835

Lepek, pku, m., der Kleber. Šv. 122.,
Kram. Slov.

Lepeň, ě, f. = lepenec, pečivo. Slov. Ssk.,
List. fil. 1882. 200.

Lepenec = krov dřevený Minou vyma-
zaný, došky krytý. Rjšk — L. = lepanec.
U Košic. Brnt., u Sadské. Kšf. Na Mor.
Kmk. — L. = brambory se zelím vařené.
U Loučimě. Psčk. Vz Lepenice.

Lepení = vymazování dřevených budov
a p. Sd. Kn. op. Zukl.

Lepenice = lepenec, brambory se zelím
vařené. U Sedlce v Táb. Šg. — L. = mnoho
lepení (práce lepením). To jsme měli dnes
l.! Us. Kgl.

Lepeničná stavba (= pěchovaná), der
Pisebau.

Lepenieť = trčeti. Čo tam už toľko le-
penieš? Slov. Rr. Sb.

Lepenka, Lehmhütte. Kin., Kos. —- L ,
die Siegelmarke, Vignette. U Uher. Hrad.
Té. — L na střechu. Vz KP. I. 213., 287.
L kamenitá, die Steinpappe, carton-pierre,
Dch., asfaltová. Zpr. arch., Rk. Sl.

Lepenkový. L. střecha Us. Pdl.

Lepený Jan. Tf. Odp. 321.

Lepěti kde: ve tmách. Sš. I. 53. Pot
lpí na čele. Us. Lpí to na něm. Us. Lpěti
na pověrách. Us. — čím kde. Pamětí i vólí
nelpí v svrchované dobrotě. Hus I. 43
Druhú stranú lpie na zemi. Št. Kn. š. 69.

Lépevědění, n. Dk. Poët. 165., Aesth.
376.

Lépež, vz Lépe.

Lepí. Za VýD. I. polož: 674., 786. Cf.
Bž. 134. L. jest než zlato (melior). BO. Jakž
Najlepí moci budu. List hrad. 1464. Té.
Ale ktož přijma v svátosti nepřijme du-
chovně, byl by lepí i v svátosti nepři jí
maje ; Lepí jsem za to život dada, než bych
se v tom pronevěřil; Ten by 1. byl (by byl
lépe učinil), by byl nikdy nerozdával. Št.
Kn. š. 53., 116., 256. Aby den ode dne byl
lepíž lepíž. Št Kn. š. 182. Bych byl věč
lepíž k tobě. Pravn. 722. Či Není 1. Petr
svatý než tvój boh Apolon proklatý? Jiří
v. 115.

Lepíce, rostl. Cf. Rstp. 1100. — L. =
lepkavá hlína, jíž se stavení omazává. Us.
Horáček F. J.

Lepicovitý. L. rostliny, hydroleaceae:
lepice. Rstp. 1100.

Lepidin, u, m., v lučbě. Vz Šlk. Poč.
572., Rm. II. 227.

Lepidlo, die Sauglappe der Insekten. Nz.

Lepidodendr-on, a, n. Schd. II., KP.
III. 127.

Lepidolith. Cf. Schd. IL 46.

Lepidomelan, u, m. = černá slída. Bř.
N. 160.

Lepidosiren, u, m. = mlok šupinatý.
Schd. II. 490.

Lepík, viburnum etc. Sl. les , Rstp. 782.

Lepinka, y, f., ves u Úsova, V L-ce či
v Lipince mají tvarohovou věž a kožený
most. Vz Sbtk. Krat. h. 178.

Lepinovky pl., f. = Lepinovy hodinky,
Lepinuhr, f. Šp.

Lepiša, e, f. = věc ulepená, lepení. — L ,
dle Bača = lepič. Mor. Brt. D. 227.

Lepišovati = lepiti. Val. Brt, D. 227.

Lepiti, lepišovať (val. Brt. D). Cf. Bž.
161. — koho: mouchy lepati (flákati). U Olo-
mouce. Sd. L. někoho = pohlavkovati. Na
již. Mor. Šd. — co z čeho. Lépá Boha
z též hlíny. BO. Z vosku něco 1., bossiren.
Dch. — co komu. (Ty názvy) Řekové Slo-
vanům lépali (dávali). Šf. Strž. II. 215. aj.
— koho čím: pěstí po hlavě někoho le-
pati, lépnouti (pohlavkovati). Laš. Tč. —
se = lepšiti se, sich bessern. Vz Lepí. Jenž
jiné treskce, sě nelepí. Hus III. 140.

Lepítko, a, n., ve sklárnách, das Heft-
eisen. Šm.

Lepivost, i, f., die Klebrigkeit. Šm.

Lepka, y, f. = motýl. Vz Živok. Slov.
Hdž. Čít. 188., Šlb. 85.

Lepkati = z každého jídla něco vybírati.
On jenom lepká. Na Vsacku. Vck., Brt. D.
227.

Lepkavina, y, f., das Klebematerial. Dch.

Lepkoslizný, zähschleimig. Šm.

Lepký. L. rozmarýn. Slb. 485. Neb jestiť
tento hřích tak lepký, jehož když člověk
ihned na počátku nepřemuož, vždycky du-
šičku poskvrní. Hus III. 190.

Lepnice, rostl. Cf. Slb. 305.

Lepnisko, a, n = dřevené pouzdro na
véjice. Zlinsky. Brt. Vz Lepnice.

Lepnosť, i, f. = lepkosť; bujnosť. Slov.
Bern.

Lepnouti, vz Lepiti. L. koho = pohlavek
mu dáti. Mor. Kčr. Tak tě tu lepnu! Bkř.,
Kčk.

Lepobarevný, ťvxQoij*, schönfarbig. Lpř.

Lepoboký, mit, verzierten Seiten. Šm.

Lepohladký, tvSoog, schöngeglättet. Lpř.

Lepohlezník, ivxvrjfiig, lepoholenní. Vký.

Lepohlezný. L. choť. Msn. (Hes.).

Lepoholenec, nce, m. = lepohlezník. Vký.

Lepoholenní, évxvtffiic;. L. Achajové. Lpř.

Lepohrazený; -en, a, o, wohlummauert.

Lepohřebný, ívttmIo?. L. Ilion. Lšk.

Lepohřívý. L. koně, xalUr^i/s?, schön-
mähnig. Lpř, Lšk.

Lepohroznatý, schön traubenförmig. Lpř.

Lepochocholný, svkoqiog. Lpř.

Lepoještěr, a, m. L. pestrý, calotes ver-
sicolor, der Blutsauger, plaz. Brm. III. 216.

Lepokadeřavý, schönlockig. Lšk., Lpř.

Lepokam, u, m , der Edelstein. Lum.

Lepokámen, kamene, m. = lepokam.
Osv. I. 195.

Lepokasaný, schön geschürzt, gegürtet.
Lpř.

Lepokolý, evxvxlog, sebönräderig. Lpř.

Lepokormý, ev7t^v/.ivo<,-, mit schönem
Spiegel. L. loď. Lpř.

Lepokov, u, m. = drahý, vzácný kov.
Dk. Aesth. 134.

Lepokovaný; -án, a, o, schön mit Erz
beschlagen. Lpř.

Lepokovový, tvya.ly.og, schön aus Erz
gearbeitet. Lpř.

Lepokrása, y, f. Dk. P. 136.

Lepokrásno, a, n. Dk. Aesth. 16.

Lepokľásný. Dk.

Lepokřídlý, tvnrt(jog_} scl.öngeflügelt. Lpř.

Lepokrovný, schöugedeckt. Vz Lepo-
krytý.

420*