843

Létnouti, vz Létati. — L. = letným se
stávati. Zahrady letnou. Dlouhov. ZdoR.
Tam všecko květne, mladne, neletne. Michtna.

Letny (Letná), místo v Táboráku. Blk.
Kfsk. 1172.

Letný = starý. Už je letná. Us. — L. =
plnoletý, volljährig. Nemá poručníka, už je
letná. Us. Vk. — L. = lítající, rychlý. L.
Holub, Hdk., křídlo. Vrch., peruť vánku,
Osv. V. 757., bouře, Hdk., pero, Schwung-
feder, f. Posp. Kamo letnou nožkou pokro-
čila. Osv. VI. 941. — L. = movitý. L
jmění. Ze 17. stol. Blk. Cf. Poletný. —
L. —- milý. Jako letní přijidecbu k němu.
M.

Léto, der Sommer. Cf. Mkl. Etym. 167.

V severových. Čech. líto. Sá. Létě, aestate.
Alx. (Bž. 63 ). Po dvojí léto, durch zwei
Sommer, po dvě léta, durch zwei Jahre.
Dch. Ťažko sa lúči orol s modrým letom.
Kyt. 1876. 29. Celé 1. nepršelo m.: nikdy
v celém létě. Vz List. ŕilol. 1883. 254. L
se nad Vídni rozpařilo. Kos. L. schranitelka
a zima travitelka; L. sbírá, zima sžírá; Co
se v létě rodí, pro zimu se hodí. Us. Tč.

V lete struj saně a v zimě vůz. Slez. Šd.
Lidé se radují létu a včely květu; Špatné
1., když slunce není; Zmeškav 1. pozdě do
lesa na maliny. Us. Bž. Cf. Sbtk. Rostl.
55., 196.-197. Vítání léta. Vz Brt Dt. 41.
a násl. U včelařů 1. = doba od květu ja
bloné až do všeobecného vyhánění trubců
z úlů. Sš. — Cf. Stč. Zem. 523. — L. =
rok. Léta po osmi set po devěti dsát čtvr-
tého. Dal. Každého léta. Mour. Po léta lé-
toucí tam se zdržoval = dlouho. Sbn. Kůň
byl pěkný, ale kdo ví v kolika letech. Us.
Minulo mi sedum let, ošidila jsem jich pět.
Sš. P. 709. Je mu na 16 léto; Po půldru-
hém létě; Již tomu 10 let, na 6. léto; Ten
sirotek již ke 13. létu táhne; Ode tří let
jsme ho neupominali; Do let sirotčích něco
v ochranu dáti; Zůstavil po sobě dvé dětí,
jedno v šesti letech y druhé v puol třetiem
létě; Je již ke 30 letóm; Jest tomu let 20
viece nebo méně; Tomu jest na 16 let;
Když otec umřel, byl v devíti letech. NB.
Tč. 1., 12 , 146., 162, 177., 200., 204., 208 ,
209., 226., 134. To drží moci již od mnoho
let; Již dvě letě minula; Víno brala po 3
léta; Ten list jest od 60 let; Nájemníka
nechal do tří let na dvoře. Pub. II. 25.,
207., 308., 346., 424. U pěti a ve dvadceti
letech byl jest. Bj. Stár let pěti dcat. Alx.
To se dalo po božím narození dvě stě a
devadesát osmé léto. Pass. A to až do 10
let od datum listu tohoto pořád zběhlých;
Do vyjití těch 10 let. Zř. F. 1. A. II. Mladí
sobě let přičítají a staří ujímají. Brt. S. 28.
Domům a statkům se počítají léta (a moudrý
člověk vždy jest mlád). Us. Bž. V letě
každý kríček dá hospodu. Slov. Orl. IX.
248. Den za dnem a 1. za létem. Smil. —
L. = čas. V těch letech nenapomínai jest
otce mého. NB. Tč. 33. Ten list žádnými
lety prázden býti nemá. Půh. II. 221. —
L. = věk, stáří. L. jinošská. Mour. Jsou
v stejných letech. Us. On má asi má léta.
Us. Frd. Jest ještě dítě na letech (= co do
let). Včil ju on opustil v jejích mladých

letech. Sš. P. 180. Do čeho ráno vstáváš?
Do starších let. Léta moje, léta, kaj stě sě
poděly? Nevěděly nožky moje, jak by cho-
diť měly. Sš. P. 59. Rozdíl let jest nejlepší,
| když je chlapec na louce a děvče v ko-
lébce. Němc. Cf. L. = rok. — L. právní.
Cf. Vš. 253., 462., Tov. 130. L. králem
daná vz Vš. 255.-257.; 1. sirotkům spra-
vedlivá (skrze přirozenie a králem daná).
Ib. 253. Cf. Zř. zem. Jir. 457 , 692.—693.,
Žer. Záp. II. 185., Kn. rožm. 120-121 , Cor.
jur. IV. 3. 1. 403., IV. 3. 2. 421. Poněvadž ti
mládenci let nemají, to jejich seznání moci
nemá; Ačkoli věk klade se, že Jiřík již má
léta rozumná, však v tejto při potřeba jest.
NB Tč. 1., 203. (159., 160., 203., 263.).
Sirotek let ještě neměl. Půh. I. 165., 169 ,
216. Když k letóm přišel. Půh. I. 295., Dal.
46., Št. Kn. š. 60. Nemá odpovídati až do
let; Když jsem léta měl, napomínal jsem
jei. Půh. II. 221., 437. Svých let dojíti. Dal.
46. Však mám svá léta. Dal 87. O pro
puštění z let. Vz Vš. VIII. 39. Když ukáží
knéží, že jsú léta vydrželi, tehdy jemu ne-
mají odpovídati Půh. 1. 258. Léta zadr-
žená. — L. ve dřevě. Bc, Nz. Cf. Schd. II.
180., Rosc. 33.

Letobyt. Paul. Tóth. (Czm. 128.).

Letobytník, a, m., der Sommerfrischler.
Dch.

Letočetně, chronologisch. Koll. St. XI.

Letočetný, chronologisch. L. posloupnost,
pořádek, ch. Folge, dvouverší (časoverší),
das Chronodistichon. Nz. L nápis, das Chro-
nogramm. Koll. III 27.

Letohrádky římské. Vz Vlšk. 500.

Letocha, y, m., os. jm. Mor. a slez. Šd.

Letochna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. 1. 122.

Letojško, a, n. = letošek (nejčastěji v pá-
dech kosých). Mor. Brt. D.

Letokruh, u, m. L. měsícový, der Mond-
cyklus. Nz., Mj. 485.

Letonice, dle Budějovice, Lettonitz, ves
u Bučovic. O letonických syslech vz Sbtk.
Krat. h. 179. - Žer. Záp. 1. 26

Letonoc, i, f., Sommernacht, f. Sm.

Letonoční, summernächtlich, Sommer-
nachts-. Šm.

Letopis. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 704 , Sbn.
137 , 138., 330., 622., Jir. Ruk. I. 449., Hš.
Dod. II. 18., 19.

Letopisec. V MV. nepravá glossa. Pa.

Letopisně, historisch Bern.

Letopisnický, Geschichtschreiber-. Bern.

Letopisný, historisch. Bern

Letopočet křesťanský od narození Krista
(vz Kristus), francouzský od zařízeni repu-
bliky, židovský od stvoření světa, řecký
od obnoveni her olympijských, římský od
založení Říma. Us. Pdl. Letopočty se vy-
jadřují : Léta tisícího čtyřstého čtyřicátého
dRuhého. Léta tisíc, tři sta padesátého še-
stého. Ve starší řeči též: Léta od nar. bož.
po tisíci třech stech desátého. Brt, S. 3. vd.
49. 1. Pozn. 2. Cf. Bž. 143.

Letopýř, vz Letopéř, Mkl. Etym. 214.

Letora. Vz Dk. P. 149., Dk. Roz. fil. 92,
Sb. učit. 1860. 45. Byl okrouhlého spanilého
obličeje, při tom prudké náruživé letory.
Koll. IV. 235. L. těžkokrevná či kalokrevná.