830

Lejava, y, f. = leja. Mor. Brt. D. 227.

Lejavec, vce, m. = lej. Ssk., Bern.

Lejavica, e, f. = leja. Práve sa spustila
strašná 1. Slov. Pokr. Pot. I. 319.

Lejavý, regnerisch. L. čas, déšď (liják).
Slov. Bern.

Lejbek, bka, m. = otrhaný, nepořádný
člověk (nadávka). Ty lejbku! U Smidar.
Kšť.

Lejčák, vz Lýčák. Šp.

Lejčka, y, f. = kachna. U Sadské. Kšť.

Lejčkov, a, m , ves u Pacova. Rk. Sl.

Lejčný = lyční. Šm.

Lejec = lijec. Loos.

Lejh = líh. Šm.

Lejchéř. Hr. ruk. 45., Mkl. Etym. 159.

Lejík, u, m., der Trichter. U Místka.
Škd.

Lejivo, a, n., lépe: livo. Šm.

Lejkorna, y, f. = dlouhá cívka, na kterou
se souká osnova. U Rychn. Msk.

Lejkov, a, m., Leikow, mlýn u Mělníka.

Lejkovati = vyčkati času L. Učík.

Lejmo. Lejmem leje = prší velice. Zlín-
sky. Brt.

Lejna, y, f., die Giesserei. Loos.

Lejnice. Vz Rstp. 153.

Lejnicovitý. L. rostliny. Vz Rsíp. 151.
až 152.

Lejniti. Nelajní, neští, keď ho chytí,
vřeští (= řetěz). Slov. Mt. S. I. 137.

Lejno, v MV. nepravá glossa. Pa. Cf.
Mkl. Etym. 159. L. holubí. Bj Ty všecky
věci měl jsem za lejna, abych Krista získal.
Hus III. 98. Cf. Slov. zdrav.

Lejnomil, a, m., philonthus, der Mistlieb,
brouk. L. lesklý, p. splendens, nečistý, p.
sordidus, kovový, p. aeneus (erzfarbener M.),
hladký, p. politus, hnojní, p. fimetarius, roz-
dílný, p. varius, krvavý, p. sanguinolentus,
měnavý, p. varians, kroužkobřichý, p. ven-
tralis, jarní, p. vemalis, tenký, p. tenuis,
žlutonohý, p. fulvipes, třpytivý, p. micans,
Nejčernější, p. aterrimus. Kk. Br. 94.—96.

Lejnovka = kaše, die Kothbeize; omok
lejnový, das KothwasseR. Šp.

Lejnový, Koth-. L. hlíza, -abscess, uskři-
nutí, -einklemmung, nádor, -geschwulst. Nz.
lk.

Lejnožrout, a, na., onthophagus, brouk.
L. Schreberův, o. Schreberii, kývavý, o. nu-
tans, křivorohý, o. taurus, vejčitý, o. ova-
tus, noční, o. lemur, mnich, o. caenobita,
zlomenorohý, o. fracticornis, kravský, o.
vacca, šijorohý, o. nuchicornis. Kk. Br.
175.-177., Brm. IV. 91.

Lejovitosť, i, f. = nakloněnosť, příkrosť.
Slov. Bern.

Lejovitý = nakloněný, abschüssig, steil.
Slov.

Lejpgdynk, lepdynk, u, m., z něm. Leib-
gedinge = doživotní věno. Paní Anežka
přijímá věno na Heralticích do života k pra-
vému leipdynku. Z. d. opav.

Lejsek rajský, terpsiphone, tmavý, tro-_:picky, nádherný (t. melanogastra). Brm. II.
2. 554.-562., Hlb. I. 124., II. 492., Sl. les.,
Schd. II. 442., 443., Kram. Slov. — L. = vrch
u Berouna. — L., os. jm.

Lejsna, y, f., vz Žlabina (konec).

Lejša. Pasia som ovce pod lejšú, uchycil
mi vlk najlepšu. Sš. P. 543.

Lejškov, a, m., vrch nad Tmání u Be-
rouna. Krč.

Lejšovice, dle Budějovice (Lejšovka),
místo v Kr. Hrad. Blk. Kfsk. 707.

Lejšpánky, pl., m. = třísky k zátopu.
U N. Bydž. Kšť.

Lejta také sud, ve kterém se vozí hnoj-
nice. U Loučimě. Psčk.

Lejthar, a, m. = jezdec. Er.

Lejthárka, y, f, lejthárek, rku, m. =
sedmikrása. Ve vých. Čech. Kol.

Lejtná, é, f. = pole u Trsic. Na L-tnách
= pole u Albrechtce na Sušic. BPr.

L-jtnice, e, f.= punčocha bez chodidla.
U Slavkovic na Mor. Knrz.

Lek Dk. Vz Odplivnouti. Mkl. Etym.
165. Lekem bledne. Č. Kn. š. 327. Pán
Mářu pozdravuje, ona lekem neděkuje. V.
Slz. I. 34.

Lék. Bž. 23. V MV. nepravá glossa. Pa.
Cf. Kram. Slov. 247., 248., Slov. zdrav,
(také dod. 447., 448.), Rk. Sl., Mkl. Etym.
167. L. nepravý, nečistý, učiněný ze zka-
žené Hmoty. J. tr. L. pro slezinu, pro oči,
proti kamenu. Kom. J. 795. Věděl od toho
lék. Brt. D. 342. Těm, ješto léky hledají ;
Nemám věřiti ani v čáry, ani v léky. Št. Kn.
š. 9., 16., 108. Nečekej z léků dlouhého
věku. Sb. učit. Málo léků dlouhý věk. Léky
nesmějí se staviti na zem, sice by se nemoc
zhoršila. Mus.

Léka, vz Lék.

Lekán, a, ta., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Lekanorový. L. kyselina, die Lekauor-
säure, das Lekanorin. Nz., Rm. IL 169.

Lekaný, geschreckt. Bern.

Lékař. Št. Kn. š. 9., 184. V MV. nepravá
glossa. Pa. Cf. Slov. zdrav. L. okresní,
soudní. O vojen. lék. vz S. N. XI. 281. L ři,
uzdrav se sám! L. (čihař? Od léceti) vždy
má čáku k seči. Alx. V. v. 282. L. ku praxi
oprávněný. Us. Cti lékaře pro potřebu.
Eccl. 38. 1. 4. Lékár k svej pomoci víc
množí nemoci. Glč. II. 106. Po cestách ven-
kovského 1-ře nekvete pšenice. Šml. Vz Er.
P. 393., Jg. H. 1. 2. vyd. 704. L. nedbaje
sám sebe, kterak móž pomoci jiným ?; Dobří
1-ři žádostiví jsou zdraví nemocného, ne
peněz; Zlí a neučení lékaři mordují těla,
neučení kněží duše lidské. Výb. II. 9a8.,
1602., 1603. L zubní. Cf. Zbrt. 112. Patron
1-řů sv. Lukáš. Vz Zbrt. 241.

Lekáreň, rně, f. = lékárna. Slov. Bern.

Lekárkyně, é, f. Smrti nepremôže žádná
1. Glč. II. 352.

Lékárna. Komu pán Bůh nedá, v lékárně
nekoupí. Sk. O půl hodiny později přijíti
líp je, něž bráti půl léta za kliku u lékárny.
Šml.

Lékárnický. L. pomocník, živnosť, sbor,
J. tr., výrobky, Dch., libra, Mj. 65. bota-
nika. Kk.

Lékárnictví. Cf. Mus. 1833. 317.

Lékařsky, ärztlich. J. tr.

Lékařský. L. dobré zdání, J. tr., země-
žluč, vz Zeměžluč, Sl. les., rostliny, bota-
nika. Kk. 2. vd. 4. Ten kořen (mandragory)
jest 1-ský k mnohým věcem. Hus III. 91.