840

Lesunka, y, f, ves u Jaroměře.
Lesy, pl., m., sam. u Benešova v Budě-
jov.

Lesynky = les. Žer. Záp. II. 8

1. Leš = než. Plačte oči, plačte, 1. darmo
plačte: čo ste rady malý, to mať něbudete.
Sl. ps. 287.

2. Leš, Semischleder. Mkl. Etym. 166.
Lešák, a, m. = lesník. Bj. — L., os. jm.

NB. Tč. — L. Jiří, učitel. 1775. Jir. Ruk.

1. 448.

Lešan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.
— L., jm. mysliv. psa. bkd.

Lešanka, y, f., die Waldnympfe. Vinař.

Lešany, dle Dolany, Leschan, vsi u Plum-
lova, u Neveklova, u Richmburka a u V( 1-
trus. Tk. V. 248., Blk. Kfsk. 124, Sdl. Hr.
I 28., IV. 221., Rk. Sl, Arch VII. 518.

Lešata, y, m,, os. jm Pal. Rdh. I. 122.

Léšči, vz Léščie. Mor. Brt. D. 227.

Leščice, e, f. = lešice, lis či žebříček
s deštičkou na vytužování tvarohu Slez.
Šd., Brt. D. 227.

Leščie. Za Výb 1. polož: 161. Kopie
treščie jakžto trscie neb leščie. AlxB. v. 59.
(HP. 73.).

Leščina, y, f. = vrch a les u Olšan na
Plánicku. BPr.

Léščina, y, f. = léskovy keř, leština.
Slov. V šírem poli 1., pod ňou stojí diev-
čina, malá, neveliká, pekná, černooká. Sb.
si. ps. II. 1. 61.

Lešeguana, y. f. = brasilská vosa. Vz
Rstp. 223.

Lešek, ška, m., zdrobn. Lech. Šd., Arcb.
II. 461.

Lešeň = líšen (u vozu). U Nové Kdyně.

Rgl.

Lešenár, a, m. = dělník stavěcí lešení.
Šd.

Lešení, cf. Mz. v List. fil. 1883. 52. L. pře-
nosné, přepravné, NA. IV. 233-, obloukové,
Nz., nakládací, Vorladebühne. Zpr. arch. XI.
17. L. rakevní, smuteční, umrlčí. Hnoj. 255.
L. divadelní římské. Vz Vlšk. 500. L-ním
stavbu opatřiti. Us. Dch. Stavijó zedníci,
stavijó 1., také li tam majó moje potěšení?
Ss. P. 548.

Lešenice, e, f., der Geniststamm; das
Mühlengerüst. Šm.

Lešeníčko, a, u., u kartáčníka, der Bohr-
8tock. Šm.

Lešeňový, Gerüst-. Sostavili 1. stroj. Sl.
let. V. 111.

Lešetice, dle Budějovice, Leschetitz, ves
u Milína. Blk. Kfsk. 126., 1197., Rk. Sl.

Lešetický, ého, m., os. jm. — L. Vojt.,
ředitel učitel, ústavu v Kr. Hradci, naroz.
1830. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 139., Šb. Dj. ř.

2. vd. 265., S. N., Rk. Sl.

Leši = lesní muž, strašidlo. Vz Sbtk.
Rostl. 23.-24., 124., 297., S. N.

Lešina ves. Arch. VII. 655.

Lešišov, a, m., Leschischow, ves u Su-
šice. Blk. Kfsk. 442, Rk. Sl.

Lešiti se, v horn., sich anhängen, beu-
gen. Šm.

Leška, y, f. = lichotilka, die Schmeichle-
rin. Slov. Hdž. Větin. 71. — L., y, m., os.
im. — L. Štěp., 1757.— 1818., superintend.

Jg. H. 1. 2. vd. 592 , Jir. Ruk. I. 448., Zl.
Jg. 93., 300., Rk. Sl., Back. Písm. I. 33.,
101., 220., Šb. Dj. ř 2. vd. 265., S. N., Pyp
K. II. 454., Tf. Mtc. 66.

Leškotati. Bylo mu zima, až mu zubami
l-lo. Val. Brt. D. 227.

Leškovice, dle Budějovice, Leschkowitz,
ves u Haber Blk. Kfsk. 641., Rk. SI.

Leškovy. Na L-vech, pole u Libouně na
Vlašim. BPr.

Lesky, Leschkau, ves u Lubence. Blk.
Kfsk. 14., Rk. Sl.

Lešňa, ě, f. = lišen. Slov. Rb. Sb.

Lešná, é, f., Löschna, ves u Val. Mezi-
říčí.

Lešnice, e, f., na lodích, die Nagelbank.
Šm. — L., Lišnice, nékdy ves u Ostředka;
L. = Pavlice. Rk. Sl.

Lešno, a, n. Tk. VI. 334., VII. 285, Blk.
Kfsk. 1350.

Lesov, a, m., Leschau, ves u Pelhřimova.
Blk. Kfsk. 485., Sdl. Hr. IV. 371., Rk. SI.

Lešovati, u malířů, den Oelgrund mit
Wasser glätten. Šm.

Lešovice, dle Budějovice, Leschowitz,
ves u Manetína. Blk. Kfsk. 125., Rk. Sl.

Lešový, von sätnisehem Leder. Šm. Vz
Leš, 2.

Lešstvo, a, n. České 1. = leší. Tbz.

Lešta, y, f. = prkénko se zářezem, na
něž obrazy na stěně visící se staví, aby
byly nakloněny do světnice. V Bohuslavsku
na Mor. Neor.

Lešťanský, ého, m., os. jm Žer. Záp. I.
135., 142.

Léšťany, dle Dolany, Lichtenstein, ves
u Plzně; Lischtian, ves u Loun. Tk. IV.
1, Blk. Kfsk. 1350., Rk. Sl.

Leštěncotvar, u, m., Pyramidenoktaeder,
n. Sl. les.

Leštěncový, von Bleiglanz. Šm.

Leštěnec. L. molybdenový (molybdenit)
pestrý (bornit), vismutový (bismutin) atd.
Cf. Bř. N. 210—216., 104., KP. III. 63.,
65., Schd. II. 55., 57., 59., Šík. Poč. 316.,
Schd. I. 350., 352. — L , Lischtienetz, vts
u Benešova v Buděj. Rk. Sl.

Leštění polož před Leštěnka. L. podlah.
Us Pdl. O 1. kovův a o leštidlech vz Včh
Z. I. 89.

Leštěnotvar, u, m., das Galeonid, okta-
edrisches Trigonal-Ikositetraeder. Nz.

Leštěný; -stěn, a, o, p >lirt. Šm.

Leštiči stroj, vz KP. I. 351., ocílka, Šp.,
červeň. ZO. III. 42.

Leštič, e, m., der Polirer. L. pokojů, der
Wichser.

Leštička, y, f., die Polirerin. L. zlata.
Pdl.

Leštidlo: čerstvé pálené vápno (vídeň-
ské vápno), anglická červeň či kolkotar,
caput mortuum ; popel cínový, Zinnasche ;
tripl, der Tripel; leštiči ocílka, der Polir-
stahl. Vz Včŕ. Z. I. 83. L. škrobové, Stärke-
glanz, nepropustné, špekové, Šp., na usně.
Vz Matj. 70., Kram. Slov. L. bez vitriolu.
KP. IV. 612.

Leštín, a, m., les u Jedraže na Volyň-
sku. BPr.