837

Leptavý. L. mazadlo. S. N. I. 19. L. těsto,
maz, Aetzpasta, proštěpec, -pincette, štětec,
-pinsel. Nz lk.

Leptoň, é, f., holigarna, die Holigarna,
rostl. L. dlouholistá, h. longifolia. Vz Rstp.
321.

Leptosifon, u, m., leptosiphon, květina.
L. růžový, 1. densifloius, zlatožlutý, 1. au-
reus. Dlj. 44.

Lepý. Vz Mkl. Etym. 178.

Lepýnať = ustavičné mluviti, lapotati.
Mor. Vck., Brt. D.

Lerbachit, u, m , nerost. Bř. N. 24.

z Lerchenfelsu Jan Sixt., kanov., + 1629.
Jg. H. 1. 2. vd. 592., Jir. Ruk. 1. 448.

Lérska, y, f., leersia, rostl. Šm.

Les. Cf. Mz. v List. fil. 1883 52., Sdl.
Hr. IV. 260. Ostal v lesi; po lesi, do lesa.
GR. V lesi. Na mor. Slov. Hrb. L. medař-
ský či včelí, omlazový, Ausschlag-, panský.
Herrschalts-, pravidelný, se služebností, Ein-
forstungs-, smrkový (smrčina, smrčí, smr-
kov, smrkovina), soukromý, Privat-, státní,
Staats-, svěřenský, Fideikommiss-, k uží-
váni, Gebrauchs-, vedlejší, Nebenwald. Sl.
les. L daný pod spravidlo, Bann, děravý,
lückenhaft, dokonalý, keřnatý, Busch-, obe-
cní, Gemeind-, plnodřevný, vollholzig, pře-
stálý, überständig, řídký, licht, světlý =
řídký, uměle pěstovaný, künstlich bewirt-
schaftet; cenění, popis lesa. Šp. Lesy spo-
řádati, systemisovati. L. nízký, ochranný,
prostřední, vysoký; požitky z lesů; ne-
přátelé, ošetřování, pěstování, rozšírenosť,
setí a sázení, vliv lesů. Vz KP. III 304. až
324., Kram. Slov. L. na jaře zavírají (ne-
pouštějí na dříví). U?. Tkč. Janičku, kde
jsi V Aničko, v lesi. Sš. P. 568. Nic však
platno — mluvil do lesa (marně). Jakub
stál na svém. Kmk. I. 361. Mezi tím smýtil
mi lesy a lúky ssekl. Půh. II 284. Le-y mý-
titi a prodávati. List. hrad. 1467. L. metel
o chřbet sobě zbíti. Čr. Dělníci, jižto sieci
budú les. BO. Hledati cestu z lesa (zkou-
šeti, jak by se úmysl provedl). Šml. Vlčí
natura do lesa táhne; Nepřivolávej vlka
z lesa. Prov. Bž. Jak do lesa zakřičíš, takou
z lesa uslyšíš. Slez. Tč. Hledě na les, ne
vyrosteš a zevluje na lidi nezbohatneš. Ty
voláš jako na lesy (křičíš). Us. Malý oheň
velký les spálí. Us. Bž. Mnoho vřesu, málo
lesu (kdo mnoho slibuje, málo plni). Dik.
II. 79. — L.= dřevo. Přetvrdý les. Alx. v.
2037. (HP. 49.). Nadělali lesu mnoho; Uči-
nil jsem skříni z lesu. BO. Tesaři les chy-
stají. Petr Vok 65. Aby pro ten les nejeli.
Půh. O. 473. f. 111., Půh. brn. 1459. f. 109.
Nejině zač lesa kupiti. Výb. I. 411., Jež.
Ml. 411. Slýchali, žeby sediaci les k šibe-
nici svésti jměli, mlynáři otesati a tkadlíci
šibenici zdvihnouti mají. NB. Tč. 123. Mám
se zle. Na horách sníh (na hlavě šediny),
v dolinách voda (v očích slzy), v ruce les
(hůl). Mor. Brt. Ten les se již vozí. Arch.
VII. 268. — V lese, sam. u Mirovic; V lesích,
sam. u Neveklova. L. císařský = lesnaté
vrchy mezi údolím střední Ohře a údolím
horní Mže. Tl. M. 6.

Lesa = proutěná vrata. Otvárajte lesu,
už vašu Evičku v bílej plachtě nesú. Sl.

ps. 131., Sbor. si. ps. II. 1. 96. Rozsypáno
seno pod zelenú lésu. Sl. ps. 354. — L. =
deska. Železné lésy horoucí (žhavé). Umuč.
sv. Jiří v. 91., 267., Pass. mus. 431. A bude
1. až do polovic oltáře. BO.

Lesák, sylvanus, brouk. L. obilní, s. fru-
mentarius, dvouzubý, s. bidentatus, jedno-
zubý, s. unidentatus. Kk. Br. 149 , Šír. II. 61.

— L , psí jm. Škd. —- L. = lesní zloděj.
Us. Pdl.

Lesakovský rybník na Tábor. Blk. Kfsk.
1223.

Lesáky, dle Dolany, samota u Sedlčan.
Rk. Sl.

Lesárna, y, f. =- myslivna. Us. Jsfk.

Lesařský. L. škola, die Waldbauschule.
Škd.

Lesci = jestli. U Uh. Hrad. Brt. D. 174.

Lésčák, u, m. = léskový prut, Haselruthe,
f. Slez. Šd.

Leseňovice, dle Budějovice, Lesenowitz,
ves u Bystřice v Brněn. Tam jsou sedláci
ctižádostiví a nejvíce starosta. Vz Sbtk.
Krát. h. 178.

Lesi = jestli. U Kelče. Brt. D. 174. L.
já ťa nedostanu, já ťa ukradnu. Sš. P. 320.

Lesí, n. = lesina. Páslo děvča husy vja-
borovém lesi. Sš. P. 103.

Lésice je istá drevená, proutěná, pohyb-
livá ohrada, akú ovčiari potrebujú, postu-
pujúc na luke v jaseni vždy ďalej s ovcami
na noc, aby lúku pohnojili, čo sa volá ko-
šarovaf. Slov. Zátur. Cf. Mz. v List. fil.
1883. 51. — L.= líska, tužák na tvaroh.
Laš. Brt. L. ve vinníci. Výb. I. 339. — L.
mlynská, das Gerüst. Dbš. Sl. pov. III, 37.

Lésička, y, f. = malá lesa. BO. VzLéska.

Lesík, vz Les. — L., sam. u Tábora.

Lesina, der Forst, das Waldland, Gehölz,
die Waldung, Waldgegend, Waldfläche. Dch.,
Šp., Lpř.

Lesinatý, waldig L. ostrov. Koll. St. 2.

Lesinový = táhnoucí se k lese (k plotu).
Slov. L. plot (proutěný). Phld. VI. 254.

Lesiž = jestliže. Mor. L smy ti vyho-
věly. Sš. P. 526.

Lesk. Str. 900. b. 1. r. sh. přilesklý změň
v: přílesklý. L. nerostů. Vz Br. N. 71., 72.,
Schd. II. 17. L. slunce, Mcha., očí, Hdk.,
slávy, Dk., trůnu zářný. Vrch. Mrtvý či
slepý 1., Mattglanz. Prm. IV. 183. Nádhery
a vnějšího lesku milovný. Mus. 1880. 437.
L. kovový jak zachovati. Vz Prm. III. č.
18. Obličej odříkání tichým leskem plá.
Vrch. L. žití v oku dávno zhasl. Anth. II.
28. - Cf. KP. IV. 313.

Léska, y, m, os. jm. Pal. Děj. I. 325. —
L., y, f., vz Leskov.

Leska, y, f. = líska k sušení ovoce. Us.

— L. = lískový keř. Na hore rastú liesočky,
hotuj si, mladucha, plienočky. Koll. Zp. I.
152.

Lesken. Mettal oprav v: Metall. Vyle-
štený drahý kameň volá sä leskeň. Slov.
Hdž. Čít. 205., Rb. Sb.

Leskenohlezný (!), ivy.vrj,ut<,- (lepoholenní;.
Vký.

Leskle, glänzend. L. modrý, měďobarvý,
zelený. Kk. Br. 18., 20., 22.