834

Lenošíme, gt -semene, n., linospermum.
der Leinsame. Sm.

Lenost. Št. Kn. š. 12. Lenost' duchovní.
Řehák Petr. enc. 384 L. těl. Dk. Chraň se
s pilností od lenosti. Us. Tč. Lenost' jest
samovražda. L. ťa jako zrdza (rez) železo
sežere. Slov. Tč. Lenivosť přivádí k chu-
době. V. Čtvrtý hřích smrtel. slove 1. na
boží službě. Hus 111. 184. Lenivosť čas
darmo tráví, nenese užitku, škodu činí,
v hanbě bývá, vyžeň ji z příbytku; Leni-
vosť má tvrdú vóňu, srdce z něj omdlívá,
ukracuje živobytí, nemoci přilívá. Glč. I
81. L. hříchy rodí, statku škodí. L. nalézá
všude trní, pilnosť sype si kvítí na každou
cestu; L. ducha síly zbaví; L jest stud-
nice zlých myšlének a hrozných nešlechet-
ností; Lenivosť hřích hrozný jest, v práci
svou hledejte česť, ctnostně travte mladý
věk, Bohu, lidu čiňte vděk. Sb. učit, Hkš.

Lenostivý sen. Pass. mus. 416.

Lenošek, vz Lenoch.

Lenoška římská. Vz Višk. 130

Lenoštík, a, m., os. jm. Pk MP. 108.

Lenovati Nebudeš-li se 1., budeš i sám
chléb prodávati. Č. M. 132. — s infinit.
K němu jíti nelenovali. Sv. ruk. 64. — v čem.
Žádný v ničem nelenuje. Abr. se — k čemu
proč. Kak sej' syn boží pro ny nelenoval
k takému utrpení. Št.Kn. š. 186.

Lenovátý '= líný. Vz Líný v čem.

Lenovec, vce, m , der Flachs-, Leinsame.
Bern.

Lenovička, y, f., květina. V Podluží.
Brt. L. N. U. 20.

Lenovitý. L. rostliny, lineae : len. Rstp.
128., Schd. II. 296.

I.enovník, Vasall, oprav: v Lénovník.

Lénovník. Cf. Schd. II. 270., Rstp 1601.,
Rk. Sl.

Léňsedly, dle Dolany, Lenzedl, ves u Č.
Kostelce. Arch. III. 487.

Lenstvo. A tak se lenstvu poddá, ano
Bůh chce, aby každý dělal, jeden jedno,
druhý druhé. Št. Kn. š. 31 , 128.

Lentišek. Vz Rstp. 326., Koll. III. 154.

Leňúch, a, m. = lenoch. Slov. N. Hlsk.
III. 147.

Lenúchať = šukati. Val. Brt. D. 227.

Lenuž, Letsch, ves u Berouna.

Léný. Sv. ruk. K. III. 5., Aug. 325. 5.,
Mkl. Etym. 167.

Lenýře. Na L-nch, pozemky u Doma-
šina a u Vlašimě. BPr. Cf. Liniř.

Lenz, e, m., os. jm. L. A.nt., dr. theol.
a probošt kapitoly vyšehradské, nar. v Ne-
tolicích r. 1829. Vz Tf. H. I. 3. vyd. 162 ,
185., Pyp. K. 433., Mus. 1881. 75., 244.,
541., Bačk. Př. 19., 167.

Lenzin, u, m. = bílá hlinka porculánová
prostá písku do kaše papírové. Vz S. N.

Lenže = jen že. L. ho na Rukách nenosí
(tak mu hoví). Slov. Rr. Sb.

Leo, a, m., os. jm. lat., čes. Lev, Leonš,
Leoušek. BPr. — L , psí j m.

Leodienský = lutišský. GP.

Leonský. L. verše (Leonovy) = hexa- ;
metry a pentametry, jejichž prostředek a
konec se rymoval. S N. L. (h onské) zbožíi.
Vz S. N.

Leontín, a, m., Leotinensehloss. Ŕvn. 140.

Leontodon. Vz Schd. H.280.

Leova, y, f., leea, rostl. Šm.

1. Lep, lit. lipti, limpu. Mkl. aL. 111.,
MV. L. na řemeny. Wld. Chytiti koho na
ep. Us. Dch. Aj, tieni lpem duše jest v svém
peří lpěna, že nemôž vysoko létati. Hus III.
119. Potekú jakžto ptáci k lepu. Alx. V.
v. 2131. (HP. 51.). Cf. Šfk. Poč. 592., Rst.
436., Schd. I. 410.

Lep, bums! Lep, !ep ho po hlavě! Mor.
Tč.

Lepácký = hloupý, bláznivý. Slov. Bern.

Lepáctví, n., Dummheit. Slov. Bern.

Lepačka, y, f. = plácačka na mouchy.
Mor. Sd., Sd., Brt. D. 227.

Lapák, u, m. = lepačka. Mor. Brt. D.
227.

Lepancovati = pohlavkovati. Mor. SD.,
Brt, D. Cf. Lépati.

Lepanec, nce, m. = rána po hlavě, po-
hlavek, Kopfstück. Mor. Mtl., Brt, Sd , Kčk ,
Ktk. Jedna chytne za ruce, druhá sází le-
pance, ostatní ho přebírajú, záda mu pro-
hýbajú. Sš. P. 688. — Ĺ. = lepenice, věc
přilepená. Brt. D. 227.

Lepaneček, čku, m. = malý lepanec.
Když si paní máma trochu pobrouká, aneb
snad také některý ten 1. strčí, však to přece
upřímně míní. Sk. Crt. 29.

Lepanica, e, f, die Lehmhütte. U Uher.
Hrad. Tč.

Lepanto, a, n , mě. na sev. pobřeží zá-
livu korinthského. S. N.

Lepař, e, m , os. j. L Jan, vysl. ředitel
čes. učitelského ústavu v Praze, nar. v Lip-
ňanech r. 1827. Vz Tf. H. 3. vd. 51., 85.,
164., 165., 167., 198., 199., Šb. Dj. ř. 265.,
S. N., Pyp. K. II. 434, Ukaz. 103., Tf. Mtc.
292, Bačk. Pr. 115., Rk. Sl. — L. Frant.,
gymnas. ředitel v Jičíně, nar. v Lipnanech
r. 1831. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 181., Šb. Dj. ř.
2. vyd. 265., S. N., Pyp. K. II. 364., Mus.
1879. 309, Ukaz. 103., Tf. Mtc. 235., Bačk.
Př. 139., 152., List. fil. IX. 162., Rk. Sl.

Lepargylová kyselina. Vz Rm. I. 519.

Lepárik, a, m., motýl. Slov. Bern.

Lépať, lepiť = udeřiti po hlavé. Brt. D.
227. Vz Lípati.

Lepavec, vce, m., lepavica, e, f. — svízel
v obilí. U Přerova, u Víškova. Brt.

Lepce a čerstvě se otáčeti. Jir. Anth. II.
250

Lepcovati koho = pohlavkovati, lepen-
covati. Mor. Vck.

Lépe. To ti lépe sluší. Us. Huďme mi
dvá spolem, který lép zahudem. Sš. P.
Abychom tím 1. věřili, žej' všemohúcí; L
jest řéci: Vždy jsa; Ktož Boha pozná I.,
ten větší žádostí jej miluje. Št. Kn. š. 17.,
19., 36. — L. = užitečněji. By se sami roz-
mysleli, které lépe. Št. Kn. š. 9. L. jest
nám umřieti v boji, než zlé viděti našeho
lida. BO. — Lépež lépež. Št Kn. š. 35,
296.

Lepectví, n. = lipačství, umění lipací,
die Form , Bossirkunst. Nz.

Lepej o vire, dle Budějovice, sam. u Pře-
louče. Arch. III. 537., Sdl. Hr. I. 255., Rk.
Sl.