832

Lelek, die Nachtschwalbe. Cf. Schd. II.
449. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Mz. v List,
fil. 1882. 199., Mkl. Etym. 164. L-vé, ca-
primulgidae, dlouhoocasý, scotornis longi-
caudus, jeskynní či tučný či guacharo, ste-
atomis caripensis, lýroocasý, hydropsalis
forcipatus, malý, aegotheles, pRapoRový či
dlouhokřídlý (čtverokřídlec), macrodipteryx
longipennis, rudokrký či jižní, caprimulgus
ruficollis, soví či australský, podargus hu-
meralis, večerní či soumrační, chordeiles,
veliký, nyctibius grandis, vlajkový, cosme-
tornis vexillarius, vodní, hydropsalis, zá-
vojový či novoliollandeký, aegotheles Novae
Hollandiae, žabotlamý či ušatý, batracho-
stomus auritus. Brm. II. 363.—405. Cf. Kram.
Slov. — L. = zevel. Lelky chytati = lelko-
vati t. j. ohládati se sem tam, jako milek,
milenec po milence. Koll. Zp. I. 418. Cf.
Lelkovati. Běžeti na lelky a divadla. Wtr.
Kdo chce medvěda zakláti, Nesmí lelky chy-
tati. Č. M. 332 — L. Cyprian, nar. 1812.,
kněz. Jg. H. 1. 2. vd. 591., Šb Dj. ř. 2. vd.
265., S. N.

Leletice, ves u Březnice. Rk. Sl.

Lelevcová Anna Arch. VII. 669.

Lelia, e, f. = leluja. Vychovali ste me
jako tu leliu. Slov. Sl. sp. Šf. I. 74.

Lelíček, čka, m.= malý lelík.

Lelíční, Zopf-. Šm. Vz Lelík.

Lelík = cop, vrkoč. Brt., Kld., Němc.
IV. 397., Mkl. Etym. 164. L. od týla dolů
visící, stužkami propletený. Pokr, Pot. II.
185. A já mám zelinku pletenú v lelíku.
Sš. P. 397.

Lelka, y, f = lalka, loutka,panna (hračka).
Mor. Šd.
Lelkování. L-ním se nenasytíš. Us. Bž.,

C. M. 136.

Lelkovati. L. v zahálce. 1720. Wtr. Ct.
Lalkovati, s pannou si hráti

Lelona, y, f. = kráva plavá do bleda.
Mor. Brt.

Lelovo, a, n , ves u Stod. Rk. Sl., Arch.

IV. 35., VII. 627.

Leluje. Také mor. Hrb., Sš., Bkř. Měla
věnec — z tej bílej 1-je od panenky Marie.
Sš. P. 8. (209.). Usnula dževečka pod le-
lujum, přijel k ní Janíček, obudžil ju. Sš.
P. 376.

1. Lem barevný talíře (Rand),Dch., mraků,
háje, nebes, Vrch., víčka, Čch. Petrkl. 31.,
klobouku, Čch. Mch. 17., černých lesů,
Nrd. Ball. 16., jámy, Osv. I. 378., roucha.
Kká. — Phld. IV. 11. Tomu tlel límec
(= tekla voda do bot, byl v úzkých). Us.
v Bystersku. Sn. Límoc na Zlínsku : obojek.
Brt.

2. Lem = len, jen. Na Lhotkách uh. Brt.

D. 174. Lem zpívajme sebe (sobě), poky
času máme. Sl. sp. 231. — Koll. Zp. II. 356.

Lemák, a, m. L-ci = čásť uherských
Rusinů okolo Vranova v zemnänskej sto-
lici. Pyp. K. I. 16., Chlpk. Sp. 172., 164.
Cf. Lemiak, Lemkové.

Lemanské jezero. S. N.. Rk. Sl.

Lemberk, a, m, místo v Boleslavsku
u Jablonného, Lämberg. Vz S. N., Sdl. Hr.

V. 362., Rk. Sl.

Lemčík, a, m. L. skvrnitý, chlamydodera
mfcculata, pták. Brm. II. 2. 439.

Lémec = límec. Slov. Ssk.

Lemeš a lemech, culter aratri. Šf. III.
549. L., aratrum, aus leinech(b)jb, eigentl.
der Brechende. Mkl. aL. 13. L., kořen lem,
odkud lomiti. Bž. 234. V MV. nepravá glossa.
Pa. Cf. Mkl. Etym. 164. Pravou korouhev,
levou lemeš či radlo držící. Koll. III. 26.
Cf. Perun (dod.).

Leměz, tignus. Sv. ruk. 316. b. Cf. Mz.
v List. fil. 1882. 200. Lemiezi naši cedroví.
BO. Pokryl dóm cedrovými lemězy, laquea-
ribus, deska; Až do lemězóv opažil vnitř
dřievím cedrovým stěny. Bj. (Judáš) oběsí
sě u jednoho lemiezě, Hr. ruk. 251., na
lemězi. ZN. Rád by vrátil ty peniezě, když
povisneš na lemězé. Výb. I. 218. Lemízové
(trámové) domóv našich cedroví. Hus III.
23. Skrze lemieze znamenají se doktorové
světí, jichžto naučením a příkladem kryje
a hradí se cierkev sv. Hus III. 23. — L. =
bidla, na kterých čihař síti zdvíhá a spou-
ští. Us. Jir.

Lemězha, vz Leměz.

Lemhaus, u, m. Slov. Místo komor mí-
vají někde před domky sypárny či 1-sy.
Pokr. Pot. I. 68.

Lemiak, vz Lemák.

Lemík, a, m. = lumík. Šm.

Lemíz, vz Leměz.

Lemkové = Rusíni na severním svahu
Karpat v krajích sandeckém a sanockém od
řeky Sana až po dolinu popradskou Vz
v Sbtk Krat. h. 113., 257. Jméno mají od-
tud, že místo jen říkají lem.

Lemma. Co u přístupu k tomuto roz-
jímám jakožto historické 1. jsme položili.
Šf. Strž. II. 644.

Lemmatický úsudek. Jd. 70.

Lemuiskata, y, f. = jistá křivá čára.
L logarithmická. Vz Vnč. 47., 62., S. N.

Lemon = limon. Bern.

Lemovák, u, m. = lemovací kladivo, der
Börtchenhammer. Šp.

Lemovaný; -án. a, o, umsäumt. Skvrna
kolem černě 1-ná. Kká. — čím. Břehy pal-
mami 1-né. Mour. Hlava kadeřemi 1-ná.
Hrts.

Lemůvka, y, f. = lemovka. Na již. Mor.
Šd, Prss.

Lemuzi = obyvatelé na pomezí severo-
západ. Čech. Šf. Strž. II. 465., Šmb. S. I.
312. Prk. v Kroku 1887. 27. odvozuje slovo
to od lem ackern. Cf. Lemeš.

1. Leu, linus. Byl. 15. stol. L., lit. linas,
pr. linno, ahd. lín, řec. Xlvov, lat. linum.
Mkl. aL. 111. L. červený, linum grandiflo-
rum, Dlj. 44., planý, divý. Bartol. Cf. Sbtk.
Rostl. 33., 266.—270., Čl. Kv. 324., Slb.
626., KP. III. 264., Kram. Slov., Rosc. 152.,
110., Mllr. 62., 14., Mkl. Etym. 178. Vz
Kloub, Koťátko, obláček lnu. Nic měkčího
není nad dobře vydělaný len. Koll. St. 70.
Ráda předeš, ráda len, co se táhne z bečky
ven. Sš. P. 540. Má-li se 1. vydařiti, musí
se na sv. Petronilu zaseti. Sk. Když na
jaře iskerky (chudobky) majú stopečky
dlúhé, bude dlúhý len, pakli krátké, bude
len také krátký. Val. Vck. Ve kterém čase