Předchozí (828)  Strana:829  Další (830) |
|
|||
829
|
|||
|
|||
Lehner, a, m., os. jm. L. Ferd., kněz
v Karlině. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 162 Lehnice. Tk. IV. 732., V. 231., VI. 351.,
VII. 415, Tf. Odp. 143, Rk. Sl. Lehnický. L. mince. Výb. II. 1366. —
L. Arnolt Jan. Vz Mus. 1884. 108., Jir. Ruk. I. 447. Lehnivica, e, f. = lenoška, lenivá žen-
ská? Slov. Ty daromnica, 1-ca, stará kobza, nehanbíš sa? Dbš. Sl. pov. IV. 44. Lehno = lůžko. Jak len uložil sa na 1.
a zasnul. Hol. 108. — Rr. Sb. Lehnouti. Vz Léci, Bž. 190. — abs. Jak
si kdo ustele, tak lehne. Kom. Když peníze lehnou (vysázeny budou), že chtí pak teprv slyšeti. WtR. exc. Obilí lehlo. Us. — kam (jak). Aby (sosna) k zemi lehla těsněji. Osv. V. 639. L si do chládku, v lůžko. — kde. V staniech lehše zástupy. Alx. B. M. v. 180. (HP. 85). — čím. Obilí deštěm lehlo. Dch. — jak (kam). Dolu bRUchom lahel, chrbátom sa prikryl. Rr. Sb. Na brucho si 1'ahnul a chrbátom prikryl. Rr. MBš. Myšlénky chmurou lehly v čelo. Osv. V. 755. Lehnovati, vz Lenovati.
Lehný (lehký, malý). L. choroba. Už je
mu lehnéj. Zlínsky. Mtc. 1878. 36. Lehocký Dan., kazatel. 1786. Jg. H. 1.
2. vyd. 591., Jir. Ruk. I. 447., II. 388. — L. Ondř., 1741.-1813., genealog a advokat. Vz S. N. Lehom, ves u Dol. Nýřan.
Lehomský z Malevic, Ryt. Rod. Vz S. N.
Lehonec, nce, m. = Rybník u Měřenic.
BPr. . Lehota, vz Lhůta. — Z Lehoty Hořislav.
Jg. H. 1. 2. vd. 591. Lehotár, a, m., FluRschütz, Förster, m.
Slov. Loos. Lehotina, y, f. = lehčinka. Člověk za
to dá kus peněz a je to 1. Vsetín. Vck. Lehotně, ratenweise. Slov. Ssk.
Lehotný, Frist-, FRisten-. Slov. Ssk., Loos.
Lehoučký, vz Lehce. L. má Bl. 278. za
moravismus. Lehounce, vz Lehce. L. se usmál. Vrch.
L se mu vymkla z objetí. Tbz. Lehounko = lehce. L. se uklonil. Osv.
I. 263. Lehounký, vz Lehce.
Lehounký = velmi lehký. L, pára. Strpž.
Lehov, a, m. = pole u Roudnice. BPr.
Lehovisko, a, n. = lehovišté. Laš. Tč.
Lehoviště, ě, n. = loze, ložiště, pelech.
Mz. v List. fil. 1882. 195. Lehrad, u, m. = Rajhrad. Us. Rgl.
Lehradičky, ves u Brna. Us. Rgl.
Lehúčko = lohoučko, lehce. Tak som ťa,
muoj milý, zabudla 1., jakoby do vody za- hodil jabĺčko. Koll. Zp. I. 120. Lehulenký = velmi lehký. Slov. Sbor.
sl. ps. II. 1. 107. Lehýčko = lehýnce. L. šeptali. Wtr. exc.
Lehýčky = lehce. Bl. 27S.
Lehýnce = lehoučce. Ruku 1. stisknouti.
Arb. Starosta 1. zakašlal. Sk. Lehýnký == lehoučký. L. úsměv. Osv. I.
89., ruměnec, Šml., Oav. I. 273., Tbz., stín nevole. Arb. |
Lech. Bž. 79. Původu celtického. Pal.
Rdh. II. 15. Cf List. fil. V. 319., Mkl. Etym. 164. L. = udatný muž, miles, eques, der Ritter. Václ. Al. Svoboda. L., ein freier, edler, tapferer Mann. Dobrov. v Gesch. der böhm. Sprache. 1818 L. = zeman, majitel zemských statkův. Šf. Strž. II. 412.—415. Lěch, Liach. Forma Lěch jest pojištěna a starší. Vz Šf. III. 158. V tej zemi bieše lech, jemužto jmě bieše Čech. Dal. 6. Chodí slěchy. Rkk. 69. Slovo to jest známo již z pramenů 9. stol., z Annales Fuldenses: Karolus in Boemannos missus regem eorum Lechonem occidit (r. 805.) a z Einharda: ducem eorum Lechonem occidit. Pertz. Mon. I. 353. 192. Zde slovo Lech jest jako u Dal. appellativnm a znamená zajisté obyvatele rodem i statky nad jiné vynikajícího. (Opibus et genere eminentior. Kosmas.). Vz Bdl. ObR. 33. Také jest v Pč. 1. a zachovalo se v místních jmé- nech: Kazilechy, Lechov, Lechovice, Le- chotice. Bdl. Obr. 35. Na místo jeho přišlo později pán. Ib. 35. — L. v hutn. KP. IV. 143. - L., a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1125. - L., přítok Dunaje. Rk. Sl., S. N. Lecha. Cf. Rstp. 400., Schd II. 312.,
Slb. 538. Lecha, y, f. = lícha. Nyní já na léše
padaje končím věk svůj. Jir. Obrz. 13. Lechna = lecha. Mllr. 75.
Lechuík, u, m. Ordo rom. zmiňuje se
ještě o jiném sýtku menším, které měl archi- diacon po celou dobu mše sv. na 1-ku. Pa- stýř duch. 1882. 812. Lechotice, dle Budějovice, Lechotitz, ves
u Holešova. Lechov, a, m., Lechowa, sam. u Bezdružic
Rk. Sl. Lechovice, dle Budějovice, ves u Mo-
helnice. Lechovy. Na L-vech = pole u Římova
v Budějovsku. BPr. Lecht, u, m. = lechtání, das Kitzeln. Šm.
Lechtati. Krok 1887. 29. Také na Mor.
Brt. Lechtivosť = lektivost.
Lechtivý = lektivý.
Lechvice, dle Budějovice, Lechwitz, ves
ve Znojemsku. Leiokam oprav v leiokom.
Leiokom. Schd. I. 398., S. N.
Leja, e, f. = lej, lijavec, liják, der Guss-
regen, Regenguss. Mor. a slov. Tč., Vck., Phld. III. 1. 2. Bola veliká 1. Hdž. Šlb. 15. Prší dážď, prší dažď, bude velká leja. Sl. spv. III. 114. I 1. je i tma, košelka mi zmokla. Koll. Zp. I. 164. Leják, u, m. = leja, der Regenguss; der
Trichter. Tč. Lejanec, nce, m. = lévanec, lijanec Na
již. Mor. Šd. Lejár, a, m. = slévař, der Metallgiesser.
Slov. Taký se mi chlebík udal, akoby ho 1. ulial. Sl. sp. 93. Lejárna, y, f. = slévárna. Slov. Pojsr.
Pot. II. 139. V 1-nách na železo. Ev. Šk. III. 213. Lejátko, a, n. = kelímek, pánvice, der
Tiegel. Slov. Rr. Sb. |
||
|
|||
Předchozí (828)  Strana:829  Další (830) |