829

Lehner, a, m., os. jm. L. Ferd., kněz
v Karlině. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 162

Lehnice. Tk. IV. 732., V. 231., VI. 351.,
VII. 415, Tf. Odp. 143, Rk. Sl.

Lehnický. L. mince. Výb. II. 1366. —
L. Arnolt Jan. Vz Mus. 1884. 108., Jir.
Ruk. I. 447.

Lehnivica, e, f. = lenoška, lenivá žen-
ská? Slov. Ty daromnica, 1-ca, stará kobza,
nehanbíš sa? Dbš. Sl. pov. IV. 44.

Lehno = lůžko. Jak len uložil sa na 1.
a zasnul. Hol. 108. — Rr. Sb.

Lehnouti. Vz Léci, Bž. 190. — abs. Jak
si kdo ustele, tak lehne. Kom. Když peníze
lehnou (vysázeny budou), že chtí pak teprv
slyšeti. WtR. exc. Obilí lehlo. Us. — kam
(jak). Aby (sosna) k zemi lehla těsněji.
Osv. V. 639. L si do chládku, v lůžko. —
kde. V staniech lehše zástupy. Alx. B. M.
v. 180. (HP. 85). — čím. Obilí deštěm
lehlo. Dch. — jak (kam). Dolu bRUchom
lahel, chrbátom sa prikryl. Rr. Sb. Na
brucho si 1'ahnul a chrbátom prikryl. Rr.
MBš. Myšlénky chmurou lehly v čelo. Osv.
V. 755.

Lehnovati, vz Lenovati.

Lehný (lehký, malý). L. choroba. Už je
mu lehnéj. Zlínsky. Mtc. 1878. 36.

Lehocký Dan., kazatel. 1786. Jg. H. 1.
2. vyd. 591., Jir. Ruk. I. 447., II. 388. —
L. Ondř., 1741.-1813., genealog a advokat.
Vz S. N.

Lehom, ves u Dol. Nýřan.

Lehomský z Malevic, Ryt. Rod. Vz S. N.

Lehonec, nce, m. = Rybník u Měřenic.
BPr. .

Lehota, vz Lhůta. — Z Lehoty Hořislav.
Jg. H. 1. 2. vd. 591.

Lehotár, a, m., FluRschütz, Förster, m.
Slov. Loos.

Lehotina, y, f. = lehčinka. Člověk za
to dá kus peněz a je to 1. Vsetín. Vck.

Lehotně, ratenweise. Slov. Ssk.

Lehotný, Frist-, FRisten-. Slov. Ssk., Loos.

Lehoučký, vz Lehce. L. má Bl. 278. za
moravismus.

Lehounce, vz Lehce. L. se usmál. Vrch.
L se mu vymkla z objetí. Tbz.

Lehounko = lehce. L. se uklonil. Osv.
I. 263.

Lehounký, vz Lehce.

Lehounký = velmi lehký. L, pára. Strpž.

Lehov, a, m. = pole u Roudnice. BPr.

Lehovisko, a, n. = lehovišté. Laš. Tč.

Lehoviště, ě, n. = loze, ložiště, pelech.
Mz. v List. fil. 1882. 195.

Lehrad, u, m. = Rajhrad. Us. Rgl.

Lehradičky, ves u Brna. Us. Rgl.

Lehúčko = lohoučko, lehce. Tak som ťa,
muoj milý, zabudla 1., jakoby do vody za-
hodil jabĺčko. Koll. Zp. I. 120.

Lehulenký = velmi lehký. Slov. Sbor.
sl. ps. II. 1. 107.

Lehýčko = lehýnce. L. šeptali. Wtr. exc.

Lehýčky = lehce. Bl. 27S.

Lehýnce = lehoučce. Ruku 1. stisknouti.
Arb. Starosta 1. zakašlal. Sk.

Lehýnký == lehoučký. L. úsměv. Osv. I.
89., ruměnec, Šml., Oav. I. 273., Tbz., stín
nevole. Arb.

Lech. Bž. 79. Původu celtického. Pal.
Rdh. II. 15. Cf List. fil. V. 319., Mkl. Etym.
164. L. = udatný muž, miles, eques, der
Ritter. Václ. Al. Svoboda. L., ein freier,
edler, tapferer Mann. Dobrov. v Gesch. der
böhm. Sprache. 1818 L. = zeman, majitel
zemských statkův. Šf. Strž. II. 412.—415.
Lěch, Liach. Forma Lěch jest pojištěna a
starší. Vz Šf. III. 158. V tej zemi bieše lech,
jemužto jmě bieše Čech. Dal. 6. Chodí slěchy.
Rkk. 69. Slovo to jest známo již z pramenů
9. stol., z Annales Fuldenses: Karolus in
Boemannos missus regem eorum Lechonem
occidit (r. 805.) a z Einharda: ducem eorum
Lechonem occidit. Pertz. Mon. I. 353. 192.
Zde slovo Lech jest jako u Dal. appellativnm
a znamená zajisté obyvatele rodem i statky
nad jiné vynikajícího. (Opibus et genere
eminentior. Kosmas.). Vz Bdl. ObR. 33. Také
jest v Pč. 1. a zachovalo se v místních jmé-
nech: Kazilechy, Lechov, Lechovice, Le-
chotice. Bdl. Obr. 35. Na místo jeho přišlo
později pán. Ib. 35. — L. v hutn. KP. IV.
143. - L., a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1125. -
L., přítok Dunaje. Rk. Sl., S. N.

Lecha. Cf. Rstp. 400., Schd II. 312.,
Slb. 538.

Lecha, y, f. = lícha. Nyní já na léše
padaje končím věk svůj. Jir. Obrz. 13.

Lechna = lecha. Mllr. 75.

Lechuík, u, m. Ordo rom. zmiňuje se
ještě o jiném sýtku menším, které měl archi-
diacon po celou dobu mše sv. na 1-ku. Pa-
stýř duch. 1882. 812.

Lechotice, dle Budějovice, Lechotitz, ves
u Holešova.

Lechov, a, m., Lechowa, sam. u Bezdružic
Rk. Sl.

Lechovice, dle Budějovice, ves u Mo-
helnice.

Lechovy. Na L-vech = pole u Římova
v Budějovsku. BPr.

Lecht, u, m. = lechtání, das Kitzeln. Šm.

Lechtati. Krok 1887. 29. Také na Mor.
Brt.

Lechtivosť = lektivost.

Lechtivý = lektivý.

Lechvice, dle Budějovice, Lechwitz, ves
ve Znojemsku.

Leiokam oprav v leiokom.

Leiokom. Schd. I. 398., S. N.

Leja, e, f. = lej, lijavec, liják, der Guss-
regen, Regenguss. Mor. a slov. Tč., Vck.,
Phld. III. 1. 2. Bola veliká 1. Hdž. Šlb. 15.
Prší dážď, prší dažď, bude velká leja. Sl.
spv. III. 114. I 1. je i tma, košelka mi zmokla.
Koll. Zp. I. 164.

Leják, u, m. = leja, der Regenguss; der
Trichter. Tč.

Lejanec, nce, m. = lévanec, lijanec Na
již. Mor. Šd.

Lejár, a, m. = slévař, der Metallgiesser.
Slov. Taký se mi chlebík udal, akoby ho
1. ulial. Sl. sp. 93.

Lejárna, y, f. = slévárna. Slov. Pojsr.
Pot. II. 139. V 1-nách na železo. Ev. Šk.
III. 213.

Lejátko, a, n. = kelímek, pánvice, der
Tiegel. Slov. Rr. Sb.