Předchozí (831)  Strana:832  Další (833) |
|
|||
832
|
|||
|
|||
Lelek, die Nachtschwalbe. Cf. Schd. II.
449. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Mz. v List, fil. 1882. 199., Mkl. Etym. 164. L-vé, ca- primulgidae, dlouhoocasý, scotornis longi- caudus, jeskynní či tučný či guacharo, ste- atomis caripensis, lýroocasý, hydropsalis forcipatus, malý, aegotheles, pRapoRový či dlouhokřídlý (čtverokřídlec), macrodipteryx longipennis, rudokrký či jižní, caprimulgus ruficollis, soví či australský, podargus hu- meralis, večerní či soumrační, chordeiles, veliký, nyctibius grandis, vlajkový, cosme- tornis vexillarius, vodní, hydropsalis, zá- vojový či novoliollandeký, aegotheles Novae Hollandiae, žabotlamý či ušatý, batracho- stomus auritus. Brm. II. 363.—405. Cf. Kram. Slov. — L. = zevel. Lelky chytati = lelko- vati t. j. ohládati se sem tam, jako milek, milenec po milence. Koll. Zp. I. 418. Cf. Lelkovati. Běžeti na lelky a divadla. Wtr. Kdo chce medvěda zakláti, Nesmí lelky chy- tati. Č. M. 332 — L. Cyprian, nar. 1812., kněz. Jg. H. 1. 2. vd. 591., Šb Dj. ř. 2. vd. 265., S. N. Leletice, ves u Březnice. Rk. Sl.
Lelevcová Anna Arch. VII. 669.
Lelia, e, f. = leluja. Vychovali ste me
jako tu leliu. Slov. Sl. sp. Šf. I. 74. Lelíček, čka, m.= malý lelík.
Lelíční, Zopf-. Šm. Vz Lelík.
Lelík = cop, vrkoč. Brt., Kld., Němc.
IV. 397., Mkl. Etym. 164. L. od týla dolů visící, stužkami propletený. Pokr, Pot. II. 185. A já mám zelinku pletenú v lelíku. Sš. P. 397. Lelka, y, f = lalka, loutka,panna (hračka).
Mor. Šd. Lelkování. L-ním se nenasytíš. Us. Bž., C. M. 136.
Lelkovati. L. v zahálce. 1720. Wtr. Ct.
Lalkovati, s pannou si hráti Lelona, y, f. = kráva plavá do bleda.
Mor. Brt. Lelovo, a, n , ves u Stod. Rk. Sl., Arch.
IV. 35., VII. 627.
Leluje. Také mor. Hrb., Sš., Bkř. Měla
věnec — z tej bílej 1-je od panenky Marie. Sš. P. 8. (209.). Usnula dževečka pod le- lujum, přijel k ní Janíček, obudžil ju. Sš. P. 376. 1. Lem barevný talíře (Rand),Dch., mraků,
háje, nebes, Vrch., víčka, Čch. Petrkl. 31., klobouku, Čch. Mch. 17., černých lesů, Nrd. Ball. 16., jámy, Osv. I. 378., roucha. Kká. — Phld. IV. 11. Tomu tlel límec (= tekla voda do bot, byl v úzkých). Us. v Bystersku. Sn. Límoc na Zlínsku : obojek. Brt. 2. Lem = len, jen. Na Lhotkách uh. Brt.
D. 174. Lem zpívajme sebe (sobě), poky
času máme. Sl. sp. 231. — Koll. Zp. II. 356. Lemák, a, m. L-ci = čásť uherských
Rusinů okolo Vranova v zemnänskej sto- lici. Pyp. K. I. 16., Chlpk. Sp. 172., 164. Cf. Lemiak, Lemkové. Lemanské jezero. S. N.. Rk. Sl.
Lemberk, a, m, místo v Boleslavsku
u Jablonného, Lämberg. Vz S. N., Sdl. Hr. V. 362., Rk. Sl.
|
Lemčík, a, m. L. skvrnitý, chlamydodera
mfcculata, pták. Brm. II. 2. 439. Lémec = límec. Slov. Ssk.
Lemeš a lemech, culter aratri. Šf. III.
549. L., aratrum, aus leinech(b)jb, eigentl. der Brechende. Mkl. aL. 13. L., kořen lem, odkud lomiti. Bž. 234. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 164. Pravou korouhev, levou lemeš či radlo držící. Koll. III. 26. Cf. Perun (dod.). Leměz, tignus. Sv. ruk. 316. b. Cf. Mz.
v List. fil. 1882. 200. Lemiezi naši cedroví. BO. Pokryl dóm cedrovými lemězy, laquea- ribus, deska; Až do lemězóv opažil vnitř dřievím cedrovým stěny. Bj. (Judáš) oběsí sě u jednoho lemiezě, Hr. ruk. 251., na lemězi. ZN. Rád by vrátil ty peniezě, když povisneš na lemězé. Výb. I. 218. Lemízové (trámové) domóv našich cedroví. Hus III. 23. Skrze lemieze znamenají se doktorové světí, jichžto naučením a příkladem kryje a hradí se cierkev sv. Hus III. 23. — L. = bidla, na kterých čihař síti zdvíhá a spou- ští. Us. Jir. Lemězha, vz Leměz.
Lemhaus, u, m. Slov. Místo komor mí-
vají někde před domky sypárny či 1-sy. Pokr. Pot. I. 68. Lemiak, vz Lemák.
Lemík, a, m. = lumík. Šm.
Lemíz, vz Leměz.
Lemkové = Rusíni na severním svahu
Karpat v krajích sandeckém a sanockém od řeky Sana až po dolinu popradskou Vz v Sbtk Krat. h. 113., 257. Jméno mají od- tud, že místo jen říkají lem. Lemma. Co u přístupu k tomuto roz-
jímám jakožto historické 1. jsme položili. Šf. Strž. II. 644. Lemmatický úsudek. Jd. 70.
Lemuiskata, y, f. = jistá křivá čára.
L logarithmická. Vz Vnč. 47., 62., S. N. Lemon = limon. Bern.
Lemovák, u, m. = lemovací kladivo, der
Börtchenhammer. Šp. Lemovaný; -án. a, o, umsäumt. Skvrna
kolem černě 1-ná. Kká. — čím. Břehy pal- mami 1-né. Mour. Hlava kadeřemi 1-ná. Hrts. Lemůvka, y, f. = lemovka. Na již. Mor.
Šd, Prss. Lemuzi = obyvatelé na pomezí severo-
západ. Čech. Šf. Strž. II. 465., Šmb. S. I. 312. Prk. v Kroku 1887. 27. odvozuje slovo to od lem ackern. Cf. Lemeš. 1. Leu, linus. Byl. 15. stol. L., lit. linas,
pr. linno, ahd. lín, řec. Xlvov, lat. linum. Mkl. aL. 111. L. červený, linum grandiflo- rum, Dlj. 44., planý, divý. Bartol. Cf. Sbtk. Rostl. 33., 266.—270., Čl. Kv. 324., Slb. 626., KP. III. 264., Kram. Slov., Rosc. 152., 110., Mllr. 62., 14., Mkl. Etym. 178. Vz Kloub, Koťátko, obláček lnu. Nic měkčího není nad dobře vydělaný len. Koll. St. 70. Ráda předeš, ráda len, co se táhne z bečky ven. Sš. P. 540. Má-li se 1. vydařiti, musí se na sv. Petronilu zaseti. Sk. Když na jaře iskerky (chudobky) majú stopečky dlúhé, bude dlúhý len, pakli krátké, bude len také krátký. Val. Vck. Ve kterém čase |
||
|
|||
Předchozí (831)  Strana:832  Další (833) |