Předchozí (820)  Strana:821  Další (822) |
|
|||
821
|
|||
|
|||
Lávka = lavice. Zlínsky. Brt. L. veslař-
ská. Lpř. L komínová, das Kaminlaufbrett, Den., v máčírně (prkenný ochoz), Zpr. arch. VIL 32., u kádě, die Maischbank, Suk, v pla- menné peci (nízká zeď dělící plamenník od nístěje), NA. IV. 166., pro děla na hrad- bách. 1b. III. 145. V dolech, der Lauf, das Lauf-, Gestängebrett, die Laufdiele, Lauf- pfoste, Gestängefahrt. L. vozová, das Hunds- gestänge, der Hundslauf. Hr. 35. L. svrchní, Ober-, prostřední, Mittel-, spodní, Unter- bank. Dch. — L. = mostek etc. Klade mu lávky (podmínky). Jrsk. — TJ Lávek, pole u Zbraslavic. Pk. Lávkař, e, m. = kdo dělá lávky, der
Bankmacher. Brt. Ľavko, a, n. = ľavoč, levák (převzdívka).
Slov. Dbš. Obyč. 42. Lávkový. L. loď (k vystoupení na břeh),
das Stegschiff. Dch. Lavněti = levněti, mässig, gelind wer-
den. Slov. Loos. Lavnosť, i, f., die Linderung, Wohlfeil-
heit. Slov. Loos. Lavný, gelind, mässig, wohlfeil. Slov.
Loos. Lávný, Lava-. L. doliny, dlažba. Pl. I.
297., II. 329. Lavočka, y, í. = lavička. Pomykuj se,
pomykuj po lavočce ke mně. Koll. Zp. I. 94. Lavohrouda, y, f. = hrouda lávy. Ten
vrch ze samých svalených starých l-brud pozůstává. Pl. II. 525. Lavokus, u, m. = kus lávy. Ohnivý 1.
Pl. II. 390. Lavoproud, u, m. = proud lávy, der
Lavastrom. Věkem zvětralé 1-dy. Pl. II. 292. Lavotok, u, m. = tok lávy, der Lava-
fluss, -strom. Pl. II. 473. Lávovec dvanáctistěnný, dodekaedrischer
A., Lazurstein; sopečný, trapezoidaler A., Leuzit. Nz. Lávovina, y, f., die Lavasubstanz. Rk.
Lávový. L. sopka, Stč. Zem. 783., ka-
mení. Osv. V. 20. Lavsonka, y, f., lavsonia, Färbekraut,
n. Šm. Ľavý = levý. Slov. Vz Levý.
Laxantia, lat. = prostředky projímavé.
S. N. Laytenambt, a, m. = lieutenant. 1619.
Mus. 1880. 28. Laz = lesnatá, jednotvárná, dlouhá ro-
vina sklonná horní. Koll.,IV. 168. Cf. Mkl. Etym. 161. V jihozáp. Čech. láz, pl. lázy i láze. BPr. Lazy, na Mor. paseky, kopa- nice = u prostried hôr vyklučované, vy- ortované pole, lúky, pastvy, zahrady a uprostried týchto domy i hospodárske stavby jednotlivých majitelóv a rodin. Slov. Dbš. Obyč. 49., Pokr. Pot. I. 74. Lúky na men- ších vrchách, na úbočiach menujeme lazy. Hdž. Čít. 161 L = zoraný sklon, svah vrchu. Hdk. C. 379. — L = novale, no- vina, role posud neorané. Dal. 2. 39., Eml. Urb. 222., Rst. 435. — L = pole o samotě živým plotem ohrazené. Uh. Brt. D. 227. — L. = otvor v plotě. Slov. Ssk. — L. = les ve Přečkovicích u Luhačovic. Sk. — L. |
Na Lazích = les a louky mírného svahu
u Dalečína. Pk. — L, sam. u Hrozenkova; Laas, ves u Strakonic a u Stříbra: L. Horní, Ober-Laas, ves u Březnice; L. Dolní, Unrer- Laas, ves u Příbramě. PL., Blk. Kfsk. 126., Rk. Sl. V Lazu u Příbramě mají mašinu na knedlíky; odtud mají název: Moula z Lazu. Vz Sbtk. Krat. h. 65. Lazačky, adv = čtvernožky. Val. Vck.
Lazany, dle Dolany, ves na Slov. Ev.
Šk III. 262. Lazar. ZN., Jir. Ruk. I. 445., II. 388.
Lazáreň, mé, f. = nemocnice. Slov. Bern.
Lazareth, u, m., ves n Litomyšle; ho-
spoda u Plzně; sam. u Smíchova. Lazarethní úřad, das Lazarethamt. J. tr.
Lazárna, y, f. = lazáreň. Slov. Bern.
Lazarovský, lazarový, Lazarus-. Šm.
Lazarský = nemocný. Bern.
Lazce, pl., Deutschlossen, ves u Unčova;
Suché a Mokré L., vesnice v Opavsku. Šd., Sdl Hr. I. 231., II. 48. Laze, pli., Lase, ves u Val. Meziříčí.
Láze, sam. u Pocinovic, les u Velešína.
Vz Laz. BPr. Lazebné, ého, n., das Badegeld. Šp.
Lazebníček, čka, m., diminut. slova la-
zebník. Vj. Lazebník. Slov. zdrav., Pč. 48., 25., Sv.
ruk. 316 b. Korouhev 1-ků. Vz Výb. II. 338. — L„ der Herumstreicher. U Místka. Škd. Lazec, zce, m. — lezec. Slov. Orl. XI. 303.
— L., Laas, ves u Mor. Budějovic; Lasetz, ves u Příbramě; Losnitz, ves u Chvalšin. PL., Blk. Kfsk. 1196., Sdl. Hr. III. 33., Rk. Sl. —- L. = vrch u Plánice. Vz Laz. BPr. Lazeček, čka, m. = les u Velešína. Vz
Laz. BPr. Lázeň, vz Mz. v List. fil. 1882. 191., Mkl.
Etym. 161. L. vzdušná, Rm. I. 57., parafi- nová, kovová, ib. I. 64.-67., sírnatá, jehlič- natá, aromatická, Us., solná, potašová, Šp., písečná (v níž vypaluji se hmoty, jichž ne- smí se oheň dotýkati), NA. IV. 169., foto- grafická stříbrnatá. ZČ. I. 314. L. teplá, solná atd., vz Slov. zdrav. 22., 188.—189., Kram. Slov., Rk. Sl. L. římské a řec. Vz Vlšk. 499. Láznu z vody připraviti; V láznu vníti. GR. Je tam jako v lázni (teplo). Us. Do lázně někoho uvésti (do nesnází). Sla- vata II. 301. Dr. mi poručil studené lázně. Us. Brnt. Nauka o lázních, balneologia; léčení lázněmi, die Balneotherapie; popis lázní, die Balneographie. Nz. lk. Cesta do lázní, die Badereise. Šp. Vyndúc z lázny. NB. Tč. 179. Krátká studená 1. sílí a ob- čerstvuje, dlouhá pak slabí a umrtvuje. Sb. uč. Jak připravují na Mor. dítěti první 1., aby bylo hodné, zdravé, krásné a šťastné. Vz Km. 1886. 243. L. někomu zatopiti. Výb. II. 1450., 1535. — L. sv. Václava v Praze, Wenzelsbad; lázně u Jílového. Lázně brun- tálské, Františkovy, graefenbergské, Kar- lovy (Karlsbrunn), kyselovské, liebverdské, losínské, luhačovické, marianské, melčské, rožnovské, svatojanské, sedmihorské, te- plické. Vz Kram. Slov. České 1. Mus. 1831. 80. L. japanské. Vz Vega II. 257., 264. Cf. Rk. Sl. V Lázních, sam. u Němčic. |
||
|
|||
Předchozí (820)  Strana:821  Další (822) |