836

Lepokruhý, evxvxlos, schön gereift, ge-
rundet. Lpř.

Lepokrytý, evoekßoi, wohlbedeckt. Lpř.

Lepolícný, schönwangig. Lpř.

Lepolisy, dle Dolany. Vz Sdl. Hr. II.
203.

Lepoměrný, wohlgestaltet. Šm.

Lepomluvný, schön redend, euphemisch.
Nz., Lpř.

Leponohý, schönfiissig. Lpř., Lšk.

lepoovocný, fruchtprangend. Lpř.

Lepopásaný; -án, a, o, schön gegürtet.
Vz Lepokasaný. Lpř.

Lepopasý, mit schönem Gürtel. Lpř.,
Msn.

Lepopelestný, mit guten Ruderbänken
versehen. Lpř.

Lepopletený; en, a, o, wohlgedreht.
Lpř.

Lepoplynný, schön fliessend. Lpř.

Lepopraný, ev-Awi/--, rein gewaschen.
Lpř.

Lepoproudý, schön fliessend, tvQooq. Lpř.

Lepořasý. L. kapradina. Čch. Petrkl. 40.

Lepořezaný;-án, a, o, wohlgcschnitten.
Lpř.

Lepořízý, evnsnloq, schöngekleidet. Lpř.

Leporohý, tvxégojg, wohlgehörnt. Lpř.

Leporouchý = lepořízý. Lpř.

Leporouný, schönwollig. L. brav. Lpř.,
Lšk.

Leporovný, schön geebnet. Lpř.

Leposkladný, ev-rrvxro?, gut zusammen-
legbar. Lpř.

Lepospůsobný. elegant. Nz.

Lepostný, schön, fein. L. díla.

Lepostrojený, schön ausgestattet. L. vůz.
Msn

Leposvilecanka, y, í. = lepopletená?
Vký.

Lepošatý = lepořízý. Lšk.

Lepoškornák, a, m., ťi>xin'_ífug. Vz Lepo-
holenní. Vký.

Lepoškorněný = lepoholenní. Lpř.

Lepoštípný, túy.tato<_} gut spaltbar o. gut
gespalten. Lšk., Lpř.

Lepota = dobrota. V MV. nepravá glossa.
Pa. Dopřeje nám své l-ty. Hr. ruk. 39. —
L. = krása. L. těla. Smb. Smiluj se nad
svú lepotú. Pass. mus. 320. — Št. Kn. š.
62.

Lepotesaný; -án, a, o, tvštótos, wohl-
beliauen. Lpř.

Lepotkaný; -án, a, o, schön gewebt,
gemacht. Lpř. L. mříže. Čch. Mch. 107.,
Sl. 21.

Lepotoký, íií^oo?, schönfliesseiid. Lpř.

Lepotoulý, mit schönem Köcher. Lpř.

Lepotvar, u, m., schöne Form, Gestalt.
Phl'd. VI. 278.

Lepotvářný, schönwangig. Lpř.

Lepotvárný. Vký. L. víla, Šml., postava,
mladík; římsa. Čch. SI. 43., St. 67., Brč. 96.

Lepotvorný, £V7ioíijToe, svTT^ó6o)7rog. Lpř.
Cf. tvarný = stvořený, dial. darný = daro-
vaný. Bdl.

Lepověnčený; -en, a, o, schön gekränzt.
Lpř.

Lepoveslý, evfit-kitog. gut bcdeckt. Lšk ,
Lpř.

Lepověžný, schönthürmig. L. Theby. Msn.

Lepovina, y, f., der Kleber. Slov. Rr.
Sb.

Lepovka, y, f, der Kleber. Šm.

Lepovlasaničná (!), ivnlóxapo?, Vký.,
lépe: lepopletená, mit schön geflochtenem
Haare, schön geflochten.

Lepovlasý, schönhaaiig. Lpř.

Lepovrtaný, evr^tjTog, wohldurchbohrt.
Lpř.

Lepovzdělaný; án, a, o, wohl gemacht,
beaibeitet.

Lepozbrojný, evonlo?, gut gerüstet. Lpř.

Lepozdělaný, gut gearbeitet. L. dílo.

Lepozelen, u. m., der Chalkolith, Glim-
mer, Uranoxyd. Šm.

Lepozvučný, schön tönend. Lpř.

Lepozvuký = lepozvučný. Lpř.

Lepoženský, xakhyvvai!-, reich an schö-
nen Frauen. Lpr.

Leprovitý. L. vyrážka (kožní nemoc).
S. N. V. 76.

Lepší. Cf.Mkl.Etym 178., Lepý. A chceš-li
ty míti lepčí, jdi si pro ni do jalovčí. Sš.
P. 322. A že jejie prst lepší jest než ona
všecka. NB. Tč. 230. L něco než nic. Us.
Dívka z lepšího domu. Hrts. Každý dobrý
môže ešte lepším býť. Rr. MBš. — L.,subst.
Dáti něco k lepšímu, ein Bene geben; Ně-
komu něco k 1-mu připsati, gutschreiben.
Dch. Nezavolal žádného přítele a to pro
své lepšie. NB. Tč. 194. Já to pro tvé I.
i pro své učinil. NB. Tč. Někomu něco na
příští rok k lepšímu počítati, auf Gutrech-
nung des folgenden Jahres. J. tr. Kázal
rozbořiti pro zemské 1. Půh. II. 58. K 1-mu
někoho míti (šp.), u Dal.: užiti koho. —
L. = lépe, adv. L. se vynasnažovati. Kld.
Dnes je mu 1. Us. Brt. L. je mně s mladým
dřevo v horách štípať, nežli se starým du-
káty počítať. Na již. Mor. Vesna 1888. 124.

Lepšík, u, m., u řešetáře, der Fitzhaken.
Šm.

Lepšiti. — co komu. Což by mohl, to

by jim 1. bylo slušné. Št. Kn. š. 167. —
se na čem: na svém zdraví. Břez. 11. —
s - čím v čem. (Jím se člověk má v zá-
koně božím 1. 14. stol. Mus. 1884. 33.

Leptač. Člověk 1. (devorator), jenž pije
víno. ZN. L střev lidských. BO. — L., Rohn.
ves u Prachatic. Rk. SI.

Leptadlo, a, n. Vz Šfk. Poč. 499, Slov.
zdrav.

Leptání, n., vz Leptati, KP. I. 376., 383.,
396., Včř. Z. I. 84., Sal. 241., Prm. V. č.
1. str. 6. L. skla. KP. IV. 592, Slov. zdrav.
448.

Leptaný, geätzt. L. rytina. Us. Pdl.

Leptatelství, n., die Aetzkunst. Ssk

Leptati. Lepce, sorbit. V MV. nepravá
glossa Pa. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 200.,
Alkl. Etyin. 16ó. — co Člověk cizí bude
jesti a I. jeho zbožie (devorabit). BO. Vše-
liký pokrm lepce břicho (manducat). BO.
Oheň slámu lepce. Alb. 74. a. Jenž lepee
chudého. Ž. wit. Hab. 14. — co čím: sklo
fluorovodíkem. Us. Pdl. Jich účinek zlých
lidí závistí leptal. Št. Kn. š. 3. (Zvěř) jed-
ním (řadem zubů) maso lepce. Št. N. 164.