841

Leština, y f. = léskoví. Č. Kn. š. 250.
— L., sam. u Křelovic; Lesche, ves u Zá-
břehu; Leschtin, vsi n Ml. Vožice, u Sobotky
a u Strymilova; Leschtina, vsi u Haber,
u Něm. Brodu, u Vysokého Mýta, u Ledče
a u Neštědic; sam. u Čechtic; mlýn u Tře-
bíče. PL., Tk. V. 162., Blk. Kfsk. 1350.,
Sdl. Hr. I. 255, III. 134., IV. 371., Rk. Sl.

Leštinka, y, f., Leschtinka, vsi u Skutče
a u Světlé. Arch. III. 469., Blk. Kfsk. 702.,
Rk. Sl.

Leštitelství, n , die Schleiferei. L. dra-
hých kamenů. NA. 1. 12.

Leštítko, a, n., der Polirstahl. V. Rott.

Leštnák, u, m., der Glimmer. Šm.

Leštné, ého, n., Lischney, ves u Želez-
ného Brodu. Rk. Šl.

Leštnice, e, í. = lešticí stroj, die Polir-
maschine. Šp. — L., Lisclmitz, vsi u Mi-
levska, u Mostu, u Dobříše, u Ševětína,
u Žamberka a u Zbraslavě ; mlýn u Bene-
šova v Buděj. a u Neveklova; Liesing v Dol.
Rakousích. (Šb.). — Blk. Kfsk. 1350., Sdl.
Hr. II. 278., III. 304., IV. 237., Rk. Sl.

Leštno, a, n. (Líšno, Lišná), ves u Be-
nešova. Tk. IV. 732., V. 248., VI. 61., VII.
415., Tk. Žk. 72., S. N., Let. 185, 20., Sdl.
Hr. 1. 44, 65., IV. 371., Rk. Sl., Arch. VII.
711.

Leštný. L. Hora na Mor. mezi řekou
Olšavou a hranicíi uherskou. Km.

Let střely. Čak. Supů tichý, majestátny
let. Vrch. L. šasu. Kyt. L. hvězd, vichru
kmitný. Čch. Letem se šířila zvěsť. Čch.
L. ptákův u Římanů. Vz Vlak. 21., 343. —
L. v tělocviku, die Schwebe

Leť, i, f, ein Strich, ein Flug Vögel. Šm.

Létací stroj, KP. II. 62, Zp. arch. XI.
seš. 3. str. 29., svaly, Ves. I. 62., blána,
Frč., pes (býložravý netopýr, der Flughund,
vz Kalou), lišák (vz Kaloň). Brm. I. 296.,
299.

Letač lesní, panugo, die Waldfledermaus,
rezací, desmodus, der Schneidflatterer. Brm.
I. 320., 331.

Letáč,. e, m. = česno, das Flugloch der
Bienen. Šm.

Letáček, čka, m. = vůbec co lítá Slov.
Slav. — L. = motýl. Slov. Němc. IV. 424.,
VII. 7. Jaj, syn muoj, kdo že si sa tu vzau?
veď tu ani ftáčka, ani lka, ňje že by (o
človječika. Er. Sl. čít. 52. L noční — no-
čátko, můra, der Nachtfalter. Sl. les

Letáčik = letáček. Slov. Přišel ptáček 1.
do sídla. Ntr. V. 153. Cf. Obveselník (dod.).

Letačka, y, f. = létání. Drahé vtáčky,
čo letíte na lietačky? Sb. sl. ps. II. 1. 42.

Letadlo = pták. L. nebeská. Cf. Léta-
vec. —• L. = hmyz. L. bzučí. Dk. Aesth.
429. — L. = křídlo. Svým 1-dlem jemným
odchvěje plamen bolu nepoznaného. Pl. I.
179. — L. = létací stroj, das Flugwerk.
Dch. L. dětské. Mj. 190. Cf. o 1. KP. II.
14., 15, 79.

Letaha, y, f., cheiromys. Šm.

Leták, a, m. = hmyz lítací. Taký pan
drav červík z pupy výnde ako 1. Slov. Hdž.
Čít. 188. — L = obyčejný holub, který letě
křídlem o křídlo nebije (neplácá) a špiček

křídel nepojí. Má samé 1-ky. U Kr. Hrad.
Kšť.

Letalec, lce, m. = létavec. Šm.

Letalní, z lat. = usmrcující. L. úraz. Vz
S. N.

Letalý. Ptactvo pod nebem 1-lé, volatilia
coeli. ZN. Padnu mezi 1-mi (ruentes). BO.

Létání, n., da? Fliegen. Vz KP. II. 61.
člověk přirozen jest k dielu a pták k 1.
Št. Kn. š. 31.

Letar, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Letarňa, ě, f. = laterňa, die Laterne.
Laš. Tč.

Letařovice, dle Budějovice, Letařowitz,
ves u Čes. Dubu. Blk. Kfsk. 1350., Rk. Sl.

Létati, od lek, lit. lêkti. Mkl. aL. 9 ,
Mkl. Etym. 166. Strč. leťal. Bž. 17., 193.
L., volare, Ž. wit. 9. 10.; cadere, padati.
Ž. wit. 81. 7., 21. 30., 77. 64., 117. 13 atd.
O tvarech i starších vz List. filol. 1884. 456.
Gb. Mraky létly. Vrch. Jakožto oblaci lecí.
M. Letělo mnoho raněných, ceciderunt. BO.
Kavky-li letíja, či Turci běžíja? Sš. P. 125.
Vše, což léce, plavá neb chodí. Kat. 106
Holuběnka líce. Sš. P. 279. Když ptáci léci.
Št. N. 155. Nepřátelské zdi letěly. Pass. 49.
Parte. léce. Gb. — odkud (kam). Dvéře
z kořán letí; Z očí bojujících lítal plamen.
Vrch. To nám to lítá od ruky (rychle jde).
Sá., Osv. 187L 2. Včela lítá od květu na
květ. Vrch. Červivá jablka s stromu letí.
Č. M. 33. Od toho mi mysl letí. Dl. L.
z kouta do kouta. Hrts. Plameny zřím letět
z dědin k městu. Hdk. Sláva Šárky létla
z úst k ústům. Vrch. Daleko s koně letě
na stranu. Výb. II. 44. On řadu let juž
mnohou od pólu k pólu lítá pod oblohou.
Osv. VI. 54. Mohu viděti, kakým pádem
letie z takého duostojenstvie v kakú pro-
past. Št. Kn. š. 143. — s kým. Letíš dnes
a letí také prorok s tebú (corrues). BO. —
kde. Nade vsí letěly větry. Tbz. Tisíc
bouří létlo nad hlavou mou. Vrch. Ptactvo,
ještě pod nebem léce. BO. Baba na stúpě
létala. Výb. II. 38. — čím. Noc dál tma-
vým létla krídlom. Vrch. —jak. Vz L. abs.
Letěl po hubě (padl na hubu). U Žamb.
Dbv. Letěti kozelcem. Vk. L. vírem. Vrch.
Orel najvýš léce. Št. N. 150. Dolů vodou
letí. Ht, Sl. ml. 220. Letí orlem. Msn. Or.
45. Letí jak bez duše (úprkem běží), Us.
Sd , jako kulka, Bf, jako švec na jarmark.
Kom. D. 238. Letí v závod s vichřicí. Osv.
I. 378. Šipkou po ledě s kopce letí. Ib. V.
638. Stínem letěl kol mých skrání čas. Hdk.
Orel ve spirale dolů letí. Nrd. Mnoho roků
rychlým křídlem přes jeho létlo hlavu; Ce-
stou tryskem letěli; Domů létla v jednom
kvapu; Hrdě však s úsměvem k ní létlo
chladné slovo. Vrch. — kudy. Líce (lítá)
po venku. Ktz. Kerá lítá přes pole, hledá
si samečka. Sš. P. 359. Po všech peklích
lítati (pořád běhati). Us. Kgl. Světem letí
jeho slávy zvěsť. Vrch. Myth. I. 217. Jak
vy od nas odjedete, hněď mi lice kyj po
hřbetě. Brt. N. p. I. 267. Krajinou šírou
volně větřík letí. Kyt. 1876. 80. Zvuky letí
po vodách. Osv. I. 93. Přes tvář létla stínu
hra; Zástupem křik letí. žasnutí; Vlasy
lítaly ji přes ramena; Všecko v zmatku