838

Lesklec, skice, m., lebia, der Prunkkäfer,
Moosläufer. L. modrohlavý, 1. cyanocephala,
zelenohlavý, 1. chlorocephala, křižoskvrnný,
1. crux minor. Kk. Br. 29.

Lesklice, die Goldeule. L. zlatozelená,
stilbum splendiduni, glänzende Dorngold-
wespe; jetelová, plusia gamma, das Gamma,
die Ypsiloneule. Brm. IV. 324., 441.

Lesklinka, y, f. = lesklina. Šm.

Lesklivý = lesknavý. Rk.

Lesklobělý, glänzendweiss. L. sloň.

Lesklolebec, bce, m. L bci, ganocephala.
NA. V. 623.

Lesklolistý, glanzblätterig. Mour., Rosc.
148.

Lesklonoháč, e, m., leiopus, brouk. L.
mlhovitý, 1. nebulosus Kk. Br. 349.

Lesklooděnec, nce, m., der glänzend
Bewaffnete. Vký., Dch.

Lesklopletený, so geflochten, dass es
glänzt. Lpř.

Lesklopůvabný, durch seinen Glanz rei-
zend. Šml.

Lesklosrstný, glänzend haarig. Osv.
Schz.

Lesklosť, i, f., der Glanz. Lpř.

Lesklota, y, f, der Schimmerglanz. Hm.

Lesklounký, wenig glänzend. Rst. 436.

Lesklovraný, glänzend schwarz. Šm.

Lesklozubý, weisszähnig. Lpř.

Lesklý. L. škrob, Glanzstärke, vraník,
Spiegelrappe, brůna, -Schimmel, Čsk., zmije,
Us., krovky, Kk. Br. 6., peří, Čch Bs. 92.,
bod ve spisech deskriptivních onen bod
plochy, jehož paprsek odráží se do oka,
der Glanzpunkt. Čs. nath. X. 94, Vnč. 15.

Lesknáček. Cf. Kk. Br. 139., 140, Brm.
IV. 75.

Lesknačka, y, f., amphipyra, motýl. L.
ořešáková, a. pyramidea, kozíbradová, a.
tragopogonis, pampelišková, a. livida, pta-
čincová, a. tetra, kopřivová, a. lucipeta,
trávová, a. pyrophila. Kk. Mot. 189.—191.

Lesknavý, vz Lesknatý. L. vlasy. Tbz.,
Vlč.

Lesknice. Cf. Slb. 165., Čl. Kv. 104.,
Schd. 11. 266 , Č. Kn. š. 259.

Lesknoholenec, nce, m., éimvi;/u?. Vký
Vz Lepoholenní.

Lesknochodák, a, m. = lesknoholenec.

Lesknouti. Vz Mkl. Etym. 178. Lesknu -
jící meč, micans. BO. Jak lilium bělúcí
lskne. Kat. 731. Srny lesknoucí se srsť.
Čch. Bs. 92. — kde. Ve trávě se leskly
rosy krůpěje; Mezi nimi (vrchy) četná je-
zera se leskla. Vrch. Slza se leskla v jeho
oku. Hrts. Šaty se na nich leskly. Tbz.
Kamení se lesklo v slunci. Vrch. — jak.
Ebenem se lesknoucí kadeře (jako eben).
Šml. — čím. Skalné stěny stříbrem jino-
vatky se leskly; Mech svěžestí se lesknul.
Vrch. Oči jeho leskly se nedočkavou zvě-
davosti. Albieri 1886. 14. Obloha na vý-
chodní straně leskla se zlatě purpurovou
září. Hrts. — odkud. Z něho (zástupu)
v slunci se leskne zbraň. Mcha. Máj. 5. vd.
27.

Lesknutý, glänzend. Lpř. L. stříbro. NA.
IV. 167. L. kapr, Spiegelkarpfe. Beck. II.
1. 313. L. tvář. Výb. I. 961.

Leskobílý plech = lesklá zesť, Glanz-
blech, m. Hř.

Leskokov, u, m. = leskoměď, světloméď.
Vulg. má aurichalcum, což se překládalo
mosazem, kterýžto význam smyslu nedo
stačuje. Sš.

Leskoměď, i, f., vz Leskov.

Leskoměnivý, glanzwechselnd. Šm.

Leskonice, dle Budějovice, Lexnitz, ves
u Slavonic v Brněn.

Leskoptev bělobřichá, pholidauges leuco-
gaster, kovová, lamprocolius chalybdaeus,
nádherná, notanges superbus, ocasatá, latn-
protornis aeneus, zlatobřichá, notaHges chry-
sogasteR. Brm. II. 2. 427.-433.

Leskotný, glänzend. L. dvéře. Cimrhnzl
Myth. 310.

Leskouhlí, n., die Fett-, Glanzkohle. Šm.

Leskoun, a, m = kopec a les u Mor.
Krumlova. BPr.

Leskov, a, m., Leskau, městečko u Bez-
družic. Blk. Kfsk. 1350.

Leskovce, pl. = pole u Chmelné na Krum-
lovsku. BPr. — L, ves na Mor. Arch. VII.
584.

Leskovec, der Glanzkäfer. Dch. Cf. Brm.
II. 206 — L , Leskowetz, vsi u Počátek,
u Vsetína a u KoRyčan; L. Moravský a
Německý, MähRisch-, Deutsch-Markersdorf,
vsi u Opavy. PL., S. N., Sdl. Hr. II. 49.,
220., IV. 371., Rk. Sl., Arch. VII. 711.
- L., os. jm. Tk. IV. 732., VI. 351., Blk.
Kfsk. 1350.', S. N.

Léskovec. Také v Čech. a na Mor. Rstp.
1401., Kol. ván. 141., Mtc. 1878. 36.

Leskovice, dle Budějovice, Leskpwitz,
vsi u StRakonic a Pelhřimova, dvůr u Žďáru.
Blk. Kfsk. 641., Sdl. Hr. IV. 371., Rk. SI.

Leskový, dle Dolany, revír u Rožnova.

Leskuholý, glanzlos. Šm.

Lesky, dle Dolany = pole u Dolních Kol-
nic v Ivančicku. BPr.

Lesky. Ž. Klem. 103. 20. Cf. L-sní, Lo-
sový.

Leskyně, ě, f., lampris, plaz. L. skvr-
nitá, 1. luna. Brm. III. 3. 122., 123.

Leslík, u, m. = kříž, die Kreuzaxt. SI.
les.

Lesna, y, f. L. ovistá = silenka nachý-
lená, silene nutans; 1. nočnia, melandryum
noctiflorum z druhu: caryophilleae. Let. Mt.
S. VIII. 1. 38.

Lesnáček, čku, m. L. zelený, dendroica
virens, pták. Brna. II. 2. 403.

Lesňák, a, m. = druh stehlíků Zlínsky.
Brt. — L., u, m — pole u lesa. U Mor. .
Ostravy. Wrch.

Lesňan, a, m. = lesnák, der Waldmensch.
Šm.

Lesnatina, y, f. = lesina. Slov. Kde lesy
sú. to je pôda lesina, 1. Hdž. Čít. 160.

Lesné, ého, n., Lesna, ves u Křelovic.
Rk. Sl.

Lesněnec, nce, m., silvanus, hmyz. Šm.

Lesní ticho, těžba, Us. Pdl., linduška (vz
Linduška), měřič (lesoměřič, der Forst-
geomoter, místo (lesniště), der Forstort,
odbor, Forstsektion, oprávnenosť, Forstbe-
rechtigung, plž, poklad, Forstschatz, policie,
poměry, praktikant, představený, regal, Forst-