821

Lávka = lavice. Zlínsky. Brt. L. veslař-
ská. Lpř. L komínová, das Kaminlaufbrett,
Den., v máčírně (prkenný ochoz), Zpr. arch.
VIL 32., u kádě, die Maischbank, Suk, v pla-
menné peci (nízká zeď dělící plamenník od
nístěje), NA. IV. 166., pro děla na hrad-
bách. 1b. III. 145. V dolech, der Lauf, das
Lauf-, Gestängebrett, die Laufdiele, Lauf-
pfoste, Gestängefahrt. L. vozová, das Hunds-
gestänge, der Hundslauf. Hr. 35. L. svrchní,
Ober-, prostřední, Mittel-, spodní, Unter-
bank. Dch. — L. = mostek etc. Klade mu
lávky (podmínky). Jrsk. — TJ Lávek, pole
u Zbraslavic. Pk.

Lávkař, e, m. = kdo dělá lávky, der
Bankmacher. Brt.

Ľavko, a, n. = ľavoč, levák (převzdívka).
Slov. Dbš. Obyč. 42.

Lávkový. L. loď (k vystoupení na břeh),
das Stegschiff. Dch.

Lavněti = levněti, mässig, gelind wer-
den. Slov. Loos.

Lavnosť, i, f., die Linderung, Wohlfeil-
heit. Slov. Loos.

Lavný, gelind, mässig, wohlfeil. Slov.
Loos.

Lávný, Lava-. L. doliny, dlažba. Pl. I.
297., II. 329.

Lavočka, y, í. = lavička. Pomykuj se,
pomykuj po lavočce ke mně. Koll. Zp. I. 94.

Lavohrouda, y, f. = hrouda lávy. Ten
vrch ze samých svalených starých l-brud
pozůstává. Pl. II. 525.

Lavokus, u, m. = kus lávy. Ohnivý 1.
Pl. II. 390.

Lavoproud, u, m. = proud lávy, der
Lavastrom. Věkem zvětralé 1-dy. Pl. II.
292.

Lavotok, u, m. = tok lávy, der Lava-
fluss, -strom. Pl. II. 473.

Lávovec dvanáctistěnný, dodekaedrischer
A., Lazurstein; sopečný, trapezoidaler A.,
Leuzit. Nz.

Lávovina, y, f., die Lavasubstanz. Rk.

Lávový. L. sopka, Stč. Zem. 783., ka-
mení. Osv. V. 20.

Lavsonka, y, f., lavsonia, Färbekraut,
n. Šm.

Ľavý = levý. Slov. Vz Levý.

Laxantia, lat. = prostředky projímavé.
S. N.

Laytenambt, a, m. = lieutenant. 1619.
Mus. 1880. 28.

Laz = lesnatá, jednotvárná, dlouhá ro-
vina sklonná horní. Koll.,IV. 168. Cf. Mkl.
Etym. 161. V jihozáp. Čech. láz, pl. lázy
i láze. BPr. Lazy, na Mor. paseky, kopa-
nice = u prostried hôr vyklučované, vy-
ortované pole, lúky, pastvy, zahrady a
uprostried týchto domy i hospodárske stavby
jednotlivých majitelóv a rodin. Slov. Dbš.
Obyč. 49., Pokr. Pot. I. 74. Lúky na men-
ších vrchách, na úbočiach menujeme lazy.
Hdž. Čít. 161 L = zoraný sklon, svah
vrchu. Hdk. C. 379. — L = novale, no-
vina, role posud neorané. Dal. 2. 39., Eml.
Urb. 222., Rst. 435. — L = pole o samotě
živým plotem ohrazené. Uh. Brt. D. 227. —
L. = otvor v plotě. Slov. Ssk. — L. = les
ve Přečkovicích u Luhačovic. Sk. — L.

Na Lazích = les a louky mírného svahu
u Dalečína. Pk. — L, sam. u Hrozenkova;
Laas, ves u Strakonic a u Stříbra: L. Horní,
Ober-Laas, ves u Březnice; L. Dolní, Unrer-
Laas, ves u Příbramě. PL., Blk. Kfsk. 126.,
Rk. Sl. V Lazu u Příbramě mají mašinu
na knedlíky; odtud mají název: Moula
z Lazu. Vz Sbtk. Krat. h. 65.

Lazačky, adv = čtvernožky. Val. Vck.

Lazany, dle Dolany, ves na Slov. Ev.
Šk III. 262.

Lazar. ZN., Jir. Ruk. I. 445., II. 388.

Lazáreň, mé, f. = nemocnice. Slov. Bern.

Lazareth, u, m., ves n Litomyšle; ho-
spoda u Plzně; sam. u Smíchova.

Lazarethní úřad, das Lazarethamt. J. tr.

Lazárna, y, f. = lazáreň. Slov. Bern.

Lazarovský, lazarový, Lazarus-. Šm.

Lazarský = nemocný. Bern.

Lazce, pl., Deutschlossen, ves u Unčova;
Suché a Mokré L., vesnice v Opavsku. Šd.,
Sdl Hr. I. 231., II. 48.

Laze, pli., Lase, ves u Val. Meziříčí.

Láze, sam. u Pocinovic, les u Velešína.
Vz Laz. BPr.

Lazebné, ého, n., das Badegeld. Šp.

Lazebníček, čka, m., diminut. slova la-
zebník. Vj.

Lazebník. Slov. zdrav., Pč. 48., 25., Sv.
ruk. 316 b. Korouhev 1-ků. Vz Výb. II.
338. — L„ der Herumstreicher. U Místka.
Škd.

Lazec, zce, m. — lezec. Slov. Orl. XI. 303.
— L., Laas, ves u Mor. Budějovic; Lasetz,
ves u Příbramě; Losnitz, ves u Chvalšin.
PL., Blk. Kfsk. 1196., Sdl. Hr. III. 33., Rk.
Sl. —- L. = vrch u Plánice. Vz Laz. BPr.

Lazeček, čka, m. = les u Velešína. Vz
Laz. BPr.

Lázeň, vz Mz. v List. fil. 1882. 191., Mkl.
Etym. 161. L. vzdušná, Rm. I. 57., parafi-
nová, kovová, ib. I. 64.-67., sírnatá, jehlič-
natá, aromatická, Us., solná, potašová, Šp.,
písečná (v níž vypaluji se hmoty, jichž ne-
smí se oheň dotýkati), NA. IV. 169., foto-
grafická stříbrnatá. ZČ. I. 314. L. teplá,
solná atd., vz Slov. zdrav. 22., 188.—189.,
Kram. Slov., Rk. Sl. L. římské a řec. Vz
Vlšk. 499. Láznu z vody připraviti; V láznu
vníti. GR. Je tam jako v lázni (teplo). Us.
Do lázně někoho uvésti (do nesnází). Sla-
vata II. 301. Dr. mi poručil studené lázně.
Us. Brnt. Nauka o lázních, balneologia;
léčení lázněmi, die Balneotherapie; popis
lázní, die Balneographie. Nz. lk. Cesta do
lázní, die Badereise. Šp. Vyndúc z lázny.
NB. Tč. 179. Krátká studená 1. sílí a ob-
čerstvuje, dlouhá pak slabí a umrtvuje. Sb.
uč. Jak připravují na Mor. dítěti první 1.,
aby bylo hodné, zdravé, krásné a šťastné.
Vz Km. 1886. 243. L. někomu zatopiti. Výb.
II. 1450., 1535. — L. sv. Václava v Praze,
Wenzelsbad; lázně u Jílového. Lázně brun-
tálské, Františkovy, graefenbergské, Kar-
lovy (Karlsbrunn), kyselovské, liebverdské,
losínské, luhačovické, marianské, melčské,
rožnovské, svatojanské, sedmihorské, te-
plické. Vz Kram. Slov. České 1. Mus. 1831.
80. L. japanské. Vz Vega II. 257., 264.
Cf. Rk. Sl. V Lázních, sam. u Němčic.