828

Léhati, vz Mkl. Etym. 162. — kam.
Vítr v plachty léhá. Čch. Bs. 28. Nejsem
naučena z pohárů píjati, než jsem naučena
k voděnce líhati. Sš. P. 147. Cf. List. fil.
1882. 193.

Lehátko v bot. Vz Rst. 435.

Lehavý v bot. Rst. 435.

Lehce vzhledem na mysl atd. Ty viny,
kteréž proti nám se stávají, 1. dlužní jsme
odpustiti. Hus I. 340. — L. = obratně. L.
kráčeti. Osv. I. 274. — L. = snadno. L.
nabyl, lehce pozbyl. 8b. uč., Bž. —- L. =
ne tuze, ne silně. L. ji vzala za ruku. Šml.
I. 40. L. se usmáti, Vrch., Vlč., Šml., hla-
vou kývnouti. Us. Pdl. Jen tak lízne 1. Osv.
V. 762.

Lehčati = lehčiti. Slov. a mor.

Lehčení = přístroj ku zdvíhání a spou-
štění mlýnského kamene (běhounu; dle je-
mnosti meliva), die Steinstellung, das Lüft-,
Hebezeug, das Lichtwerk. Prm. IV. 230.,
NA. IV. 27.

Lehčidlo, das Hebegeschirr, die Zimmer-
manrisschraube; lehčení, das Hebezeug. Vz
Lehčení Šp., Nz., NA. IV. 27.

Lehčina, y, f. = plíce; plúca = všecky
droby. Laš. Brt. D. 227.

Lehčinka, y, f. = něco lehkého, lehká,
špatná látka. To's koupila jakousi lehčinku.
Us. Mor. Šd. Cf. Lehčina, Lehotina.

Lehčiště, é, n., der Fitzstock beim Sieb-
macher. Šm.

Lehčiti koho: nepřítele. V. Abych ho
snad nelehčil (nezlehčoval).

Lehen = líný. Slov. List. fil. 1882. 199.

Lehenštein Jan Arn. 1612. Jg. H. 1. 2.
vd. 591.

Lehké, ého, n. = lehčina. U Místka. Mtl.

Lehko. Milosti vše jest lehko. Št. Kn. š.
33. Vzal věc na lehko. Dch.

Lehkoběhý, svr^o/og, leichtfüssig, -lau-
fend. Lpř.

Lehkoběžný = lehkoběhý. Lpř.

Lehkoduchý, leichtgesinnt. Šm.

Lehkohybnosť, i, f., die Behendigkeit. Šm.

Lehkojezdec, zdce, m., ein leichter Rei-
ter, der Chevauléger. Šm.

Lehkokrevník, a, m., der Sanguiniker.
Šm.

Lehkokrevný. L. letora. Dk. P. 149.

Lehkokrvec, rvce, m. = lehkokrevník. Šm.

Lehkokrvý, leichtblütig. Dch.

Lehkoletý, ivme^og, leichtfliegend. Lpř.

Lehkomluvnosť, i, f., leichtfertiges, leicht-
sinniges Reden. Lpř.

Lehkomluvný, leichtfertig-, leichtsinnig
redend.

Lehkomyslec, slce, m. = lehkomyslník.

Lehkonohý. L. víly, Němc. VI. 13., Vrch.,
veselohra, Dk.. tanec. KB. 2. vd. 2. L. roz-
měry (písně). C. Kn. š. 188.

Lehkooděnec, nce, m., der Leichtbe-
waffnete. Lpř., Ndrf. L-ci římští a řečtí. Vz
Vlšk. 427., 438.

Lehkopěchý, leicht zu Fuss. Šm.

Lehkorouchý, leichtgekleidet. Němc. VI.
15.

Lehkosměšný. Vz Směšný. Dk., Kos.

Lehkost = netěškqst. Aby jej i 1-stí ne-
jakú tělesnu utěšil. Št. Kn. š. 94. — L. =

snadnost. V 1. berouce věc. Kos. L. pře.
Vš. 72. — L. — potupa a p. Tím odkázá-
niem právu 1. se móže státi. Vš. 315. Mnozí
již zákon boží v lehkosť měli. Bart. 39.

Lehkoš, e, m., elaphrium, das Leichtholz,
rostl. L plsťnatý, e. tomentosum, ztepilý,
e. excelsum. Rstp. 340.

Lehkotavnosť, i. f, die Leichtschmelz-
barkeit. Hř.

Lehkotavný, leichtschmelzbar. Hř.

Lehkotoký, leichtfliessend. L. proud.
Kká.

Lehkověrnosť. Lehkověrnosť i nedů-
věra člověka přivádějí v zkázu. Hesiod.

Lehkověrný = kdo bez uvážení důvodu
vše, co se mu řekne, za pravdu přijímá.
Blř. — ke komu. Slovan k cizincům 1-ný
a nepodhlídavý. Šf. Strž. I. 578.

Lehkovzniklý, leichtentstammt, -ent-
standen. Dk.

Lehkozbrojený, leicht bewaffnet. Lpř.

Lehkozbrojný, leicht bewaffnet. Lpř.,
Šm.

Lehkožil, a m., der Leichtlebende. Dk.
Dj. f. 200. Vz Lehkoživec.

Lehkožilý, leichtlebig. Dch.

Lehkoživec, vce, m. = lehkožil. Slez.
Šd.

Lehký. Za Výb. I. polož: 277. Proto 1.
šepcíc pějí, že. . .; Tu vieru na každý den
kněžie na prvé hodině a na kumpletě ne-
kají 1. Št. Kn. š 13.

Lehký. Cf. Mkl. aL. 272., List. fil. X.
89. L. a snadný synonyma. Vz Brt. S. 3.
vd. 180. 2. — L. = malé váhy atd. L. člu-
nek, Mcha., kychta, NA. IV. 173 , slabika,
Dk. Poet. 244., 337., sníh (los), Posp., doba
(taktu). Zv. Př. kn. I. 9. Myť půjdem ještě
na víno a hned za se přijdem lehčí. NB.
Tč. 148. Pro 1. slovo velmi bývají popu-
zeni. Hus I. 163. — jak. L. jako pleva.
Us. Šd. -- na čem. Na své pověsti lehcí.
Bart. 90. — kde. Ktož se postí, v živote
lehek jest. M. — s inft. Břímě lehké nést.
Bž. — L. = obratný atd. L. krok, Mcha.,
Čch. Bs. 92., Šbr., chod. Mcha. —- L. =
snadný. Najlahšá věc jest na světě druhých
napomínať. Glč. I. 161. Přišla-liby naň která
práce, ta by mu lehka byla. Št. Kn. š. 33.
Prikázánie božie jsú lehká; Jemu pokánie
bylo lehčejšie než těmto. Hus I. 53., 343.

— L. = nesilný, malý a p. L. pláč, Vrch.,
úsměv, stín. Vlč., ironie, S. N. I. 16., úklona,
Hrts, smích, mlha, větřík, Mcha., vrásky,
Šml., neštovice. Us. Pdl. Přes obličej jeho
přeletěl lehký ruměnec. L. mráček přitemnil
hnědý aksamit jejích zrakův. Šml. Buď lehek
atd. je z Alx V. v. 256. (HP. 7.). Lehký
rozum by mohla poplésti. Tbz. — čím. Kdo
brzo uvěří, lehký jest srdcem. Výb. II. 891.

— L. Šel na 1. stranu (na malou, močit).
U Chroustova, u Miletína. Tbnk. — L. žen-
ština = nevěstka. Us. — L-, os. jm. Arch.
VII. 492., 495. L. J. K., + 1825. Jg. H. 1.
2. vd. 591.

Lehle, e, n., das Lägel. Šm.

Lehmý. Šňůra se strany lehmé spuštěná
sedm střevíců od základu ustupuje; Druhá
věž, jenž lehmou figurou do očí vpadá.
Pl. II. 132.