823

Le = asi; leč. Dle Mnč. zavedl le Hus.
Proč jste nás vyvedli na púšť, le abyste
zamordovali všecko množstvie toto hladem.
Mnč. R. 87. Ta voda posluhovala jim tak
dlúho, jakož i manna le za 40 let. 1417.
Mnč. R. 87. — L , saltem. By )e odřezáni
byli, jenž vás smucujú. Ol. (Jir. Mor. 45).

— Le se mění v lo: Ion, klopoto, zelony;
leto — v loťo (v létě), zle (ne: zlo). U Opavy.
Brt. D. 135. — Le le ho (výraz podivu,
když někdo něco náhle ku př. zajíce spatří)!
Us. Brt.

Leader (líder), u, m. = úvodní článek,
der Leitartikel. Rk., Kutn.
Leadhillit, u, m., nerost. Bř. N. 194.

1. Leb = nebo, sice. Tři 1. štyry roky.
Přinesu puténečku trnek leb čeho. Mor.
Brt. D. 174.

2. Leb. Cf. Bž. 72., 75., 101., Schd. II.
326., Slov. zdrav., Mkl. Etym. 177. Ve lbě.
BO. L., scranium, má krajiny: čelní, regio
frontalis, temenní, r. parietalis, týlovou, r.
occipitalis a skráňovou, r. temporalis. Stff.
v Enc. paed. I. 268. Rány na lbi. Vz Výb.
II. 458. Nepřestane, až kterýsi dostane v leb
(až mu dám pohlavek). Slez. Šd. Výše lbu
uši nerostou. Č. M. 74. Kdo lehce uvěří,
hned se v leb udeří. Lpř. — L., os. jm. —
L. Jan, farář. 1609. Jg. H. 1. 2d. 591., Jir,
Ruk. I. 446.

Leban = Uměř. Slov. L, ani nedýchal.
Dbš. Obyč. 56. L som umrel od strachu.
Dbš. — Dbš. Sl. pov. VI. 64.

Lebáň, é, m. = klobouk se širokou stře-
chou. Val. Vck. — L = kdo chodí v odr-
hlém usmoleném obleku. Obyč. to bývala
nadávka židům. Na již. Mor. Brt.

Lebaňa, ě, f = hlava, když zasloužila
pohlavku. Brt. Vz Lebeň.

Lebánek, nka, m., os. jm. Brt., Šd.

Lebatý, lebkatý, gehelmt. Rst. 435.

Lebavec také = hlupák. Mor. Hrb.

Lebavý = holý. L. hlava. Brt. Vz Lebo-
vatý. — L. = holohlavý. Brt.

Lebečný. Šv. L. obratlovci (eraniota).
Stč. Zem. 80.

Lebeď, i, .f. = labuť, zastr. Rk.

Lebeda. Česká 1., atriplex. 14 stol. Mr.,
Byl. 15. stol. Vlaská 1., chrysolachanum.
Mr. L. červenolistá, a. purpurea. Dlj. 34.
Cf. Stb. 243., Rstp. 1283., Kram. Slov.,
Rosc. 121., Mllr. 20., 32., Schd. II. 279.,
ČI. Kv. 152. Sel sedláček lebedo na tom
panském liódělo (údělu). Sš. P. 676. Nasela
sem marijanku, sešla lebeda, což budu ga-
lanom davať, běda přeběda! Sš. P. 283.
Patrná to běda, když se rodí v žitě l. Č.
M. 177. — L. = špata, ledačina. Brt. — L.
stala se mi 1. (nepodařilo se mi). U Fry-
štatu. Džl. — L., y, m. = člověk slabý, ne-
mocný, bídný. To je lebeda! Laš. Tč., Džl.

— L., os. jm. — L. Václ. 1610. Jg. H. 1.
2. vyd. 591., Sbn. 939., Jir. Ruk. I. 446.,
S. N. — L. Ant., 1797.—1857., známý čes.
puškař. Po něm převzali továrnu jeho syn
Ant. a Ferd. Vz Lebedovka, Rk. Sl., S. N.

Lebediti se. Koll. St. 144.

Lebedka, origanum. Byl. 15. stol. Cf. Čl.
Kv. 153. — L. = klikový vrátek, die Horn-,
Kurbelhaspel. Hř.

Lebedník. Cf. Rstp. 1280.

Lebedný = ledajaký, bídný. L. život. Vz
Lebeda. Laš, Tč.

Lebedov, a, m., Lebedau, ves u Zdou-
nek.

Lebedovitý. L. rostliny, atripliceae: le-
beda, nepita, špinák. Rstp. 1272., 1283.,
S. N. V. 1036.

Lebedovka, y, f., ručnice Ant. Lebedou
zhotovená.

Lebedovský Dvorek, Neuhof, dvůr u Zdou-
nek.

Lebeň, ě, f. = lebaňa. Zlinsky. Brt. Chrud.
přeměň v Přerov.

Lebeňa, ě, f. = lebka těžce pochopující.
U Kojetína. Bkř.

Lebice, e, f., der Schädel; Helm. Slov.
Loos.

Lebisko, Ibisko, a, lebiště, lbiště, ě, n.=
veliká n. nehezká lebka. Koll. St. 863.

Lebistý, lbistý = velikohlavý, gross-
köpfig. Koll. St. 863.

Lebiště, vz Lebisko.

Lebka — ona čásť kostry, která majíc
podobu vejčité skříně kostěné v dutině své
mozek uzavírá. Blř., Rk Sl. Spodina lebky,
Schädelbasis, vlomení lebky, -eindruck, tr-
hlina 1-ky, -fissur, násadec či výčnělok, -fort-
satz, výčnělek, klenba, -gewölbe, přetvo-
ření lebky, -Umformung, řez lebky, eranio-
schi8is. Nz. lk. Rozdrcení lebky, Kephalo-
thripsie, navrtání lebky. Křk. Por. 306.,
604., 605. -— L, der Helm. Že by mu samo-
stříl, plech přední a lebku švábskú vrátiti
chtěl. NB. Tč. 183. A vzal pancieř, lebku,
meč. Pč. 11. — L = kněžská čepička, die
Tonsurkappe. U Bzence. Šd.

Lebkatý, vz Lebatý. Rst. 435.

Lebkohybý, helmschüttelnd. Lpř.

Lebkokmitý. xo^v&alaloq. Lpř.

Lebkomrštný, xo^o-áíš. Lpŕ.

Lebkovitý, lebovitý, helmartig. Rst. 435.

Lebkový = lebný. S. N. X. 132.

Lebný. L. dutina. Mus. 1880. 181. Miesto,
ježto slove lebné a židovsky Golgata. ZN.
I dovedou jej na Golgotu místo, což se
vykládá lebné místo. Sš. Mr. 69., Mt. 363.
Překladové čeští kladou místo lebné či le-
bové místo vesměs: místo popravné, avšak
na východě Nemají popravných míst zvlášt-
ních. Sš. Mt. 364. Vz Lbový.

Lebo. Bž. 37. Také na Mor. Di, 1. vy-
držíš! Daj pokoj. 1. té vyženu! Brt. D. 174.
Máme-li pro milú jeti, lebo-li doma ostati.
Sš. P. 83. (140., 185., 148, 252., 383.). Lebo
mě sobě vem, lebo mi vinek vrať. Ib. 378.
Lebo on mi milší bol od mých všetkých
priatelov. Sl sp. 9.

Leboměr, u, m., Craniometer.

Lebosloví. Schd. II. 338, Slov. zdrav.

Lebovatý = holý, prázdný. L. místa
v obilí, v jeteli atd. Obilí je 1-té. Val. Vck.
Vz Lebavý. — L. = vybledlý. Uh. Brt. D.
227.

Lebověda, y, f., die Phrenologie, Hirn-
schädellehre. Šm.

Lebovitý, vz Lebkovitý.

Lebovka evropská, c. anomala; útlá, c.
gracilis. Brm. IV. 2. 181.



	823

	Le = asi; leč. Dle Mnč. zavedl le Hus. Proč jste nás vyvedli na púšť, le abyste zamordovali všecko množstvie toto hladem. Mnč. R. 87. Ta voda posluhovala jim tak dlúho, jakož i manna le za 40 let. 1417. Mnč. R. 87. — L , saltem. By )e odřezáni byli, jenž vás smucujú. Ol. (Jir. Mor. 45). — Le se mění v lo: Ion, klopoto, zelony; leto — v loťo (v létě), zle (ne: zlo). U Opavy. Brt. D. 135. — Le le ho (výraz podivu, když někdo něco náhle ku př. zajíce spatří)! Us. Brt. Leader (líder), u, m. = úvodní článek, der Leitartikel. Rk., Kutn. Leadhillit, u, m., nerost. Bř. N. 194. 1. Leb = nebo, sice. Tři 1. štyry roky. Přinesu puténečku trnek leb čeho. Mor. Brt. D. 174. 2. Leb. Cf. Bž. 72., 75., 101., Schd. II. 326., Slov. zdrav., Mkl. Etym. 177. Ve lbě. BO. L., scranium, má krajiny: čelní, regio frontalis, temenní, r. parietalis, týlovou, r. occipitalis a skráňovou, r. temporalis. Stff. v Enc. paed. I. 268. Rány na lbi. Vz Výb. II. 458. Nepřestane, až kterýsi dostane v leb (až mu dám pohlavek). Slez. Šd. Výše lbu uši nerostou. Č. M. 74. Kdo lehce uvěří, hned se v leb udeří. Lpř. — L., os. jm. — L. Jan, farář. 1609. Jg. H. 1. 2d. 591., Jir, Ruk. I. 446. Leban = Uměř. Slov. L, ani nedýchal. Dbš. Obyč. 56. L som umrel od strachu. Dbš. — Dbš. Sl. pov. VI. 64. Lebáň, é, m. = klobouk se širokou stře- chou. Val. Vck. — L = kdo chodí v odr- hlém usmoleném obleku. Obyč. to bývala nadávka židům. Na již. Mor. Brt. Lebaňa, ě, f = hlava, když zasloužila pohlavku. Brt. Vz Lebeň. Lebánek, nka, m., os. jm. Brt., Šd. Lebatý, lebkatý, gehelmt. Rst. 435. Lebavec také = hlupák. Mor. Hrb. Lebavý = holý. L. hlava. Brt. Vz Lebo- vatý. — L. = holohlavý. Brt. Lebečný. Šv. L. obratlovci (eraniota). Stč. Zem. 80. Lebeď, i, .f. = labuť, zastr. Rk. Lebeda. Česká 1., atriplex. 14 stol. Mr., Byl. 15. stol. Vlaská 1., chrysolachanum. Mr. L. červenolistá, a. purpurea. Dlj. 34. Cf. Stb. 243., Rstp. 1283., Kram. Slov., Rosc. 121., Mllr. 20., 32., Schd. II. 279., ČI. Kv. 152. Sel sedláček lebedo na tom panském liódělo (údělu). Sš. P. 676. Nasela sem marijanku, sešla lebeda, což budu ga- lanom davať, běda přeběda! Sš. P. 283. Patrná to běda, když se rodí v žitě l. Č. M. 177. — L. = špata, ledačina. Brt. — L. stala se mi 1. (nepodařilo se mi). U Fry- štatu. Džl. — L., y, m. = člověk slabý, ne- mocný, bídný. To je lebeda! Laš. Tč., Džl. — L., os. jm. — L. Václ. 1610. Jg. H. 1. 2. vyd. 591., Sbn. 939., Jir. Ruk. I. 446., S. N. — L. Ant., 1797.—1857., známý čes. puškař. Po něm převzali továrnu jeho syn Ant. a Ferd. Vz Lebedovka, Rk. Sl., S. N. Lebediti se. Koll. St. 144. Lebedka, origanum. Byl. 15. stol. Cf. Čl. Kv. 153. — L. = klikový vrátek, die Horn-, Kurbelhaspel. Hř.	Lebedník. Cf. Rstp. 1280. Lebedný = ledajaký, bídný. L. život. Vz Lebeda. Laš, Tč. Lebedov, a, m., Lebedau, ves u Zdou- nek. Lebedovitý. L. rostliny, atripliceae: le- beda, nepita, špinák. Rstp. 1272., 1283., S. N. V. 1036. Lebedovka, y, f., ručnice Ant. Lebedou zhotovená. Lebedovský Dvorek, Neuhof, dvůr u Zdou- nek. Lebeň, ě, f. = lebaňa. Zlinsky. Brt. Chrud. přeměň v Přerov. Lebeňa, ě, f. = lebka těžce pochopující. U Kojetína. Bkř. Lebice, e, f., der Schädel; Helm. Slov. Loos. Lebisko, Ibisko, a, lebiště, lbiště, ě, n.= veliká n. nehezká lebka. Koll. St. 863. Lebistý, lbistý = velikohlavý, gross- köpfig. Koll. St. 863. Lebiště, vz Lebisko. Lebka — ona čásť kostry, která majíc podobu vejčité skříně kostěné v dutině své mozek uzavírá. Blř., Rk Sl. Spodina lebky, Schädelbasis, vlomení lebky, -eindruck, tr- hlina 1-ky, -fissur, násadec či výčnělok, -fort- satz, výčnělek, klenba, -gewölbe, přetvo- ření lebky, -Umformung, řez lebky, eranio- schi8is. Nz. lk. Rozdrcení lebky, Kephalo- thripsie, navrtání lebky. Křk. Por. 306., 604., 605. -— L, der Helm. Že by mu samo- stříl, plech přední a lebku švábskú vrátiti chtěl. NB. Tč. 183. A vzal pancieř, lebku, meč. Pč. 11. — L = kněžská čepička, die Tonsurkappe. U Bzence. Šd. Lebkatý, vz Lebatý. Rst. 435. Lebkohybý, helmschüttelnd. Lpř. Lebkokmitý. xo^v&alaloq. Lpř. Lebkomrštný, xo^o-áíš. Lpŕ. Lebkovitý, lebovitý, helmartig. Rst. 435. Lebkový = lebný. S. N. X. 132. Lebný. L. dutina. Mus. 1880. 181. Miesto, ježto slove lebné a židovsky Golgata. ZN. I dovedou jej na Golgotu místo, což se vykládá lebné místo. Sš. Mr. 69., Mt. 363. Překladové čeští kladou místo lebné či le- bové místo vesměs: místo popravné, avšak na východě Nemají popravných míst zvlášt- ních. Sš. Mt. 364. Vz Lbový. Lebo. Bž. 37. Také na Mor. Di, 1. vy- držíš! Daj pokoj. 1. té vyženu! Brt. D. 174. Máme-li pro milú jeti, lebo-li doma ostati. Sš. P. 83. (140., 185., 148, 252., 383.). Lebo mě sobě vem, lebo mi vinek vrať. Ib. 378. Lebo on mi milší bol od mých všetkých priatelov. Sl sp. 9. Leboměr, u, m., Craniometer. Lebosloví. Schd. II. 338, Slov. zdrav. Lebovatý = holý, prázdný. L. místa v obilí, v jeteli atd. Obilí je 1-té. Val. Vck. Vz Lebavý. — L. = vybledlý. Uh. Brt. D. 227. Lebověda, y, f., die Phrenologie, Hirn- schädellehre. Šm. Lebovitý, vz Lebkovitý. Lebovka evropská, c. anomala; útlá, c. gracilis. Brm. IV. 2. 181.