
a před čtyři lavy soudu hájeného. Pal. Rdh.
II. 166. — L., Laa, městečko v Dolních
Rakousích na mor. hRanicích. Šb., Let. 186.

Lavandule. Cf. Rstp. 1163., Rosc. 134.,
Slb 344., Schd. II. 290., Sš. P. 384., Kram.
Slov. 253., Slov. zdrav.

Lavandulový keř. Sbtk. Rostl. 14.

Lavaoid, u, m. = sloučenina ku slučo-
vání hmot stavebních výrobků železných
i kovových v pevný celek. Us.

Lávati zeď = dělati? Vz Vlávati. Praž.
arch. Wtr.

Lavecká, é, f., sam. u Staré Libně.

Lavečka, y, f., vz Lavice.

Lavement, u, m., fr. = klystér.

Lavenda, y, f. = levandule. Prinese na
vínok 1-du. Koll. Zp. I. 149.

Lavendule, vz Levandule.

Lavice. Cf. Mkl. Etym. 161. Sedí na cizí
1-ci (je na cizím). Us. Vk. I pro pět ran
do lavice, co to vidím? Us. Sbtk. Ta naše
lavečka aj už sa polámala, co sem se sy-
nečkem aj na ní sedávala; byla to lavečka
z dřeva olšového, byl ten můj syneček sr-
denka falešného. Sš. P. 353. — L. soudní.
Cf. Pal. Rdh. I. 181. O pánu z lavic vz
Vš. 67. —- L. = oblak táhlý, sloha, die
Schichtwolke. Nz. — L. ledu — veliký kus.
Us. — L. = kus souvislé pluhem obrácené
a nerozdrobené půdy. Cf. Sklad. Us. Hk. —
L., Lawitz, ves u Sobotky.

Lávice, e, f., m. láhvice = dřevěná ná-
doba na způsob škopíku, na hoře zabed-
něná. Nosívá se v ní voda žencům na pole.
Na Hané. Brt., Bkř. Vody se jí nedosta
v lavici. BO. — L., místo v Boleslav. Blk.
Kfsk. 789.

Lavičák, u, m., das Bankeisen. Šp.

Ľavičiar, a, m. = levičák. Slov. N. Hlsk.
II. 34.

Lavička, y, f., sam. u Milevska. — L.,
y, m., os. jm. — L. Václ., prof. v Pardu-
bicích. Cf. Tf. H. 1. 3. vd. 190.

Lavičkár, a, m. = zeman. Slov. Bern.

Lavičky, pl., f., Lawička, ves u Sedl-
čan, Blk. Kfsk. 493.; Lawiček, ves u Vel.
Meziříčí. Rk. Sl.

Lavičnice, e, f., der Bankhader. V By-
stersku. Sn. Vz Lavičník.

Lavičnik, a, m., vz Šlohýř. — L., u,
w. = přivlačka, das Bankeisen. Šp.

Lavín, a, m., os jm. Vz Blk. Ktsk. 1349.

Lavina země, svalina, die Erdlavine. Sl.
les. L. dle bulh. sespa (sněhu a p.).