833

jsou veliké střechýle (rampouchy) na stře-
chách, tehdy jest hodno seti v letě I., ne-
boř uroste dlouhý. Kld. Jak vysoko dívky
o masopustní dni při muzice skáčou, tak
vytoký jim vzroste len. Mor. Vz Zbrt. 125.
— L. matky boží (panny Marie). Vz Slb.
324., Sbtk. Rostl. 318, Schd. II. 499.

2. Len = jen. Také na Mor. Len jedného
syna mala, hodila ho do dunaja; Nemám
žen, 1. som sám. Sš. P. 157., 609.

3. Len, u, m., die Länge. Us. pernikář-
ský. Šp.

Len. V MV. nepravá glossa. Pa. Není-li
tě leň slyšeti, budu ti vyprávěti. Vz o tomto
akkus. předmětu vnějšího Brt. S. 3. vyd.
35. 2. c. Dobrodušná lieň tvořila celý jeho
duševný obsah. Phld. IV. 123. By krále leň
(pro lenosť k něčemu se nemíti). Dal. 135.
Leň mě mluviti. Dal. 101. Milý synu, mněť
jest s tohoto světa sníti, nebuď leň do tre-
tieho dne zde býti. Hr. ruk. 53. Tito ver-
šové dřieve řečeni sú, ale nebuď nám leň
je druhé opětovati. Hus III. 74.

Lén, vz Léný, Líný.

Lena = jm. feny. Škd. —- L , řeka sibíř.
Vz Vega II. 240.

Léna, y, f., Magdalena. B.ern.

Lenart, a, m. = Leonhard. Jel.

Lenartit, u, m. = odrůda meteorového
železa. Osv. V. 11.

Lénať = línati. Slov. Bern.

Lene, e, m., vz Lenec. — L. = zábava.
U N. Kdyně. Rgl.

Léně. Netbavě a 1. Št. Kn. š. 144. Mú-
drosť dlúho nemuož tráti, kdož chce na ni
leně tbáti. Sv. ruk. 266.

Leněni, n. = lenivosť. Neumí šíť šaty,
ani ich oprati pre leněnía. Slov. Koll. Zp.
I. 11.

Lenešice, Lenešovice, dle Budějovice, Le-
neschitz, ves u Loun.

Lenešovice, vz Lenešice.

Léněti. Skrze prázdnost' 1. Výb. II. 1199.

Lenež = jaro. Vký.

Lengať = opálati, sem tam hýbati se.
Slov. Okrúhly klobúčik, košelä zelienka a
z pôipľeca burá lengá im halienka. Chlpk.
Sp 111. Č. Čt. I. 260. A kapsa lengá strap-
com k hrám. Phld. IV. 7. — Rr. Sb.

Lenhart Václ., 1746.-1808., kanovník,
rektor univers. Jg. H. 1. 2. vyd. 592., Jir.
Ruk. I. 447., S. N.

Lenhartice, vz Linhartice. Pk.

Lénhartovy, Geppersdorf, ves u Krnova.
Vz S. N.

Léní, vz Líný.

Lenica, e, lenička, y, f. = lanová šatka
na rány, leinerner Verband. Slov. Rr. Sb.

Lenidaj, e, m, antidesma, der Flachs-
baum. Šm.

Leníkova Cihelna, sam. u Libochovic.

Lenikovic Chaloupka, sam. u Libochovic.

Lenil, a, m. = lenoch. Us. Rgl.

Leniuec, nce, m., der Faulenzer. Slov. Ssk.

Lenisko, a, n. = Mze, die Haut. L.
hadí = svlečená kůže hadí. Němc. 424, VII.
232.

Leniti. — se k čemu. Neroď se k tomu
1. Smil. v. 685. —si co: Jdi a neleň si tu
cestu. U Solnice a j.

Lenivec = povaleč, pecival. Dch., Dk.
Aesth. 380. — L., molytes, brouk. L. lemo-
vaný, m. coronatus, skvrnitý, m. germanus.
Kk. Br. 300.

Lenivochodý, trag gehend. Šm.

Lenivomluvný, träg redend. Šm.

Lenivosť hmot. KP. II. 10., Mj. 9.

Lenivý. Člověk 1. se psotně živí. Us. TČ.
Ruka 1-ho vždycky v nedostatku bývá, pre
lenivosť ani tvári vodu neumývá. Glč. II.
192. V 1-vé hniti rozmařelosti. Št. Kn. š.
185. L ho volovým trusem ukamenuješ. Na
Mor. Té. Slov. Glč. II. 192. L. do díla chuti
nemá. Us. Každá žena 1-vá jest muži ošklivá.
Té. L-ho den pracovní jest vždy zítra, den
odpočinku dnes. Sb. uč. L-vý doleží, chytrý
(hbitý) doskočí. Orl. IX. 247. — v čem. Aby
nebyl leniv v svém úřadu. Št. N. 95. —
k čemu. Ku márnosťám ošemetným dycky
buď lenivý. Glč. I. 59. K božským věcem

1. MP. — čeho. Kdo je práce l-vý, není
člověk poctivý. Slez. Tč. — na čem. Jsi-li
l-vý neb ospalý na božie službě. Hus III.
184. — čím: duchem. Dch.

Lenk Jak. Jan, farář 1706. Jg. H. 1. 2.
vd. 592., Jir. Ruk. I. 447.

Lenka brouk Hdk. C. 379. L. dvaceti-
tečná, lina vigintipunctata, topolová, 1. po.
puli, grosser Pappel-Blattkäfer, osyková, I.
tremulae, kleiner Pappel Blattkäfer, rudo-
barvá, 1. aenea. Kk. Br. 379., Brm. IV. 207 ,
Šír II. 61 — L. = zrakový mam, kde se
zdá, ako keby nečo vo velkosti lienok šlo
popred oči. Lienky mu idú popred oči. Slov.
Zátur. — L. = Apollonie. Horný.

Lenkati si = hověti si. Ssk.

Lenkovati, vz Lenovati.

Lenkvor, u, m. = lankvara. U Místka.
Škd.

Lenné, ého, n. = plat z léna, manský
plat, Lehensgeld. J. tr.

Lenný. Lénni způsobnosť, list (na léno),
J. tr., pán. Šf. Strž. I. 441. aj. Lenní právo
ve Slezsku a v Lužici. Blk. Kfsk. 765.

Léno. Na zboží svá musil léno přijíti.
Sdl. Hr. I. 27. Poslal jest na to manství,
ješto já jsem přijal od něho k lénu. Půh.

II. 49. O 1. vz Zř. zem. Jir. 457., 692.

Leno, a, no. = lenoch. Slov. Hdž. Šlb. 18.

Lenoch. Cf. Mkl. Etym. 167. L. smra-
dlavá! Vz Rod. Prk. L. cti nedochází; L-ši
bývají hotoví nuzáci. Sb. uč. Lenoch -— ne-
moh. Lpř. Lenoch (== lenivý dělník) darmo
drahý. Us. Rgl. Stálá pilnosť divy činí,
jimž se mnohý I. diví. Km. Dnes jest sv.
Lenocha (modrý pondělek). U Žarab. Dbv.
Kdyby jinoch věděl, stařec mohl, 1. chtěl,
ničeho by se ve světě nedostávalo. Us. Bž.
— L, u, m. L. zadní, postranní. Us. —
L. = linkovaná podložka. Us. Pdl.

Lenochod. Cf Brm. I. 2. 507.—509., Schd.
II. 419.

Lenochovatý, faul. Šm.

Lenokrevnosť, i, f., das Phlegma. Sm.

Lenolet, u, m., bistardus, pták. Šm.

Lenolistý, leinblätterig. Šm.

Lenomorka, y, f. = kokotice. Dědeček.

Lenora, lenorka, y, f. Míti, milovati L-ru
= býti líným. Us. Pdl., Vrů. Sedla naň 1.
Us. BPr.

420