825

Léčivý. L. prostředky, síla, pramen či
/řídlo, bylina, Arzneipflanze, Mour., koupel,
Kurbad. Dch. L. voda u Římanův. Vz Vlšk.
214.

Léčka. Kdož jinému léčky klade, sám
sobě jámu kopá. Výb. II. 959.

Léční lístek, Behandlungsschein, m. Dch.

Léčuosť, i, f., die Heilbarkeit; Heilungs-
kraft. Bern.

Led. Vz Mkl. aL. 9., Mkl. Etym. 162.
V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Slov. zdrav.,
Kram. Slov. Horské a polární ledy. Krč.
G. 40., Vega II 340. L. matky boží. KP.

IV. 380. L. umělý. Ib. V. 356. L. sladko-
vodný, krápníkový, mořský, horský. NA.

V. 536. L. se hnul, der Eisgang hat be-
gonnen. Dch. Šel se na led zahřát (napálil
se). Us. Vk. Mladý rozum chodí po ledě
(snadno zbloudí). Smíření nepřátelé jako
v březnu led (věc netrvalá). Lpř. — L. ku-
chařský : bílý, černý, malinový, růžový, sko-
řicový, zelený, žlutý. Hnsg. — L. Jan. 1580.
Jg. H. 1. 2. vd. 591., Jir. Ruk. 1. 446.

1. Leda = leč. Vz Mkl. Etym. 162. Komu
bych ťa nechal, leda pánu Bohu. Sš. P. 123.
— L. = jen aby. Šúkali se tam, šúkali, l.
Verunku dostali. Brt. D. 174. Vkazoval
nepravdivé zprávy, že otci není zle, 1. by
dceru doma zdržel. Osv. 1884. Chycil sa do
roboty, l. mu čas prešéł. Rr. MBš. Já sem
sedla, leda sedla, 1. ča já s tebú svezla;
Mám já miló, 1. bylo, 1. by teskno nebylo;
Já sem sa vydala, 1. muže měla. Sš. P. 164.,
334., 495. Všecko šlo, leda nestálo. Němc.
Mňa tu matička hodila, leda pod vínkem
chodila. Brt. N. p. I. 11. Cf. Brt. S. 3. vd.
133. 3. — L. attributivné. Včil može 1.
stará baba jezdiť. Brt. D. 174. Pre 1. děv-
čátko volím šablu nosiť (ledajaké). Koll.
Zp. I. 348. — Ad 4. Cf. Brt. D. 165.

2. Leda, y, f., psí jm. Škd.
Ledabol, a, m. = ledabyl. Oženil sa 1.,

vzal si ledabolku: oba boli ledaboli, sre-
bali poliovku. Koll. Zp. I. 259.

Ledabolka, y, f. = ledabylka, sena ne-
patrná. Vz Ledabol.

Leda bolo = leda bylo. Slov. Ssk.

Leda bylo = jen aby bylo. Vz Leda.
L. — nezabilo. Us. Rgl.

Ledabylosť, i, f., der Schlendrian. Šm.

Ledabylství, n. = šlendrián. Vědecké
1. Mus. 1880. 477.

Ledabylý, Schleuder-, Schlendrian-,
schleuderisch. L. cena, Šp., práce. Us. Pdl.

Ledaco. Ledaco, ledaco ledačinú bude
a tebe, synečku, přece hanba bude (da-
remné zůstane daremným). Sš. P. 252. Móže
tě, synečku, móže té hanba býť, žes ty se
naučil za ledačím chodiť. Ib. 252. Čo je to
za ledačo (jaký jest to člověk)? Sl. ps. 23.
Tys takové l., Taugenichts. Us. Krch. —
L. = kus sukně pod zásterou etc. Také na
mor. Val. Vck.

Ledač, e, f. = ledajaká věc, ledačina,
daremnina.

Ledačí, wessen immer. Zaklepal by na.
ne syneček 1., ale ho nelúbjá moje sivé
oči. Sš. P. 266.

Ledačina = ledač. Vz Ledaco, Mtc. 1878.
36. Šuhaj 1-na s čiernyma očima, veru bych

pre teba dunaj preskočila. Sl. sp. 56., Koll.
Zp. I. 72. A ty diovča 1-na, na čo ti je
kopa sena? Koll. Zp. I. 298. Já vyjdu ku-
povat nějaké 1-ny. Kmk. Kuk. II. 470. Aha,
J tu ste mi už, 1-ny, co mi stenu lúpete!
Dbš. Sl. pov. V. 77. Nekupuj takovej 1-ny.
Brt. D. 165.

Ledadze = ledakde. Slov. Nevídzali!
takú dzevčinu 1. môžeš najci. Rr. MBš.

Ledachlap, a, m. = lecjakýs chlap. Aby
se mu 1-pův nenadávalo. Pk. Npj. 115.

Ledajačina, y, m a f. = ledajakýs člo-
vek. To by bylo pěkné, aby každý 1. v no-
vinách po nás se vozil. Kmk. Kuk. II. 656.

Ledajako. Jak se máte? Nu, 1-ko, mohlo
by býť lépe. Us. Tč.

Ledajaký Má béť 1-ké, nech není ni-
jaké. Sš. P. 656. Pre titul nějaký nebuď
l-ký. Tč. Dávejte pozor, aby tu nedošel 1.
člověk. Us. Tč. Jestli budeš svědek jaký,
nebuď v řeči l-ký. Laš. Tč.

Ledák, u, m., der Gletscher, Tyl. XI. —
L., a, m. = kdo led seká, nakládá, skládá,
der Eismacher. Dch.

Ledakdes má Bl. 274. za moravismus m.:
leckdes.

Ledakdo bývá často s příhanou. To by
1. řekl. Což myslíš, že su 1.? Brt. D. 165.

Ledakritik, a, m. = sudílek, der After-
kritiker. Šm.

Ledaký = leckdo. S ledakým zle a bez
neho ešte horšie. Orl. IX. 247.

Ledamluvílek, lka, ledamluvil, a, m.,
der Schwätzer. Šm.

Ledařeč, i, f = planá řeč. Ht.

Ledařka, y, f. = sekera ledařská. KP.
V. 354.

Ledařský, Eishändler-. L. společnost.
Us.

Ledasijaký, vz Ledajaký.

Ledasjaký, vz Ledajaký.Sš. P. 656.

Ledaskudy = ledakudy. Šm.
Ledašafrán, u, m. = světlice barvířská,
carthamus tinctorius. Slov. Rr. Sb.

Ledavaška, y, í. = nakyslé jablko. Mor.
i Brt., Vck.

Ledce, Laatz, ves u Židlochovic; Ledetz,
vsi u Třebechovic, u Plzně a u Libáně;
dvůr u Dnespek. Blk. Kfsk. 1349., Sdl. Hr.
I. 255., II. 278., Rk. Sl., Arch. VII. 662.

Ledcos- Šf. Strž. II. 10.

Ledčanský, os. jm. Blk. Kfsk. 1349.

Ledče = Ledce v HRadecku.

Ledčice, dle Budějovice, Gross-Letschitz,
vz Lečice, Tk. IV. 174., Rk. Sl.

Ledčicky, vz Lečice Malé.

Ledeč, dce, m., Ledetz, vsi u Mšena a
u Libáně (libánský L. také = Ledce). PL.,
Blk. Kfsk. 1349.

Ledecko, a, n. = louka u Bohdanče. Pk.
— L. = Ledečsko, okolí ledečské. Vz Le-
deč.

Ledecký, vz Vodička, Blk. Kfsk. 1349.,
Sdl. Hr. IV. 362. — L. hrnek, ein schöner
glatter Topf von Naumburg in Schlesien. Šm.

Ledeč, dče, m., Ledetz, ves u Přelouče;
Ledetsch, mě. v Pardubsku; mlýn u Čes.
Brodu. Tk. IV. 222 , V. 247, Tk. Žk. 124.,
125., Sdl. Hr. I. 202., II. 51., Rk. Sl., Blk.
Kfsk. 1349., Let. 323.