850

V. 362., VI. 277., Arch. VII. 712., VIII. 594.,
595. V Dlouhé Lhotě u Dobříše nesmí nikdo
vykřiknouti: Kolomaz! Vz Sbtk. Krat. h.
65. Jak daleko měli ze Lhotek či z Nové
Lhoty na Mor. do Strážnice ? Vz Sbtk.
Krat. h. 180. Všichni obyvatelé tamější
měli jen pár bot. Vz ib. L. = jm. louky a
polí u Přerova a j. Pk. — L., y, m„ os.
jm. — L. Jan (Květloslav Bystrický), nar.
1811., podkraj. hejtman. Jg. H. 1. 2. vyd.
592., S. N. — L. Ant., naroz. 1814., český
malíř. S. N, Rk. Sl.

Lhoták, a, m. = obyvatel Lhoty, Lho-
fan; os. jm.

Lhotecký Dvůr u Hořic.

Lhotečka, y, f., revír u Rožnova.

Lhotice, dle Budějovice, Lhotitz, vsi u Ná-
měště, u Lišova, u Křelovic, u Dolních Krá-
lovic, u Mnich. Hradiště; České L., Böhm.
Lhotitz, ves u Nasavrk ; Německé L., Deutsch -
Lhotitz, ves u Chrudimě. — L. Růžkova,
Ruschkolhotic, ves u Čechtic. Blk. Kfsk.
1350., Sdl. Hr. I. 154., IV. 181., 184.

Lhotka, y, f., ves u Sviň, u Sedlčan,
u Hořic, u Železného Brodu, u Golčova Je-
níkova, u Křelovic, u Kouřimě, u Pardubic,
u Plzně, u Blovic, u Hořovic, u Zbirova,
u Jesenic, u Mělníka, u Dušník, u Vel.
Meziříčí, u Žďára, u Zdounek, u Příbora,
u Uher. Brodu, u Val. Meziříčí, u Letovic,
u Zlaté Studně, u Neveklova; sam. u Ne-
veklova; u Přelouče, u Blatné, u Mladé
Vožice (u Německého Záhoří, u Lomné a
u Řevničova); dvůr u Tábora, u Pelhři-
mova, u Chlumce v Jičín., u Třebechovic,
u Čáslavě, u Březnice a u Rokycan; Blasch-
dorf, ves u Bílovce; Ellgoth bei Ostrau, ves
u Mor. Ostravy (Lhotka Čertova). L. či
Lhota Chvalčova, ves u Bystřice pod Host.;
L., Klein-Lhota, ves u Dobříše; L. — Lhota
pod strání, ves u Kr. Hradce : L. = Lhota
Březovská, Lhota St. Gotthard, ves u Hořic;
L., Lodus, ves u Kaplice; Mehlschüttel, ves
u Krumlova; L., Nahlhütten, ves u České
Třebové, Nitschenau, ves u Vítkova; L.
Borová, vz Lhota Borová; L. Čertova, vz
Lhotka (nahoře); L. Dubová, Aichen, ves
u Janovic v Klat.; L. Hnojíkova či Nižší,
Unter-Lhotka, ves u Chotěboře; L. Hru-
šova, Lhota bei Lžín, ves u Soběslavě; L.
Hubkova či Lhotky Vrchní, Ober-Lhotka,
ves u Chotěboře; L. Marvalova, Unter-Lhota,
ves u Klatov; L. Petrova, Peter Lhota, ves
u Čechtic; L. pod Besenicemi, Unter-Mehl-
hüttel, ves u Svín; L. Frackova, něm. Lhotka,
ves u Kralovic u Plz.; L. Batiborova, Mel-
hutka, ves u Prachatic; L. Vestecká, Lhotka
Westetz, ves u Chotěboře; L,. Žalmanka,
dvůr u Kostelce nad Orl.; L. Žalmanova,
dvůr u Rychnova nad Kn.; L. Žebračka.
Bettel-Lhotka, ves u Chotěboře. PL., Blk,
Kfsk. 1352.-1353., Sdl. Hr. I. 255., II. 278.,
III. 304., IV. 371., V. 362., VI. 277. — L,
vz Lhůta.

Lhotky, pl., f., ves u Velkého Meziříčí,
u Hlinska; Lhotek, ves u Náchoda; Lhotka,
dvůr u Vlašimě; L. Vrchní, vz Lhotka Hub-
kova; Lhotky Nižší, vz Lhotka Hnojíkova;
L. Jelcovy, Lhotky-Jeletz, ves u Pelhři-
mova; L. Kocourovy, L.-Kocour, ves tam-

též. PL., Blk. Kfsk. 1352.—1353., Arch VII.
712.

Lhotsko, a, n., ves u Vizovic; Hutzke,
ves u Úště. Rk. Sl.

Lhotšký, ého, m., os. jm. Tk. VII. 395.,
Žer. Záp. II. 185., S. N., Arch. VII. 712.

Lhoty, pl., f., Lhotermühlen, mlýn u Ro-
sic; Lhotky, ves u Hlinska.

Lhovice, dle Budějovice, Elhowitz, ves
u Klatov. Rk. Sl.

Lhu, vz Lháti.

Lhůta = polehčení, shovění. Smil v. 1026.
L. zavitá, die Praeklusivfrist, J. tr., Bor.
68., platební, das Respiro, k předložení ně-
čeho, der Vorlagstermin. Šp. Placení po
lhůtách, na roky; Přísně lhůt šetřiti. J. tr.
Po vyjití lhůty. 1546. Té. Já jsem mosila
svým chudým lidem za tři léta lhótu dáti.
Půh. I. 165. Dneskajšek je lehota, do kto-
rej . . . Slov. Ntr. V. 280. — L., vsi u Kla-
tov, u Chotěboře. Blk. Kfsk. 1353.

Lhůtní = lhůtový, Raten-, Fristen-. L.
kniha, Skř. Kup. účet. I. 9., II. 231., pe-
níze (na lhůty), Sdl. Hr. I. 231., počet. Us.
Pdl.

Lhůtový, vz Lhůtní. L. splátky. Kaizl
220.

Lhýšov, a, m. Sdl. Hr. IV. 371.

-li v otázkách jednoduchých přímých.
Jest-li to slovo vaše? Dal. 84. Vidél-lis
muže ručieho v svých činech? BO. Pane.
v tento-li čas navrátíš královstvie?; Ty-li
jsi král židovský? ZN. To-li sú města,
ješto's mi dal bratře? Bj. Slýchal li jest to
kto živý? LAp. Rubíne, skoro-li mé masti
budu? Mst. Slýchal-lis kdy o kretském la-
byrinthu? Km. L. 2. Brzo li pak tomu ko-
nec učiněn bude? Ib. 11. 16. Také-li se pak
tobě v tom světě líbiti bude? Ib. 15. 3.
To-li navracuješ? Ž. wit. Deut. 6. — Vz
Jir. Nkr. 94. §. 405. a 406., Km. 1884. 282.,
Brt. S. 3. vyd. 11. 4. b. — Pozn. Na Zlín-
sku příklonná částice -li odsouvá l před-
chází-li a, e, o: ma-i? Také-i chcete? Da-
leko-i? To však neděje se tak zhusta jako
v nářečí valašském. Brt. — b) V otázkách
nepřímých. Pověz mi, jsi-li syn boží. Peš.
Aby uzřel, jest-li rozumný. Ž. wit. 52. 3. —
c) V otázkách dvojitých přímých. Jsi-li
Eliáš? jsi-li prorok? ZN. Křest Janóv
z nebe-li jest byl, čili z lidi? ZN. — d) Vot.
dvojit, nepřímých. Odkud byl, s nebe-li či
z lidí. ZN. Umříti máme, ale nevieme, ráno-li
večer-li, dnes-li, zajtra-li. GR. Mám dědice
nevěda, múdrý-li, blázen-li bude. BO. —
2. Uvozuje věty podmínečné. Jím-li, piem-li
nebo cožkoli jiného činím. GR. Káže-li
zabiti, zabijí; káže-li odpustiti, odpustie,
kaže-li raniti, ranie. BO. Opatř, jest-liť sukně
syna tvého čili nic. BO. Cf. Brt. S. 3. vd.
137. 1. -— Na str. 911. b. v 25. ř. sh. za
najdeš polož: Vz Tak.

Liaca, e, f., z něm. Leitseil jako lácal.
Slov. Zátur., Ssk.

Liackať = bědákati. Slov. Rr. Sb.

Liacový kůň = na pravé straně. Slov.
Zátur.

Liadok, dku m. = ledek. Slov. Rr. Sb.

Liahev = láhev- Slov. Ssk.

Liahnúť sa = líhnouti se. Zátur., Ssk.