Předchozí (842)  Strana:843  Další (844) |
|
|||
843
|
|||
|
|||
Létnouti, vz Létati. — L. = letným se
stávati. Zahrady letnou. Dlouhov. ZdoR. Tam všecko květne, mladne, neletne. Michtna. Letny (Letná), místo v Táboráku. Blk.
Kfsk. 1172. Letný = starý. Už je letná. Us. — L. =
plnoletý, volljährig. Nemá poručníka, už je letná. Us. Vk. — L. = lítající, rychlý. L. Holub, Hdk., křídlo. Vrch., peruť vánku, Osv. V. 757., bouře, Hdk., pero, Schwung- feder, f. Posp. Kamo letnou nožkou pokro- čila. Osv. VI. 941. — L. = movitý. L jmění. Ze 17. stol. Blk. Cf. Poletný. — L. —- milý. Jako letní přijidecbu k němu. M. Léto, der Sommer. Cf. Mkl. Etym. 167.
V severových. Čech. líto. Sá. Létě, aestate.
Alx. (Bž. 63 ). Po dvojí léto, durch zwei Sommer, po dvě léta, durch zwei Jahre. Dch. Ťažko sa lúči orol s modrým letom. Kyt. 1876. 29. Celé 1. nepršelo m.: nikdy v celém létě. Vz List. ŕilol. 1883. 254. L se nad Vídni rozpařilo. Kos. L. schranitelka a zima travitelka; L. sbírá, zima sžírá; Co se v létě rodí, pro zimu se hodí. Us. Tč. V lete struj saně a v zimě vůz. Slez. Šd.
Lidé se radují létu a včely květu; Špatné 1., když slunce není; Zmeškav 1. pozdě do lesa na maliny. Us. Bž. Cf. Sbtk. Rostl. 55., 196.-197. Vítání léta. Vz Brt Dt. 41. a násl. U včelařů 1. = doba od květu ja bloné až do všeobecného vyhánění trubců z úlů. Sš. — Cf. Stč. Zem. 523. — L. = rok. Léta po osmi set po devěti dsát čtvr- tého. Dal. Každého léta. Mour. Po léta lé- toucí tam se zdržoval = dlouho. Sbn. Kůň byl pěkný, ale kdo ví v kolika letech. Us. Minulo mi sedum let, ošidila jsem jich pět. Sš. P. 709. Je mu na 16 léto; Po půldru- hém létě; Již tomu 10 let, na 6. léto; Ten sirotek již ke 13. létu táhne; Ode tří let jsme ho neupominali; Do let sirotčích něco v ochranu dáti; Zůstavil po sobě dvé dětí, jedno v šesti letech y druhé v puol třetiem létě; Je již ke 30 letóm; Jest tomu let 20 viece nebo méně; Tomu jest na 16 let; Když otec umřel, byl v devíti letech. NB. Tč. 1., 12 , 146., 162, 177., 200., 204., 208 , 209., 226., 134. To drží moci již od mnoho let; Již dvě letě minula; Víno brala po 3 léta; Ten list jest od 60 let; Nájemníka nechal do tří let na dvoře. Pub. II. 25., 207., 308., 346., 424. U pěti a ve dvadceti letech byl jest. Bj. Stár let pěti dcat. Alx. To se dalo po božím narození dvě stě a devadesát osmé léto. Pass. A to až do 10 let od datum listu tohoto pořád zběhlých; Do vyjití těch 10 let. Zř. F. 1. A. II. Mladí sobě let přičítají a staří ujímají. Brt. S. 28. Domům a statkům se počítají léta (a moudrý člověk vždy jest mlád). Us. Bž. V letě každý kríček dá hospodu. Slov. Orl. IX. 248. Den za dnem a 1. za létem. Smil. — L. = čas. V těch letech nenapomínai jest otce mého. NB. Tč. 33. Ten list žádnými lety prázden býti nemá. Půh. II. 221. — L. = věk, stáří. L. jinošská. Mour. Jsou v stejných letech. Us. On má asi má léta. Us. Frd. Jest ještě dítě na letech (= co do let). Včil ju on opustil v jejích mladých |
letech. Sš. P. 180. Do čeho ráno vstáváš?
Do starších let. Léta moje, léta, kaj stě sě poděly? Nevěděly nožky moje, jak by cho- diť měly. Sš. P. 59. Rozdíl let jest nejlepší, | když je chlapec na louce a děvče v ko- lébce. Němc. Cf. L. = rok. — L. právní. Cf. Vš. 253., 462., Tov. 130. L. králem daná vz Vš. 255.-257.; 1. sirotkům spra- vedlivá (skrze přirozenie a králem daná). Ib. 253. Cf. Zř. zem. Jir. 457 , 692.—693., Žer. Záp. II. 185., Kn. rožm. 120-121 , Cor. jur. IV. 3. 1. 403., IV. 3. 2. 421. Poněvadž ti mládenci let nemají, to jejich seznání moci nemá; Ačkoli věk klade se, že Jiřík již má léta rozumná, však v tejto při potřeba jest. NB Tč. 1., 203. (159., 160., 203., 263.). Sirotek let ještě neměl. Půh. I. 165., 169 , 216. Když k letóm přišel. Půh. I. 295., Dal. 46., Št. Kn. š. 60. Nemá odpovídati až do let; Když jsem léta měl, napomínal jsem jei. Půh. II. 221., 437. Svých let dojíti. Dal. 46. Však mám svá léta. Dal 87. O pro puštění z let. Vz Vš. VIII. 39. Když ukáží knéží, že jsú léta vydrželi, tehdy jemu ne- mají odpovídati Půh. 1. 258. Léta zadr- žená. — L. ve dřevě. Bc, Nz. Cf. Schd. II. 180., Rosc. 33. Letobyt. Paul. Tóth. (Czm. 128.).
Letobytník, a, m., der Sommerfrischler.
Dch. Letočetně, chronologisch. Koll. St. XI.
Letočetný, chronologisch. L. posloupnost,
pořádek, ch. Folge, dvouverší (časoverší), das Chronodistichon. Nz. L nápis, das Chro- nogramm. Koll. III 27. Letohrádky římské. Vz Vlšk. 500.
Letocha, y, m., os. jm. Mor. a slez. Šd.
Letochna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. 1. 122.
Letojško, a, n. = letošek (nejčastěji v pá-
dech kosých). Mor. Brt. D. Letokruh, u, m. L. měsícový, der Mond-
cyklus. Nz., Mj. 485. Letonice, dle Budějovice, Lettonitz, ves
u Bučovic. O letonických syslech vz Sbtk. Krat. h. 179. - Žer. Záp. 1. 26 Letonoc, i, f., Sommernacht, f. Sm.
Letonoční, summernächtlich, Sommer-
nachts-. Šm. Letopis. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 704 , Sbn.
137 , 138., 330., 622., Jir. Ruk. I. 449., Hš. Dod. II. 18., 19. Letopisec. V MV. nepravá glossa. Pa.
Letopisně, historisch Bern.
Letopisnický, Geschichtschreiber-. Bern.
Letopisný, historisch. Bern
Letopočet křesťanský od narození Krista
(vz Kristus), francouzský od zařízeni repu- bliky, židovský od stvoření světa, řecký od obnoveni her olympijských, římský od založení Říma. Us. Pdl. Letopočty se vy- jadřují : Léta tisícího čtyřstého čtyřicátého dRuhého. Léta tisíc, tři sta padesátého še- stého. Ve starší řeči též: Léta od nar. bož. po tisíci třech stech desátého. Brt, S. 3. vd. 49. 1. Pozn. 2. Cf. Bž. 143. Letopýř, vz Letopéř, Mkl. Etym. 214.
Letora. Vz Dk. P. 149., Dk. Roz. fil. 92,
Sb. učit. 1860. 45. Byl okrouhlého spanilého obličeje, při tom prudké náruživé letory. Koll. IV. 235. L. těžkokrevná či kalokrevná. |
||
|
|||
Předchozí (842)  Strana:843  Další (844) |