842

letělo teď jeho hlavou. Vrch. Rozlehlým
polem leť můj hlas. Mcha. Po líčkách letí
červánky. Hdk. Radosť letí světem. Hdk.
C. 51. Letěl po schodech dolu, nahoru.
Šbr., Arb. Lítala sem já po poli, svému
milýmu na vzdory. Sš. P. 250. Samec přes
zemi letěl. GR. — kam. Dále lítla píseň
rná. Vrch. L. někomu do náruče. Sá. Na
tebe letí tolik zlatých (= připadá, dostaneš
při dělení). Val. Vck. Letěl, letěl roj na
mej milej dvor. Sš. P. 115. Štít i s helmem
letěl naď kuoň vysoko. Výb. IL 45. Letěla
tě hore dolů až k milému na stodolu; Lí-
tala jsem já za hory. Brt. Anth. 102., 76.
Tak všichni na zemi letiechu. Hr. ruk. 231.
Orel nade vše ptáky léce. Pass. 67. Motýl
sem i tam leceje (m. léce) Tkadl. I. 53
Král divem letie na zemi. Apoil. 130. a.
Létal nad peruti větrů vetrov. Ž. Klem. 17.
11. Jiskry jako lecí v plameny. Št. Kn. š.
278. -- komu. Starej babě letí hrábě. Slez.
Šd. — po čem. Orel letí po pokrmu. BO
Mi letí (vypadá) dvě kopy po měřici. Zlín-
sky. Mtc. 1878. 36. Po tom já neletím (ne-
bažím). U Brna. Rgl.

Letavcovitý, petaurinus. Šm.

Létavec = pták. Dch., Msn. Or. 17., Ve.
Lab. 79. L-vci nebeští, volatilia coeli. Mat. 6.

Létavice = ohnivá koule vzduchem le-
tící. Vz Ohnivý. Cf. Stč. Zem. 22., 252..
Kod. Mtc. č. 63. 134.

Létavka, y, f. = létavice. Kod. Mtc. 1.
č. 63. 134. — L. = včela, která už na, pastvu
vyletuje. Rr. Sb., Lš.

Létavosť, i, f., Flugbarkeit, f.

Létavý. L. mlhy. Vrch., hvězdy, Osv. V.
2., podkop, fliegende Miene, Laudtorpede.
Dch.

Letec, tce, m. = pták. Kká. K sl. j. 74.

Leteční = letní. Jako 1. den jasen. Zastr.
Mus. 1885. 568.

Letek, tku, m. = let. V letku zrazené
jastrabí čupli mu pred nohy. Slov. Dbš. SI.
pov. VII. 40. — L., tka, m., mjis volans,
die amerikanische Fledermaus. Šm. — L.,
os. jm. Arch. IV. 252.

Letění, n., das Fliegen. Přepustím na lid
tento leténie (ruinas, záhubu). Prov. Jer.
6. 21.

Letěnka, y, f. die Flugbahn. L. střely,
Geschoss-. Čsk.

Letenství, letenstvo, a, n. = contuber-
nale. Rozk. L. = aequales, vrstevníci. Vký.
Tu, kdež seděl v osobenství, svého králev-
stvie 1-ství, tu ji přijal. Pravn. 2564. Daj
mi dar v 1., da mihi strenae munus. Bhm.
350.

Lethargie. Vz Slov. zdrav.

Lethe = čtvrtý zpěv Kollárovy Slávy
dcery.

Letiačky, fliegender Weise. Slov. Dch.

Letíce = krídlo. Č. Rž. LXVI. Krielca
jejích (hmyzu) sä menujú letky (letka, le-
tica). Hdž. Čít. 186. Ducha jak se vznesly
1-ce. Č. Kn. š 233.

Leticos, Št. N. 177. 8., 236. 18. a j. as
thybné m. leccos. List. filol. 1888. 120.

Letina. Také na mor. Val. Brt., Tč., Mtc.
1878. 36.

Letinský K. M. Jg. H. 1. 2. vd. 592.

Letiny, pl., f., Lettin, ves u Přeštic. Tk.
V. 113., Rk. Sl., Arch. VII. 321., 645.

Letitec, tce, m. = člověk letitý. Tbz.

Letitý. Když je holka 1-tá, láska se jí
nechytá. Us. Rgl.

Letka = moucha. Kam. — L. = jm. feny.
Šd.

Letkočnělka, y, f., psophocarpus, die
Flügelbohne, rostl. L. hlíznatá, p. tetrago-
nolobus. Vz Rstp. 409.

Letkolusk, u, m., piscidia, der Fisch-
fänger, rostl. L. márnivý, p. crythrina. Vz
Rstp. 377.

Letkov, a, m., Letkow, ves u Plzně.
Sdl. Hr. V. 196., Rk. Sl.

Letky, Lettek, ves u Středokluk.

Letmo, vz -mo, Bž. 217. Něco l. nazna-
čiti. Arb. L. se něčemu učiti. Šf. III. 82.

Letmý, fliegend. L. poklona. Světz. Boj
se blíží letmý (letmo). Kká. Td. 182.

Letná, é, f., Lettna, sam. u Pelhřimova.
L , vz Letny. — L. = Rudolfovy sady v Praze.

— Tk. IV. 71., 72., VI. 308., Tk. Žk. 49,
Rk. Sl.

Letnák. Cf. Rstp. 1396.

Letňany, dle Dolany, Letnian, ves u Zdib.
Tf. Odp. 267., Blk .Kfsk. 1350., Rk. Sl.

Letně = ledva. Žk. 417.

Letní větr (Afrikus). BO. — L počet =
počet let, numerus annorum. Ol. Lev. 25.
52. — L. = letitý. Mor. Brt. D. 227.

Letnice byla bílá sukně z tenkého plátna
s oplíčkem. Mor. Brt. L. N. II. 121. a j. —
Koll. Zp. I. 422. — L. = svatodušní svátky.
Cf. Pal. Rdh. III. 282., Šf. III. 24, Hr. ruk.
211., Kram. Slov. Měl mi plniti 12 hř. g.
na 1-ce. Půh. II. 43. Potom jakož světíš na
1-ce, posla! ducha sv. Št. Kn. š 12. Vz
Král, Králka, Brt. Dt. 306. Původ letnic,
vz Zbrt. 114., 278., stavení májů o 1., ib.
102.; psí L, vz Letničky; pranostika o 1.,
ib. 116.; tanec o 1. 115, 116. — L. = bo-
hyně pohanských Slovanů, dárkyně úrody.
Šmb. S. I. 298.

Letnička. Letničky malé = psí letnice.
Cf. Zbrt. 122. Odkládá to do psích letniček,
ad calendas graecas. Wtr. exc Zaplatí na
malé 1-ky (nikdy). Vz Nikdy. Koll. Zp. I.
404. — L. = letnice sukně. Už kohútky
spievajú: Pusť ma, milá, pusť ma dnu. Po-
čkej, milý, chvíločku, kým oblečiem 1-čku.
Sl. sp. 151. Kaj maš tu 1-čku, čo sem ti
kupila, dy sem živa byla. Sš. P. 160.

Letničný. O svátcích 1-čných. Let. 400.
L. dui, Pal. Rdb. II. 168, slavnosť. Mlčoch.

Letník, u, m., sam. u Berouna. Rk. Sl.

— L. = dávka osadníků knězi o letnicích.
Vz Zbrt. 122. — L. = letohrádek. Paul.
Tóth.

Letnina, y, f. = šúšava, za zelena po
zrubované halúzky dubov, bukov, jalčí, vŕb
atd., ktoré sa sušia na zimu pre ovce a
nekde i pro rožný statok. Slov. Rr. Sb.
V zimě chcejú ovce slámu, seno i něco
1-nv. Glč. II. 196.

Letnonohý, schneľfiissig. Šm.

Letnoperý, schneliŕliegend. Šm.

Letnosť, i, f., das Flugvermögen. Sl. les.

— Osvěť mój smysl pod tvú 1. Pravn. 2820.



	842

	letělo teď jeho hlavou. Vrch. Rozlehlým polem leť můj hlas. Mcha. Po líčkách letí červánky. Hdk. Radosť letí světem. Hdk. C. 51. Letěl po schodech dolu, nahoru. Šbr., Arb. Lítala sem já po poli, svému milýmu na vzdory. Sš. P. 250. Samec přes zemi letěl. GR. — kam. Dále lítla píseň rná. Vrch. L. někomu do náruče. Sá. Na tebe letí tolik zlatých (= připadá, dostaneš při dělení). Val. Vck. Letěl, letěl roj na mej milej dvor. Sš. P. 115. Štít i s helmem letěl naď kuoň vysoko. Výb. IL 45. Letěla tě hore dolů až k milému na stodolu; Lí- tala jsem já za hory. Brt. Anth. 102., 76. Tak všichni na zemi letiechu. Hr. ruk. 231. Orel nade vše ptáky léce. Pass. 67. Motýl sem i tam leceje (m. léce) Tkadl. I. 53 Král divem letie na zemi. Apoil. 130. a. Létal nad peruti větrů vetrov. Ž. Klem. 17. 11. Jiskry jako lecí v plameny. Št. Kn. š. 278. -- komu. Starej babě letí hrábě. Slez. Šd. — po čem. Orel letí po pokrmu. BO Mi letí (vypadá) dvě kopy po měřici. Zlín- sky. Mtc. 1878. 36. Po tom já neletím (ne- bažím). U Brna. Rgl. Letavcovitý, petaurinus. Šm. Létavec = pták. Dch., Msn. Or. 17., Ve. Lab. 79. L-vci nebeští, volatilia coeli. Mat. 6. Létavice = ohnivá koule vzduchem le- tící. Vz Ohnivý. Cf. Stč. Zem. 22., 252.. Kod. Mtc. č. 63. 134. Létavka, y, f. = létavice. Kod. Mtc. 1. č. 63. 134. — L. = včela, která už na, pastvu vyletuje. Rr. Sb., Lš. Létavosť, i, f., Flugbarkeit, f. Létavý. L. mlhy. Vrch., hvězdy, Osv. V. 2., podkop, fliegende Miene, Laudtorpede. Dch. Letec, tce, m. = pták. Kká. K sl. j. 74. Leteční = letní. Jako 1. den jasen. Zastr. Mus. 1885. 568. Letek, tku, m. = let. V letku zrazené jastrabí čupli mu pred nohy. Slov. Dbš. SI. pov. VII. 40. — L., tka, m., mjis volans, die amerikanische Fledermaus. Šm. — L., os. jm. Arch. IV. 252. Letění, n., das Fliegen. Přepustím na lid tento leténie (ruinas, záhubu). Prov. Jer. 6. 21. Letěnka, y, f. die Flugbahn. L. střely, Geschoss-. Čsk. Letenství, letenstvo, a, n. = contuber- nale. Rozk. L. = aequales, vrstevníci. Vký. Tu, kdež seděl v osobenství, svého králev- stvie 1-ství, tu ji přijal. Pravn. 2564. Daj mi dar v 1., da mihi strenae munus. Bhm. 350. Lethargie. Vz Slov. zdrav. Lethe = čtvrtý zpěv Kollárovy Slávy dcery. Letiačky, fliegender Weise. Slov. Dch. Letíce = krídlo. Č. Rž. LXVI. Krielca jejích (hmyzu) sä menujú letky (letka, le- tica). Hdž. Čít. 186. Ducha jak se vznesly 1-ce. Č. Kn. š 233. Leticos, Št. N. 177. 8., 236. 18. a j. as thybné m. leccos. List. filol. 1888. 120. Letina. Také na mor. Val. Brt., Tč., Mtc. 1878. 36.	Letinský K. M. Jg. H. 1. 2. vd. 592. Letiny, pl., f., Lettin, ves u Přeštic. Tk. V. 113., Rk. Sl., Arch. VII. 321., 645. Letitec, tce, m. = člověk letitý. Tbz. Letitý. Když je holka 1-tá, láska se jí nechytá. Us. Rgl. Letka = moucha. Kam. — L. = jm. feny. Šd. Letkočnělka, y, f., psophocarpus, die Flügelbohne, rostl. L. hlíznatá, p. tetrago- nolobus. Vz Rstp. 409. Letkolusk, u, m., piscidia, der Fisch- fänger, rostl. L. márnivý, p. crythrina. Vz Rstp. 377. Letkov, a, m., Letkow, ves u Plzně. Sdl. Hr. V. 196., Rk. Sl. Letky, Lettek, ves u Středokluk. Letmo, vz -mo, Bž. 217. Něco l. nazna- čiti. Arb. L. se něčemu učiti. Šf. III. 82. Letmý, fliegend. L. poklona. Světz. Boj se blíží letmý (letmo). Kká. Td. 182. Letná, é, f., Lettna, sam. u Pelhřimova. L , vz Letny. — L. = Rudolfovy sady v Praze. — Tk. IV. 71., 72., VI. 308., Tk. Žk. 49, Rk. Sl. Letnák. Cf. Rstp. 1396. Letňany, dle Dolany, Letnian, ves u Zdib. Tf. Odp. 267., Blk .Kfsk. 1350., Rk. Sl. Letně = ledva. Žk. 417. Letní větr (Afrikus). BO. — L počet = počet let, numerus annorum. Ol. Lev. 25. 52. — L. = letitý. Mor. Brt. D. 227. Letnice byla bílá sukně z tenkého plátna s oplíčkem. Mor. Brt. L. N. II. 121. a j. — Koll. Zp. I. 422. — L. = svatodušní svátky. Cf. Pal. Rdh. III. 282., Šf. III. 24, Hr. ruk. 211., Kram. Slov. Měl mi plniti 12 hř. g. na 1-ce. Půh. II. 43. Potom jakož světíš na 1-ce, posla! ducha sv. Št. Kn. š 12. Vz Král, Králka, Brt. Dt. 306. Původ letnic, vz Zbrt. 114., 278., stavení májů o 1., ib. 102.; psí L, vz Letničky; pranostika o 1., ib. 116.; tanec o 1. 115, 116. — L. = bo- hyně pohanských Slovanů, dárkyně úrody. Šmb. S. I. 298. Letnička. Letničky malé = psí letnice. Cf. Zbrt. 122. Odkládá to do psích letniček, ad calendas graecas. Wtr. exc Zaplatí na malé 1-ky (nikdy). Vz Nikdy. Koll. Zp. I. 404. — L. = letnice sukně. Už kohútky spievajú: Pusť ma, milá, pusť ma dnu. Po- čkej, milý, chvíločku, kým oblečiem 1-čku. Sl. sp. 151. Kaj maš tu 1-čku, čo sem ti kupila, dy sem živa byla. Sš. P. 160. Letničný. O svátcích 1-čných. Let. 400. L. dui, Pal. Rdb. II. 168, slavnosť. Mlčoch. Letník, u, m., sam. u Berouna. Rk. Sl. — L. = dávka osadníků knězi o letnicích. Vz Zbrt. 122. — L. = letohrádek. Paul. Tóth. Letnina, y, f. = šúšava, za zelena po zrubované halúzky dubov, bukov, jalčí, vŕb atd., ktoré sa sušia na zimu pre ovce a nekde i pro rožný statok. Slov. Rr. Sb. V zimě chcejú ovce slámu, seno i něco 1-nv. Glč. II. 196. Letnonohý, schneľfiissig. Šm. Letnoperý, schneliŕliegend. Šm. Letnosť, i, f., das Flugvermögen. Sl. les. — Osvěť mój smysl pod tvú 1. Pravn. 2820.