839

gerechtigkeit, ředitel, rozděleni, setba, Holz-
anbau, skřípina (vz Skřípina), sluha, sluka,
služba, služebnosť, forstservitut, správcov-
ství, -Verwaltung, stavopis, -statik, stráž,
-schutzwache, školka, Waldbaumschule, ta-
jemník, tělesoměrství, Forststereometrie, uče-
Hec, účet, účetní, účetnictví, vlastnictví, vlast-
ník, výtěžek, forstlicher Botriebsnutzen,
zahrada (školka), zákonoznalství, zeměpis,
zpravodaj, -referendarius, zřízenec, živnosť,
forstliches Gewerbe, Sl. les., stezka, klid,
pozemek, záslony, Kka , panna, ženka, vz
Sbtk. Rostl. 22, Zbrt. 215., hospodářství
v starší době v Čech., vz Sdl. Hr. II. 34,
muž, vz ib. 23. a Mus. 1853. 469., Zbrt.
216., bohové, Zbrt. 216., samota, Šml., hu-
stina, Stč. Zem. 704 , nymfy, lampornithinae,
Bnu. II. 447., požár, KP. III. 312 , botanika,
buřeň, Forstunkraut, cesta, dějepis, důchody,
klimatologie, kopaniny, Hackwaldbetrieb, m ,
kontrola, ochrana či ostraha, lučba, marhe-
matika, okrajek, Waldsaum, okres, dohlídka,
robota, technologie, travaření. Us. Škd. Lesná
zvířata, silvae. Ž wit. 103. 20. L. panny
(vily). Vz Č. Kh. š. 117. Pozn. Lesné rubáni
= lesa Rád pz. 55. Lesný sekáč = lesa, dříví,
lignorum. Ol. Deut. 29. 11., Ž. wit. 95., 12.
Lesné hranice. Půh. II. 471. Lesné dřievie.
BO. Lesný med. M. Lesní duch šramotívá
mezi 11. a 12. hodinou v noci. Mus. Vybí-
rala sobě mezi mládencami, jako lesný ptá-
ček mezi malinami. Sš. P. 382. — L. Cha'
lupy, sam. u Březnice; Waldhäuser, několik
domkův u Vimberka; L. Domky, Waldhäu-
ser, sam. u Horažďovic; L. Mlýn u Batelova.

Lesnice, Lesnitz, ves u Zábřeží; hospoda
u Zbraslavě. Tf. Odp. 50., 53. Na Lesnici,
pole u Dražinova. BPr.

Lesnickopolicejní, forstpolizeilich. L.
poměry. Sl. les.

Lesnický. L. botanika, Kk , čítanka, li-
teratura, mappa, meteorologie, počtověda,
spolek, školy vysoké (akademie), učiliště,
vědomosti, výskumy. Sp., Sl. les.

Lesnictví, n., vz Sdl. Hr. 1. 91.

Lesnictvo, a, n., das Forstpersonale: die
Foistpartliei. Sl. les.

Lesničiti = lesní hospodářství provozo-
vati. Osv. V. 600.

Lesníkova, é, f. = paní lesníkova. Cf.
Myslivcová.

Lesniště, ě, n., vz Lesní.

Lesnov, a, m., Lesnow, ves u Č. Dubu
Blk. Kfsk. 1350., Rk. Sl.

Lesňovka, y, f, der Holzapfel. Šm.

Lesnůvek, vka, m , Lesnůvky v Bolesl
Blk. Kfsk. 14., 775., Rk. Sl.

Lesný. Lesná zvěř atd.Vz Lesní (kukonci).

Lesohled, a, m., hylotRupes, brouk. L.
břemenonosný, h. bajulus. Kk. Br. 343.

Lesohora, y, f. = hora lesem porostlá.
Pl. I. 223.

Lesohoří, n., das WaldgebiRge. Lpř.

Lesohospodářský, forstwiRthschaftlich.
L. výstava, mappa. Sl. les.

Lesoměřič, e, m., vz Lesní.

Lesomil, a, m , drymophila. Šm.

Lesoň, jm. mysliv. psa. Škd. — L. pla-
matý, tragelophagus scriptus, ssavec. Brm.
I. 3. 252.

Lesonice, dle Budějovice, Lessonitz, ves
u Mor. Budějovic; Lissnitz, ves u Morav.
Krumlova.

Lesota, y, m.. os. jm Arch. II. 405.

Lesotechnický, forsttechnisch. L. vědo-
mosti, zřízenec. Sl. les.

Lesov, a, m., Lessau, víska u Karlových
Var. Rk. SI.

Lesovatý. Koll. III. 237.

Lesověda, y, f, die Forstwissenschaft.
Sl, les., Škd.

Lesovědecký, forstwissenschaftlich. L.
zásada. Sl. les.

Lěsovik, a, m. = strašidlo vesnického
života jako vodník atd. Pyp. K. 74., Sbtk.
Rostl. 23.

Lesovina, y, f. = novina, půda, kde bý-
val les, die Rodung. Laš. Tč.

Lesovna, y, f. = myslivna.

Lesový. L zvířata, Ž. kap. 103.20., BO.,
Bj., dřievie, hory, BO., stred (strď) mel
silvae. ČE, Jir. Anth. I. 3. vd. XL

Lesský = lesní Bž. 124. L. pole. Ž. wit.
131. 6.

Lessonie, e, f. L. hnědá, lessonia fus-
cescens, rostl. Hg.

Lesť = způsobnosť k užívání prostředků
druhému Nepovědomých k úmyslu svému,
aby se mu překaziti nemohlo. Blř. Cf. Kn.
rožm. či. 99. L. zlá. Ib. 245. L. nemá míti
průchodu. Cor. jur. IV. 3. 1. 403. Takovým
lstemí. GR. L. o někom bráti. Dal. XIII. 3.
Jestli provede, že beze lsti toho listu ne-
jměl. NB. Tč. 176. Máš od svých Čechov
a zemanov česť, od Němcóv a od jiných
cizozemcóv nemáš jedno lesť. V s. 134. Od
kněze až do proroka všichni činie lesť.
Hus II. 356. Že sú vycházeli ze lstí, ješto
sú jim jejich nepřietelé léceli. Št. Kn. š.
161. L. časem více může nežli moc. V.
Lichva a 1. dělá ďáblu česř. Us. Bž.

Lesti = jestli. Mor. Brt. D. 174. L. je
tam děvče. Brt. P. 9 L. nedáťe medu, ne-
věstu vám odvedú; L. ťa, synečku, hlava
bolí, uvaž si lísteček jaborový. Sš. P. 403.,
605.

Lestí, n. = listí. Ten dóbek uvadne,
lestí z něho spadne. Sš. P. 236.

Lestivec, vce, m. = lstivý člověk, der
Betrüger. Slov. Bern.

Lestivosť, i, f.= lstivost. Slov. Bern.

Lestivý = lstivý. Pod mluvením 1-vým.
Alx. (Jir. Anth. I. 3. vd. XLVIII.)

Lestkov, a, m., Leskau, městečko u Bez-
družic (také Leskov), ves u Klášterce; Le-
skow, ves u Rovenska. Tk. IV. 732., V.
248., Tf. Odp. 297., Blk. Kfsk. 1350., S. N.,
Rk. Sl.

Lestnice, e, f. = řebřík, die Fahrt, v horn.
Hř. — L., míst. jm. Boček z L-ce. Tov. 26.

Lestník, illusor. BO.

Lestnoduchý, listathmend. L. pomsta.
Msn. Or. 111.

Lestný. L. naděje, Čch. Bs. 180., omluva,
Št. Kn. š. 159 , jazyk. Ž. wir. 13. 3.

Lestvice = police nu talíře. U Kroměř.
Bkř. — L —- ruka, noha (potupně). Má
dlouhé 1. U N. Kdyně. Rgl. — L = vějice.
Ib. Rgl.