847

stanové, Zeltlager. S. N. XI. 224. L-ním se
položiti. Mus. 1880.455. L. římské. Vz Vlšk.
500.

Ležeti, ležu (nyní ležím), ležíš, 3. pl.
ležie (nyní leží) a Rovněž tak imperfektiva
náležeti, příležeti, záležeti, která časem víc |
a více do třídy III. 1. (uměti) se přenášejí
(mají tedy -ejí m. -í), ležal (zastr.), partc,
ležán (zastr.), sup. ležat. Jíti ležat. V. Vz
List. filol. 1884. 456., Bž. 193., Mz. v List.
fil. 1882. 194. — abs. Už leží (umřel)! Us.
Bdl. Dycky bych plakala stávaja léhaja,
že sem si ťa, šohajku, nevzala. Sš. P. 339.
Když jest ležal nemocen, přišel k němu
fojt. NB. Tč. 12. Ti úroci, ješto leží, mají
dáni býti Václavovi. Půh. 1. 383. Každý
křesťan vstávaje i léhaje měl by ji (vieru)
řékati. Št. Kn. š. 13. Dříve než jiný upadne,
on už leží (lenoch); Naši už mlátili, já ještě
ležel, oni šli k snídaní, já také běžel. Lpr.
Bych měl šat a co bych jedl, 1. bych též
dovedl. Us Bž. Kdo leže jídá, smrť se na
něj dívá. Na Plasku. BPr. — kde (jak,
proti komu). Listiny leží u soudu. J. tr.
Kořen leží mezi A a B. Nz. Leží na hrstce
slámě (spodobení). Zlínsky. Brt. Ustavičně
na mně leží (na mně doléhá). Mrtvý v Rakvi
leží na znaku. NRd. Klatba na něm leží.
Kyt. Leží to ve věci samé, že . . .; Leželi
těsně vedlé sebe. Osv. I. 419., 170. Kol-
mice dopadu leží se směry dopadu a od-
Razu v jedné Rovině. ZČ. I. 260. Že všecka
tato pře na svědcích ležieše. Ep. Pog. 27.
Duchovnímu správci Buková za horami už
z ruky ležela. Vlč. Zl. v ol). I. 44. Mlýn
leží při silnici, při potoku. Us. Pdl. To
město leží nad řekou nebo při řece (ne:
na řece). Cf. Ústí nad Orlicí, nad Labem,
Týn nad Vltavou. Km. L. táborem kolem
města; Ve shodných trojúhelnících leží proti
stejným stranám stejné úhly. Us. Pdl. Kde
sláma a oheň blízko sebe leží, rádo hoří
(se chytá). Km. Leží mu teplém ve objetí;
Ležel před ní na kolenou. Vrch. L. komu
na prsou. Mcha. Leží pod stromem. Ležim
ja v Rosičce studenej, ležim na travičce ze-
lenej ; Že už leží Turka okolo Prešpurka
nepřemožená moc; Pod Verónu, pod tým
kopcem leží Francúz se svým vojskem a
císař pán proti němu ; Kde tam budeš lé-
hat"? V polu léhať, zbrojú sa přikrývať
(v kuchyni u pece). Sš. P. 1., 136, 173.,
590., 743. Lehú těla jich v ulicech. ZN.
Lehú zlí před dobrými. BO. L-li před mě-
stem Znojmem; Přijel na mé zboží a tu na
mých lidech ležel a je vytrávil. Půh. II.
27,, 315. Žeť nás tré ležalo v komoře na
žoldře; A ty peníze leží na rathúze přede
pány. NB. Tč. 118., 226. Léhali jsú (zdržo-
vali se) u p. Valkúna. Pč. 20. Hejtmane
v Plzni myslili sobě, že tu což tož pod tím
1. musí i vlekli uši se vší pilností po jeho
obmyslu (dass dahinter etwas stecken müsse).
Skl. V. 60. Slováci a Vindi téměř na hrdle
mu 1 li (byli téměř za jeho zády). V. Jakoby
ležel v ohni, Alb. 7. b., na popele. Pass.
469. Pravý Buoh v těle v rovu ležal; Na
ní leží vešken zákon i proroci. Št. Kn. š.
21., 48. Kdo líhává v peci, myslí sobě, že
v popele líhavají všeci. Us. Tč. — Pozn.

Ležící často zbytečně klademe. Soused do-
volil mi přes své za hájem ležící pole vodo-
tok vésti (= přes své pole za hájem). Mezi
školní budovou a kostelem ležící zahrada
(= zahrada mezi školou a kostelem). Brt.
S. 3. vyd. 179. 3. — jak (proti komu,
kde). L. měkce. Vz Neměkce). L. pokojně,
Sá., bez pohnutí, Us., někde posádkou, Čsk.;
táborem, polem proti někomu. Let. 157.
Leží na palubě zády vzhůru. Nrd. Sto leží
padlých tělem na těle. Kká. Ležeti bradou
vzhůru (mrtev). Us. Sd. Leží tu na snadě
myšlénka, že . . . Hrts. Nechali ho za mrt-
vého 1. Vlč., NB. Tč- 107. Rukama svýma
sem se živil a na cizí mozoly sem neležel.
BR. II. 614. b. Vz Ležmo. Žito leželo na
hrstech. Wtr. exc. — v čem To leží v moci
boží. MH. 8. L. v mrákotách, Mcha., dlouho
ve snění. Vrch. Leží v tom, jako stará bába
v modlitbách. Šml — se komu. Dobře se
mu leží, kdo si sám ustele. Č. Kn. š. 141.
— jak dlouho. Leží proti sobě již 3 týdny
(vojska). Us. Pdl. U města toliko za tři
neděle ležel. Bart. 310. On celý den ve kni-
hách leží. Dch. Potom ležal nebožtík doma
u mateře od neděli až do pátku; Ležel až
k světlu samému. NB. Tč. 96., 198. — s kým.
Složimy peřiny do jednoho lože, buděm spo-
lem líhati, něbuděm se bávati. Sš. P. 705.
S ženami bezděky sú léhali. BO. — proč.
Tudy leží milý s milo, oba zabiti jsó; tu
leží milý pro miló, milá pro milého Sš. P.
148. Skrze moc boží ležieše něm (němý).
BO. — za koho. A proto jsem jej musil
poháněti a zaň 1. a tráviti se. Vz Ležení
(rukoj.) Půh. I. 359. — na koho. Kde jedni
na druhé leží, aby se jistec neb rukojmí
učtli o tu summu. Výb. II. 1242.

Ležiačky, liegend, leže. Slov. Ssk , Loos.

Ležiak, u, m. L-kami volajú sa nízke
stromky ovocné, jejichž konáriky ťahajú sa
vodorovne po opierkach. Rr. Sb. — L..,
Lagerbier. Loos. — L , a, m. = ležák, Fau-
lenzer, m. Slov. Loos.

Ležina = krakorec, vypustený kámen,
der Kragstein, die Konsole. Nz , NA. I. 50.,
Vlšk. 7. — L. při lešení. L. sponami ku
sloupkům i štěnířům upevněná klade se
přes přímky. Dch. — L. pumpová, das
Pumpenlager. Hrk., Bc.

Ležisko. Wíedlager oprav v: Wildlager.
Zaječí pelech. Brt. D. 145.

Ležistě, ě, n. L. sněhové = místo, kde
sníh leží. U Chocně. Brv. = L. = místo
k táboru se hodící. Ml.

Leživosť, i, f. = lhiavosť. Slov. Bern.

Ležka = lžíce. Už mne ruka nobolí, ale
z najprvšku jsem nemohl ani ležku do ruky
vzať. Slez. Šd. Vz Talíř. — L, lyžka =
lžícový vrták, der Löffelbohrer. Hř. — L.,
y, m. = lhář. Člověk lživý netoliko jest l.,
ale i prorádce. Výb. I. 347.

Ležkati = ležeti (v dětské řeči). Zlínsky.
Brt.

Ležkov, u, m. = strážnice. Vký., Šm.

Ležmo. Vis ležmo pobok, der Seitliege
hang. Čsk. Ona (cihla ve zdi) tu je ležmo.
Slez. Šd. Národ sedmo nebo 1. ve visutých
lůžkách své cesty i práce koná. Koll. III.
81. Je tam ležmo (pečený vařený). U Mešna.