Předchozí (827)  Strana:828  Další (829) |
|
|||
828
|
|||
|
|||
Léhati, vz Mkl. Etym. 162. — kam.
Vítr v plachty léhá. Čch. Bs. 28. Nejsem naučena z pohárů píjati, než jsem naučena k voděnce líhati. Sš. P. 147. Cf. List. fil. 1882. 193. Lehátko v bot. Vz Rst. 435.
Lehavý v bot. Rst. 435.
Lehce vzhledem na mysl atd. Ty viny,
kteréž proti nám se stávají, 1. dlužní jsme odpustiti. Hus I. 340. — L. = obratně. L. kráčeti. Osv. I. 274. — L. = snadno. L. nabyl, lehce pozbyl. 8b. uč., Bž. —- L. = ne tuze, ne silně. L. ji vzala za ruku. Šml. I. 40. L. se usmáti, Vrch., Vlč., Šml., hla- vou kývnouti. Us. Pdl. Jen tak lízne 1. Osv. V. 762. Lehčati = lehčiti. Slov. a mor.
Lehčení = přístroj ku zdvíhání a spou-
štění mlýnského kamene (běhounu; dle je- mnosti meliva), die Steinstellung, das Lüft-, Hebezeug, das Lichtwerk. Prm. IV. 230., NA. IV. 27. Lehčidlo, das Hebegeschirr, die Zimmer-
manrisschraube; lehčení, das Hebezeug. Vz Lehčení Šp., Nz., NA. IV. 27. Lehčina, y, f. = plíce; plúca = všecky
droby. Laš. Brt. D. 227. Lehčinka, y, f. = něco lehkého, lehká,
špatná látka. To's koupila jakousi lehčinku. Us. Mor. Šd. Cf. Lehčina, Lehotina. Lehčiště, é, n., der Fitzstock beim Sieb-
macher. Šm. Lehčiti koho: nepřítele. V. Abych ho
snad nelehčil (nezlehčoval). Lehen = líný. Slov. List. fil. 1882. 199.
Lehenštein Jan Arn. 1612. Jg. H. 1. 2.
vd. 591. Lehké, ého, n. = lehčina. U Místka. Mtl.
Lehko. Milosti vše jest lehko. Št. Kn. š.
33. Vzal věc na lehko. Dch. Lehkoběhý, svr^o/og, leichtfüssig, -lau-
fend. Lpř. Lehkoběžný = lehkoběhý. Lpř.
Lehkoduchý, leichtgesinnt. Šm.
Lehkohybnosť, i, f., die Behendigkeit. Šm.
Lehkojezdec, zdce, m., ein leichter Rei-
ter, der Chevauléger. Šm. Lehkokrevník, a, m., der Sanguiniker.
Šm. Lehkokrevný. L. letora. Dk. P. 149.
Lehkokrvec, rvce, m. = lehkokrevník. Šm.
Lehkokrvý, leichtblütig. Dch.
Lehkoletý, ivme^og, leichtfliegend. Lpř.
Lehkomluvnosť, i, f., leichtfertiges, leicht-
sinniges Reden. Lpř. Lehkomluvný, leichtfertig-, leichtsinnig
redend. Lehkomyslec, slce, m. = lehkomyslník.
Lehkonohý. L. víly, Němc. VI. 13., Vrch.,
veselohra, Dk.. tanec. KB. 2. vd. 2. L. roz- měry (písně). C. Kn. š. 188. Lehkooděnec, nce, m., der Leichtbe-
waffnete. Lpř., Ndrf. L-ci římští a řečtí. Vz Vlšk. 427., 438. Lehkopěchý, leicht zu Fuss. Šm.
Lehkorouchý, leichtgekleidet. Němc. VI.
15. Lehkosměšný. Vz Směšný. Dk., Kos.
Lehkost = netěškqst. Aby jej i 1-stí ne-
jakú tělesnu utěšil. Št. Kn. š. 94. — L. = |
snadnost. V 1. berouce věc. Kos. L. pře.
Vš. 72. — L. — potupa a p. Tím odkázá- niem právu 1. se móže státi. Vš. 315. Mnozí již zákon boží v lehkosť měli. Bart. 39. Lehkoš, e, m., elaphrium, das Leichtholz,
rostl. L plsťnatý, e. tomentosum, ztepilý, e. excelsum. Rstp. 340. Lehkotavnosť, i. f, die Leichtschmelz-
barkeit. Hř. Lehkotavný, leichtschmelzbar. Hř.
Lehkotoký, leichtfliessend. L. proud.
Kká. Lehkověrnosť. Lehkověrnosť i nedů-
věra člověka přivádějí v zkázu. Hesiod. Lehkověrný = kdo bez uvážení důvodu
vše, co se mu řekne, za pravdu přijímá. Blř. — ke komu. Slovan k cizincům 1-ný a nepodhlídavý. Šf. Strž. I. 578. Lehkovzniklý, leichtentstammt, -ent-
standen. Dk. Lehkozbrojený, leicht bewaffnet. Lpř.
Lehkozbrojný, leicht bewaffnet. Lpř.,
Šm. Lehkožil, a m., der Leichtlebende. Dk.
Dj. f. 200. Vz Lehkoživec. Lehkožilý, leichtlebig. Dch.
Lehkoživec, vce, m. = lehkožil. Slez.
Šd. Lehký. Za Výb. I. polož: 277. Proto 1.
šepcíc pějí, že. . .; Tu vieru na každý den kněžie na prvé hodině a na kumpletě ne- kají 1. Št. Kn. š 13. Lehký. Cf. Mkl. aL. 272., List. fil. X.
89. L. a snadný synonyma. Vz Brt. S. 3. vd. 180. 2. — L. = malé váhy atd. L. člu- nek, Mcha., kychta, NA. IV. 173 , slabika, Dk. Poet. 244., 337., sníh (los), Posp., doba (taktu). Zv. Př. kn. I. 9. Myť půjdem ještě na víno a hned za se přijdem lehčí. NB. Tč. 148. Pro 1. slovo velmi bývají popu- zeni. Hus I. 163. — jak. L. jako pleva. Us. Šd. -- na čem. Na své pověsti lehcí. Bart. 90. — kde. Ktož se postí, v živote lehek jest. M. — s inft. Břímě lehké nést. Bž. — L. = obratný atd. L. krok, Mcha., Čch. Bs. 92., Šbr., chod. Mcha. —- L. = snadný. Najlahšá věc jest na světě druhých napomínať. Glč. I. 161. Přišla-liby naň která práce, ta by mu lehka byla. Št. Kn. š. 33. Prikázánie božie jsú lehká; Jemu pokánie bylo lehčejšie než těmto. Hus I. 53., 343. — L. = nesilný, malý a p. L. pláč, Vrch.,
úsměv, stín. Vlč., ironie, S. N. I. 16., úklona, Hrts, smích, mlha, větřík, Mcha., vrásky, Šml., neštovice. Us. Pdl. Přes obličej jeho přeletěl lehký ruměnec. L. mráček přitemnil hnědý aksamit jejích zrakův. Šml. Buď lehek atd. je z Alx V. v. 256. (HP. 7.). Lehký rozum by mohla poplésti. Tbz. — čím. Kdo brzo uvěří, lehký jest srdcem. Výb. II. 891. — L. Šel na 1. stranu (na malou, močit).
U Chroustova, u Miletína. Tbnk. — L. žen- ština = nevěstka. Us. — L-, os. jm. Arch. VII. 492., 495. L. J. K., + 1825. Jg. H. 1. 2. vd. 591. Lehle, e, n., das Lägel. Šm.
Lehmý. Šňůra se strany lehmé spuštěná
sedm střevíců od základu ustupuje; Druhá věž, jenž lehmou figurou do očí vpadá. Pl. II. 132. |
||
|
|||
Předchozí (827)  Strana:828  Další (829) |