Předchozí (835)  Strana:836  Další (837) |
|
|||
836
|
|||
|
|||
Lepokruhý, evxvxlos, schön gereift, ge-
rundet. Lpř. Lepokrytý, evoekßoi, wohlbedeckt. Lpř.
Lepolícný, schönwangig. Lpř.
Lepolisy, dle Dolany. Vz Sdl. Hr. II.
203. Lepoměrný, wohlgestaltet. Šm.
Lepomluvný, schön redend, euphemisch.
Nz., Lpř. Leponohý, schönfiissig. Lpř., Lšk.
lepoovocný, fruchtprangend. Lpř.
Lepopásaný; -án, a, o, schön gegürtet.
Vz Lepokasaný. Lpř. Lepopasý, mit schönem Gürtel. Lpř.,
Msn. Lepopelestný, mit guten Ruderbänken
versehen. Lpř. Lepopletený; en, a, o, wohlgedreht.
Lpř. Lepoplynný, schön fliessend. Lpř.
Lepopraný, ev-Awi/--, rein gewaschen.
Lpř. Lepoproudý, schön fliessend, tvQooq. Lpř.
Lepořasý. L. kapradina. Čch. Petrkl. 40.
Lepořezaný;-án, a, o, wohlgcschnitten.
Lpř. Lepořízý, evnsnloq, schöngekleidet. Lpř.
Leporohý, tvxégojg, wohlgehörnt. Lpř.
Leporouchý = lepořízý. Lpř.
Leporouný, schönwollig. L. brav. Lpř.,
Lšk. Leporovný, schön geebnet. Lpř.
Leposkladný, ev-rrvxro?, gut zusammen-
legbar. Lpř. Lepospůsobný. elegant. Nz.
Lepostný, schön, fein. L. díla.
Lepostrojený, schön ausgestattet. L. vůz.
Msn Leposvilecanka, y, í. = lepopletená?
Vký. Lepošatý = lepořízý. Lšk.
Lepoškornák, a, m., ťi>xin'ífug. Vz Lepo-
holenní. Vký. Lepoškorněný = lepoholenní. Lpř.
Lepoštípný, túy.tato<} gut spaltbar o. gut
gespalten. Lšk., Lpř. Lepota = dobrota. V MV. nepravá glossa.
Pa. Dopřeje nám své l-ty. Hr. ruk. 39. — L. = krása. L. těla. Smb. Smiluj se nad svú lepotú. Pass. mus. 320. — Št. Kn. š. 62. Lepotesaný; -án, a, o, tvštótos, wohl-
beliauen. Lpř. Lepotkaný; -án, a, o, schön gewebt,
gemacht. Lpř. L. mříže. Čch. Mch. 107., Sl. 21. Lepotoký, íií^oo?, schönfliesseiid. Lpř.
Lepotoulý, mit schönem Köcher. Lpř.
Lepotvar, u, m., schöne Form, Gestalt.
Phl'd. VI. 278. Lepotvářný, schönwangig. Lpř.
Lepotvárný. Vký. L. víla, Šml., postava,
mladík; římsa. Čch. SI. 43., St. 67., Brč. 96. Lepotvorný, £V7ioíijToe, svTT^ó6o)7rog. Lpř.
Cf. tvarný = stvořený, dial. darný = daro- vaný. Bdl. Lepověnčený; -en, a, o, schön gekränzt.
Lpř. Lepoveslý, evfit-kitog. gut bcdeckt. Lšk ,
Lpř. |
Lepověžný, schönthürmig. L. Theby. Msn.
Lepovina, y, f., der Kleber. Slov. Rr.
Sb. Lepovka, y, f, der Kleber. Šm.
Lepovlasaničná (!), ivnlóxapo?, Vký.,
lépe: lepopletená, mit schön geflochtenem Haare, schön geflochten. Lepovlasý, schönhaaiig. Lpř.
Lepovrtaný, evr^tjTog, wohldurchbohrt.
Lpř. Lepovzdělaný; án, a, o, wohl gemacht,
beaibeitet. Lepozbrojný, evonlo?, gut gerüstet. Lpř.
Lepozdělaný, gut gearbeitet. L. dílo.
Lepozelen, u. m., der Chalkolith, Glim-
mer, Uranoxyd. Šm. Lepozvučný, schön tönend. Lpř.
Lepozvuký = lepozvučný. Lpř.
Lepoženský, xakhyvvai!-, reich an schö-
nen Frauen. Lpr. Leprovitý. L. vyrážka (kožní nemoc).
S. N. V. 76. Lepší. Cf.Mkl.Etym 178., Lepý. A chceš-li
ty míti lepčí, jdi si pro ni do jalovčí. Sš. P. 322. A že jejie prst lepší jest než ona všecka. NB. Tč. 230. L něco než nic. Us. Dívka z lepšího domu. Hrts. Každý dobrý môže ešte lepším býť. Rr. MBš. — L.,subst. Dáti něco k lepšímu, ein Bene geben; Ně- komu něco k 1-mu připsati, gutschreiben. Dch. Nezavolal žádného přítele a to pro své lepšie. NB. Tč. 194. Já to pro tvé I. i pro své učinil. NB. Tč. Někomu něco na příští rok k lepšímu počítati, auf Gutrech- nung des folgenden Jahres. J. tr. Kázal rozbořiti pro zemské 1. Půh. II. 58. K 1-mu někoho míti (šp.), u Dal.: užiti koho. — L. = lépe, adv. L. se vynasnažovati. Kld. Dnes je mu 1. Us. Brt. L. je mně s mladým dřevo v horách štípať, nežli se starým du- káty počítať. Na již. Mor. Vesna 1888. 124. Lepšík, u, m., u řešetáře, der Fitzhaken.
Šm. Lepšiti. — co komu. Což by mohl, to
by jim 1. bylo slušné. Št. Kn. š. 167. —
se na čem: na svém zdraví. Břez. 11. — s - čím v čem. (Jím se člověk má v zá- koně božím 1. 14. stol. Mus. 1884. 33. Leptač. Člověk 1. (devorator), jenž pije
víno. ZN. L střev lidských. BO. — L., Rohn. ves u Prachatic. Rk. SI. Leptadlo, a, n. Vz Šfk. Poč. 499, Slov.
zdrav. Leptání, n., vz Leptati, KP. I. 376., 383.,
396., Včř. Z. I. 84., Sal. 241., Prm. V. č. 1. str. 6. L. skla. KP. IV. 592, Slov. zdrav. 448. Leptaný, geätzt. L. rytina. Us. Pdl.
Leptatelství, n., die Aetzkunst. Ssk
Leptati. Lepce, sorbit. V MV. nepravá
glossa Pa. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 200., Alkl. Etyin. 16ó. — co Člověk cizí bude jesti a I. jeho zbožie (devorabit). BO. Vše- liký pokrm lepce břicho (manducat). BO. Oheň slámu lepce. Alb. 74. a. Jenž lepee chudého. Ž. wit. Hab. 14. — co čím: sklo fluorovodíkem. Us. Pdl. Jich účinek zlých lidí závistí leptal. Št. Kn. š. 3. (Zvěř) jed- ním (řadem zubů) maso lepce. Št. N. 164. |
||
|
|||
Předchozí (835)  Strana:836  Další (837) |