846

Lezenka, y, m., der Schleicher. Šm.

Lezina, y, f. = schody, v horn. Zhik. —
L. = průčelní pilíř, die Ante, der Thür-
pfeiler. Nz.

Leziště, ě, n. Vz Lezárna. L. = lešení,
na něž hasiči lezou, by se cvičili. Černi.

Lezivo, a, n., die Bastleiter der Bienen-
zeidleR. Šm.

Lezmo, kriechend. Šm , Loos.

Leznice, e, f. = řebřík. Hrbk.

Lezník, a, m.. Lesník, ves u Litomyšle.
Sdl. Hr. I. 5., Rk. Sl.

Lezný, Fahr-, L. jáma, stroj, Hr. 35.,
oddělení, otvor, poval, ústroji, -einrichtung.
Bc.

Lezostrojný. L. šachta, der Fahrkunst-
schacht. Hř.

Lezoun, ryba. Cf. Brm. III. 3. 155., Schd.
II. 503. — L. Oj tato črieda sä na dve pod
čriedy delí. Do prvej náležejú obojživelce
tak řečené lezjúne, že majú po čtyry nohy
a lezú. Hdž. Čít. 181. --„L., u, m. = lezný
stroj, Fahrzeug, -kunst. Šp.. Zpr. arch. VII1.
117.

Lezský z Lozy Jan. Arch. VII. 651.

Lézti, cf. Mz. v List. fil. 1883. 53., Mkl.
Etym. 166. Lezu — polezu. Bž. 165. Opě-
tovací tvar na val. Mor. Slov. 'fotit, ve
Příbor, a Frýdecku laziť; ve Slez.. dur.
lezu je též za iterativum, jinde se jinak
vyjadřuje; v Hrozenkově slovesa lézti ne-
znají: Šplhať po stromech (Ostrav.), chodic
po stromoch, vyndzi na hrušku (uh.). Brt.
D. Vz Osv. 1884. 59. (Brt.). O časování vz
List. filol. 1883. 119.-jak (odkud). Leze
nazpátek rakem (jako rak) = odvolává. Bdl.
Leze jako moucha z pomyj, Brt., jako pa-
vouk. Šd. — kudy. Když ho cítím na
blízku, jakoby po mně lezlo. Us. Rg. Leze,
leze po železe, nedá to pokoj až to tam
vleze (klíč). Us. lig!. Však nám ještě kůže
přes hlavu neleze (posud není zle). Šml.
Leze přes zeď po rebríku. Pč 38. — kam
(komu). Dolu 1. J. tr. Můj skutek na oči
mi leze. Sš. Někomu do zelí 1. (překážeti
mu, zvl. o soupeřích v lásce). Us. Rgl. Proč
jsi tam lezl! Proč do takových pletich le-
zeš!; To leze do peněz; To leze ne do set
ale do tisíc. Us. Dčh. Někomu do řemesla
1. Us. Hk. V hrad 1. Dal. 65. Drastí se nám
(vlasy), lezú nám v oči. Št. Kn. š. 81.
Brambory mu (do krku) nelezou (nechut-
nají mu). Us. Rgl. — čím za kým. Že
Slovanstvo nemotornou nohou za cizími
duchy nice lezlo. Sš. Bs. 1G9. — s čím.
Se vším na mne lezou, man belästigt mich
mit allen möglichen Ansprüchen. Dch. —
po čem. Od kněze až do proroka (kazatele)
všichni lezú po lakomství. Hus II. 401.

Lezulka, y, f. = lezenka. Šm..

1. Lež, koř. lbg, get. lug, liugan. Mkl.
aL. 248., Mkl. Etym. 177. L. —- úmyslné
mluvení seznané nepravdy. Chraň tě pán
Bůh, bys to povídal na lež! U Rychn. Msk
A ona byla ve lži. Us. Vk. Je z té krajiny,
co lež kopou U Žamb. Dbv. A k tomu
mi i lží nadal. Sd. kn. op. Luž (lež) ráda
svoju společnost s nepravostí, dává. Slov.
Tč. Hodí se k poli rež, k řeči l. Č. Z ne-
naviděnie a lži; Hledáte lži. Ž. wit. 58. 13.,

4. 3. Holá 1.; Ano lež i duši zabije. Št. Kn.
š. 9. Protož lžmi směle lid lúpie. Hus I.
343. Všecko, co ze lži pochází, hřích jest
a všechno, co se s pravdou nesrovnává,
jestiť nepravosť. Us. Hkš. — Lží faleš pevně
podšívá. Výb. II. 314. Kdo v luži (lži) po-
lapen bývá, i v pravdě míry nemává; Kdo
ta pozná luž za pravdu po jednúc mluviti,
ten potom ani tvej pravdě nebudě veriti.
Glč. I. 51. L. ačkoli snídá, zřídka obědvá,
nikdy téměř nevečeří (záhy se lhář pozná).
Us. Hks. Ze lži lidé neumírají, jen že po-
tom víry nemají. Hkš. L. jest poplatkem,
jejž odvádí neřesť ctnosti. Prov. O rozdílu
mezi lží a prolhaností vz v Km. 1889. 37.

2. Lež = než, leč Také na Mor. na Val.,
u Kelče a j. Brt. D. 174. Radši bych umřela,
I. by sa vydala. Val. Brt. Není to (péro). 1.
věnec. Sš. P. 22. (276.). Bol som tam, 1. som
ho nenašel doma. Rr. MBš Ja vzkřikla, 1.
darmo. Phľd. IV. 25.

Ležácky žíti = bez namahání. U Kr.
Hrad. Kšf.

Ležácký, Faulenzer-. L. život. — L,
Lager-. L. sud. Zpr. arch. IX. 113., KP. V.
.380.

Ležák = lenoch. Nechceš-li býť žebrá-
kům, nebuď krem potreby ležákom; Kdo
nechce býť žebrákem, nesmí býti ležákem.
Us. Tč. Ktož 1-ky chová. Výb. II. 214. —
L. = plž. To je letos 1-ků! U Dřevěnic.
Kšť. — L. Ta pšenice je 1 (ležatec = leží).
U Ronova. Rgl. — L = druh kamene pí
skovcového. U Rych. Zpr. arch. IX. 26. —
L. = úl mající patra vedle sebe, opak sto-
jan, der Lagerstock. Ve vých. Čech. Všk,
— L. = pivo, das Lagerbier. R. 1554. ří-
kali: staré pivo. Jir. Březnový ležák, das
Märzenlagerbier. Dch. — L. brus (ležatý),
der Rutscher. Us. Šp., Pdl. —- L. = český
tanec. Skd., Sš. P. 602. — L., mlýn u Na-
savrk. — Cf. Ležiak.

Ležákový. L sud, mladinka. Bk.

Ležan, u, m. = ležák (úl). Ve vých. Čech.
Všk.. LS.

Ležany, Lažany, pole u Pihovic na Klat.
BPr.

Ležár, u, m., der o. die Haspel. Šm.

Ležárník, a, m., der Haspler. Šm.

Ležať = ležeti. Slov.

Ležaté, vz Ležatý.

Ležato. Prodal obilí na 1-to. Us. Brt.
Všecky stehy šije 1-to. Šd. Žebř stojí 1.;
Stupně jdou l. (ne příkře). Slez. Šd.

Ležatý = ležící. Bž. 175., 193., 17. L.
brus, vz Ležák, Skv., parostroj, Krost, Šmr.
76., žentour, písmo, Us. Pdl., len (má vlákna
žlutá, jež se nedají vytříti), Hk; v horn.
ležaté, ého, n., das Liegende, Nz., KP. III.
69.; 1. horniny, Bř. N. 237., šachta, NA. IV.
138., 145., jáma, sluj, Hř. 36., hráz. Bc.

Ležen, žně, f. = - podval, základní břevno,
der Grundbalken, die Grundschwelle. Hř.
Vz Ležina, Ližina.

Ležení = rukojemství, das Inlager. Cf.
Tov. 130., 133., Půh. I. 376. Zř. zem. Jir.
457., 693., Žer. Záp. II. 185., Sdl. Hr. I.
156.-158., Výb. I. 1023, 1043. 1041., Arch.
VII. 530., 548., VIII. 612. — L = tábor.
L. pod šírým nebem, Freilager, Bivouac,



	846

	Lezenka, y, m., der Schleicher. Šm. Lezina, y, f. = schody, v horn. Zhik. — L. = průčelní pilíř, die Ante, der Thür- pfeiler. Nz. Leziště, ě, n. Vz Lezárna. L. = lešení, na něž hasiči lezou, by se cvičili. Černi. Lezivo, a, n., die Bastleiter der Bienen- zeidleR. Šm. Lezmo, kriechend. Šm , Loos. Leznice, e, f. = řebřík. Hrbk. Lezník, a, m.. Lesník, ves u Litomyšle. Sdl. Hr. I. 5., Rk. Sl. Lezný, Fahr-, L. jáma, stroj, Hr. 35., oddělení, otvor, poval, ústroji, -einrichtung. Bc. Lezostrojný. L. šachta, der Fahrkunst- schacht. Hř. Lezoun, ryba. Cf. Brm. III. 3. 155., Schd. II. 503. — L. Oj tato črieda sä na dve pod čriedy delí. Do prvej náležejú obojživelce tak řečené lezjúne, že majú po čtyry nohy a lezú. Hdž. Čít. 181. --„L., u, m. = lezný stroj, Fahrzeug, -kunst. Šp.. Zpr. arch. VII1. 117. Lezský z Lozy Jan. Arch. VII. 651. Lézti, cf. Mz. v List. fil. 1883. 53., Mkl. Etym. 166. Lezu — polezu. Bž. 165. Opě- tovací tvar na val. Mor. Slov. 'fotit, ve Příbor, a Frýdecku laziť; ve Slez.. dur. lezu je též za iterativum, jinde se jinak vyjadřuje; v Hrozenkově slovesa lézti ne- znají: Šplhať po stromech (Ostrav.), chodic po stromoch, vyndzi na hrušku (uh.). Brt. D. Vz Osv. 1884. 59. (Brt.). O časování vz List. filol. 1883. 119.-jak (odkud). Leze nazpátek rakem (jako rak) = odvolává. Bdl. Leze jako moucha z pomyj, Brt., jako pa- vouk. Šd. — kudy. Když ho cítím na blízku, jakoby po mně lezlo. Us. Rg. Leze, leze po železe, nedá to pokoj až to tam vleze (klíč). Us. lig!. Však nám ještě kůže přes hlavu neleze (posud není zle). Šml. Leze přes zeď po rebríku. Pč 38. — kam (komu). Dolu 1. J. tr. Můj skutek na oči mi leze. Sš. Někomu do zelí 1. (překážeti mu, zvl. o soupeřích v lásce). Us. Rgl. Proč jsi tam lezl! Proč do takových pletich le- zeš!; To leze do peněz; To leze ne do set ale do tisíc. Us. Dčh. Někomu do řemesla 1. Us. Hk. V hrad 1. Dal. 65. Drastí se nám (vlasy), lezú nám v oči. Št. Kn. š. 81. Brambory mu (do krku) nelezou (nechut- nají mu). Us. Rgl. — čím za kým. Že Slovanstvo nemotornou nohou za cizími duchy nice lezlo. Sš. Bs. 1G9. — s čím. Se vším na mne lezou, man belästigt mich mit allen möglichen Ansprüchen. Dch. — po čem. Od kněze až do proroka (kazatele) všichni lezú po lakomství. Hus II. 401. Lezulka, y, f. = lezenka. Šm.. 1. Lež, koř. lbg, get. lug, liugan. Mkl. aL. 248., Mkl. Etym. 177. L. —- úmyslné mluvení seznané nepravdy. Chraň tě pán Bůh, bys to povídal na lež! U Rychn. Msk A ona byla ve lži. Us. Vk. Je z té krajiny, co lež kopou U Žamb. Dbv. A k tomu mi i lží nadal. Sd. kn. op. Luž (lež) ráda svoju společnost s nepravostí, dává. Slov. Tč. Hodí se k poli rež, k řeči l. Č. Z ne- naviděnie a lži; Hledáte lži. Ž. wit. 58. 13.,	4. 3. Holá 1.; Ano lež i duši zabije. Št. Kn. š. 9. Protož lžmi směle lid lúpie. Hus I. 343. Všecko, co ze lži pochází, hřích jest a všechno, co se s pravdou nesrovnává, jestiť nepravosť. Us. Hkš. — Lží faleš pevně podšívá. Výb. II. 314. Kdo v luži (lži) po- lapen bývá, i v pravdě míry nemává; Kdo ta pozná luž za pravdu po jednúc mluviti, ten potom ani tvej pravdě nebudě veriti. Glč. I. 51. L. ačkoli snídá, zřídka obědvá, nikdy téměř nevečeří (záhy se lhář pozná). Us. Hks. Ze lži lidé neumírají, jen že po- tom víry nemají. Hkš. L. jest poplatkem, jejž odvádí neřesť ctnosti. Prov. O rozdílu mezi lží a prolhaností vz v Km. 1889. 37. 2. Lež = než, leč Také na Mor. na Val., u Kelče a j. Brt. D. 174. Radši bych umřela, I. by sa vydala. Val. Brt. Není to (péro). 1. věnec. Sš. P. 22. (276.). Bol som tam, 1. som ho nenašel doma. Rr. MBš Ja vzkřikla, 1. darmo. Phľd. IV. 25. Ležácky žíti = bez namahání. U Kr. Hrad. Kšf. Ležácký, Faulenzer-. L. život. — L, Lager-. L. sud. Zpr. arch. IX. 113., KP. V. .380. Ležák = lenoch. Nechceš-li býť žebrá- kům, nebuď krem potreby ležákom; Kdo nechce býť žebrákem, nesmí býti ležákem. Us. Tč. Ktož 1-ky chová. Výb. II. 214. — L. = plž. To je letos 1-ků! U Dřevěnic. Kšť. — L. Ta pšenice je 1 (ležatec = leží). U Ronova. Rgl. — L = druh kamene pí skovcového. U Rych. Zpr. arch. IX. 26. — L. = úl mající patra vedle sebe, opak sto- jan, der Lagerstock. Ve vých. Čech. Všk, — L. = pivo, das Lagerbier. R. 1554. ří- kali: staré pivo. Jir. Březnový ležák, das Märzenlagerbier. Dch. — L. brus (ležatý), der Rutscher. Us. Šp., Pdl. —- L. = český tanec. Skd., Sš. P. 602. — L., mlýn u Na- savrk. — Cf. Ležiak. Ležákový. L sud, mladinka. Bk. Ležan, u, m. = ležák (úl). Ve vých. Čech. Všk.. LS. Ležany, Lažany, pole u Pihovic na Klat. BPr. Ležár, u, m., der o. die Haspel. Šm. Ležárník, a, m., der Haspler. Šm. Ležať = ležeti. Slov. Ležaté, vz Ležatý. Ležato. Prodal obilí na 1-to. Us. Brt. Všecky stehy šije 1-to. Šd. Žebř stojí 1.; Stupně jdou l. (ne příkře). Slez. Šd. Ležatý = ležící. Bž. 175., 193., 17. L. brus, vz Ležák, Skv., parostroj, Krost, Šmr. 76., žentour, písmo, Us. Pdl., len (má vlákna žlutá, jež se nedají vytříti), Hk; v horn. ležaté, ého, n., das Liegende, Nz., KP. III. 69.; 1. horniny, Bř. N. 237., šachta, NA. IV. 138., 145., jáma, sluj, Hř. 36., hráz. Bc. Ležen, žně, f. = - podval, základní břevno, der Grundbalken, die Grundschwelle. Hř. Vz Ležina, Ližina. Ležení = rukojemství, das Inlager. Cf. Tov. 130., 133., Půh. I. 376. Zř. zem. Jir. 457., 693., Žer. Záp. II. 185., Sdl. Hr. I. 156.-158., Výb. I. 1023, 1043. 1041., Arch. VII. 530., 548., VIII. 612. — L = tábor. L. pod šírým nebem, Freilager, Bivouac,