824

Lebovrt, lebovrták, u, m., der Schädel-
bohrer, Trepan. Šm., Loos.

Lebozpyt Dk. P. 70.

Lebozpytec, tce, m., der Kraniolog, Phre-
nolog. L. Gall. Koll. IV. 226.

Lebuše. e, f., craniolaria, rostl. L. jedlá,
c. anniia. Vz Rstp. 1214.

Lebzoň, é, m. = hlaváč, der Dickkopf.
Val. Vck.

Léc. Výb. I. 820.

Lecal m. leťal. Bž. 42.

Lecar. u, m. = druh zimních jablek. Mor.
Brt., Jsk.

Léce. Výb. I. 674.

Léčení, n., das Schlingenlegen, -aufstellen.
Šm.

Leci = jestli. Val. Brt. D. 165.

Léci, vz Léc. List. hrad. 1482. Tč., Jir.
Anth. II. 3. vd. XXXVII, Mkl. Etym. 162
Léci strb. lešti decumbere. Praes. lahu (lehu),
lezeš . . . 3. pl. lahú (lehú), sup. lec; přech.
laha, za to leha. Sloveso toto zaniklo mimo
partc. lehl, leh, ležen, vytlačeno byvši slo-
vesem lehnouti. Vz List. fil. 1883. 125.
Dadie liť léci (ležeti) na podlaze. Žk. 306.

-léci strb. Igšti flectere. Praes. leku m.
laku. Vz List. filol. 1883. 125.

Lecico, strč. význ. List. fil. X. 90.

Lecičina. Dbš. Obyč. 45. Nedá ma ver,
nedá, do ruk l-ny, čo mi je nehoden stúpiť
do rodiny. Koll. Zp. I. 83.

Lecična, y, f. = lecičina. Slov. Mt. S. L
117.

Lecičo = leccos. Slov. Šd.

Lecihde = ledakde. Val. Brt. D. 174.

Lecichto = ledakdo. Slov. Ssk.

Lecijak = lecjak.

Lecikaj = leckde. Laš. Tč.

Lecikakejsi, qualislibet. Na nic jiného
péči nemají, než aby 1 -si hry stropiii. Mill.
34.

Lecikaks. Vz List. fil. X. 90.

Lecikam = leckam. Aby do krčmy a
druzí ). v nehodné kněžím obyčeje se obrá-
tili. Hus II. 28.

Lecikde = leckde. Laš. Tč. Slov. Ssk.

Lecikdo = leckdo. Vz Strojný. Výb. I.
295.

Lecikedy = leckdys, ledakdy. Slov. Ssk.

Lecina, y, í. = lecičina. Slov. Dbš.

Lecithin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 369.,
II. 413.

Lecjak = ledajak. Rk.

Leckaj = leckdes. Slez. Šd.

Leckam, vz Lecikam. Šd. Mnohou děvu
láska leckams zavádívá Chládek. 86. Vz
Ledakams.

Leckde = lecikde. Vz Ledakdes. Šd. Lec-
kdes. Št. Kn. š. 18.

Leckdy = ledakdy. Mour.

Lećmo = letmo. U Frýdka. Brt. D. 360.

Lecovjané převzdívka lidu v Morkově
u Jičína na Mor., proto že říkají leči m.
jestli. Brt. L. N. II. 301., Sbtk. Krat. h.
294.

Leč. Vz Mkl. Etym. 162. Ad 1. b). Leč
buď léto, leč buď zima. Alx. Leč buď v te-
ple, leč buď v mraze. Mst. (Jir. Nkr. 93.).
Leč bez viny, leč buď s vinú, jáť se vždy
uvieži v dědinu. Smil v. 725. Leč jest chudý,

leč bohatý. Št. Kn. š. 96. Leč jsme živi,
leč jsme mrtvi; A který leč buď duchovní,
leč buď světský, smie řéci. M. Každý přijal
otplatu tak, jakž jest činil, leč buď zlé, leč.
dobré. M. V kterémžkoli mieste budeš leč
v životě, tuť bude sluha tvój. BO. —Ad 2 b.
A z té stávky ona jeho propustiti nechce,
leč se jí o ty koně spravedlivé stane; Té
mi se žalobě nezdá odpovídati, léčby mi
právo rozkázalo; Má zaplatiti, krom léčby
delšie k tomu roky měl; Jáť jich nevydám,
leč mi pancíř vrátí. NB. Tč. 6., 41., 55.,
144. (47., 209.). Nemá odpovídati, lečby
dobrovolné chtěl. Půh. II. 551. Nižádný ne-
bude korunován, leč by statečné bojoval.
GR. Cf. Brt. S. 3. vd. 18a. — Ad 3). Ho-
spodář ví, leč já ne. Já sem nekřičál, leč
tento. Brt. D. 174. — Ad 4. b). Všecko se
tobě nelíbí, leč co mluví, leč co činí. M.
Leč se blázen směje, leč se hněvá, nena-
lezneš s ním pokoje. BO. Leč jiete, leč pi-
jete, leč co jiného činíte, všecko k boží
chvále čiňte. ZN. Aby otec nebeský ráčil
v ném svú vóli naplniti leč je trápě proti-
venstvím, leč těše prospěšenstvím. Št. Kn.
š. 51. — Na Mor. uvozuje také věty ča-
sové (až, než). Leč přijde, dáme jí (až). Leč
zme poobědvali, už přišli (než). Leč budú
vařiť, zatel tam dojedeme (dokud budou
vařiti, než uvaří). Brt. D. 174. — L. — sotva.
Pa. Bude s ním leč co mluviti. Hr. ruk.
399.

Léč, Ječ. Já vidět vrahů léče rukou zdr-
cené. Štulc I. 94. To děvče má už zase
někoho v léči. Us. Dbv. L. špruhlí. NA.
IV. 119. (Pašek) jako zajíc okliky dělal
v leči. — L , der abgetriebene

Škd. Les na 13 léčí. Pal. Rdh. II 185. -
Leč — kleč, dřevo kolmo na nápravě sto-
jící a řebřiny podporující. Slov. Vchř. Vz
Líšeň. — L (Lenuž), Letsch, ves u Be-
rouna; Zadní L., Letsch, sam. u Benešova
v Budějov. Rk. Sl.

Léčba = léčení. J. tr., Sš. II. 240.

Léčebna, y, f. = Učebnice. Dch.

Léčebný. Vz Léčebné. L. náklady, Me-
dicinalauslagen, J. tr., účinky, Stč. Zem.
510., ústav, Heilanstalt, dům, koupele, Heil-
bad, Kurort, tělocvik. Dch. Vz Ledovník.

Léčení = leknutí. Lekl sě Izák 1-ním ve-
likým; I také 1-ním obražení stachu bliz
(procul. Exod. 20. 18). Ev. olom. 117., 119.

Léčení prostonáRodní. Mus. 1880. 170. Cf.
Sbtk. Rostl. 26.—30. L. hrozny, mlékem,
ranné (chirurgie), palliativni, Schrothovo,
ujímáním pokrmu a žízní, žinčicí atd. Vz
Slov. zdrav.

Lečí, sam. u Sedlčan.

Lečice, dle Budějovice, Letschitz, ves
u Roudnice; Gross-L., ves u Mníška; Malé
L., Klein-L., ves tamtéž. Rk. Sl.

Léčičky = líčka. Pohlaď si svoje 1. Sš.
P. 725.

Léčidlo, a, n. = osidlo. BO. — L., Heil-
mittel, n. Hrm.

Léčitel. J. tr.

Léčiti koho kde: na duši, na těle. Hus
II. 376. — koho z čeho. Brt. S. 3. vyd.
189.