851

Liaison, u, m. (liesón), fr. = spojení,
láska. S. N.

Liany, pnivé rostliny horkého pásma. Vz
Schd. II. 237., S. N, Rk. Sl., Hlb. I. 353.,
II. 232., 483.

Lias, u, m. (lajas) = angl. název místní
jistých vápenitých opuk. Krč. G. 655. L.,
černá jůra, der Lias, untere Jura. Nz., Sl.
les. L. objevuje se v útvarech trenčanské
a oranské stolice hl. v podobě skvrnitých
slínů, střídajících se s písčitými vrstvami
a s vápenci, s vyznačenými Masovými anti-
monity. Krč. G. 600. Cf. Krč. G. 660., 683.,
Schd. 11. 119., Stč. Zem. 708., Chdt, 24.

Liasový, Lias-. Vz Lias. L. útvar, -for-
mation. Sl. les.

Liaský, Lias-. Vz Lias. L. vápno, Nz.,
slín.

Liať = líti. Slov. Ssk.

Liatina, y, f. = litina. Slov. Phľd. IV.
126., N. Hlsk. I. 176., Ssk.

Liatovec, vce, m. = litý zvonec. Slov.
A majúc na šijách 1-vce či spiežové zvonce
tahajú klát. Sb. sl. ps. I. 183. (II. 1. 105.).

2. Lib. Libte nebo nelibte. Šf. Strž. I.
508., Šf. III. 540. A tu lib kup lib nekupi,
jižť bez škody neodstúpi. Hr. ruk. 405.
Vz Koupiti (dod.).

Liba, adj. masc. v platnosti substantiva.
Liba svého Jesukrista. List. fil. 1886. 415.

— L., os. jm. žen. Pal. Rdh. I. 122. — L.,
ves u Steinhofu v Cheb., něm. Liebau.

Libač. Koll. III. 231.

Libáček = hladič měsíc. Reš. Cf. Milo-
stinky.

Libačkový, vom Flittergold. L. péro.
Slov. Sl. ps. 52.

Libada, y, f. = z těžké látky zhotoveHá
vrchní kazajka srbských žen. Džl.

Libadlo = řiť. Bdl.

Libák, a, m., os. jm. Arch. II. 475., Pal.
Děj. V. 2. 271., Tk. IV. 732., Let. 333.,
Sdl. Hr. I. 218., V. 362., Arch. VII. 712.

Libákov, a, m. = vrch u Volenic na
Strakon. BPr.

Libakovice, dle Budějovice, Libaken,
ves u Přeštic. Blk. Kfsk. 338., Rk. Sl.

Líbalka Anna. Blk. Kfsk. 1192.

Liban, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.,
D. ol. III. 184.

Libaň, ě, f., ves u Nasavrk. Rk. Sl.

Libáň, od Libana. Vz Pal. Rdh. I. 131.,
Blk. Kfsk. 787., Sdl. Hr. V. 362., Rk. Sl.

Líbáni. Venku 1., doma hádání. Slez.
Tč. Nucené 1. oko vranní. 1b.

Libanice (od Libana. Pal. Rdh. I. 133.),
Labanitz, ves u Chrasti. Blk. Kfsk. 78.,
Sdl. Hr. I. 255., Rk. Sl.

Líbánkový, Flitterwochen-. Sm.

Libanský Vinc. Em. 1843. Jg. H. 1. 2.
vd. 592.

Líbati. abs. Koho mrzí 1., říká: Bolí mne
ústa. Bž. — co. Světlo líbá čelo vod. Nrd.
Větřík líbá hory, stráně, břehy, háje. Kyt.
1876. 80. Líbá rohy (opilý). Us. Vrů. L. káču
(jde poslední od muziky). U N. Bydž. Kšť.

— co proč. Maria ho líbá od Radosti. Brt.
P. 163.— kam: v ústa. 14. stol. Mus. 1884.
27. — kdy. Na hody se smiřují a líbou.
U Uher. Hrad. Tč. Budu ji líbávať ruce

každý ráno. Sš. P. 221. — jak. Líbali se,
až se hřebíky třásly. Us. Rgl. Lítostně ji
líbala Sš. P. 141. L. něco zbožně, někoho
vilně, Kká., ruku něčí s upřímnou zdvo-
řilosti. Šml. Po třikrát jeho ránu líbal a
naň dúchl. NB. Tč. 72. — se s kým. Oni
se spolu líbali a mě přesmutného neznali.
Sš. P. 260. — co komu zač. Budeš mi
jednou ruce za to 1. (budeš mi za to po-
vděčen). Šml. I. 50.

Libátko, a, n., vz Libadio. Hnoj.

Libava, y, f., Liebau, mě. v Olomoucku.
Blk. Kfsk. 156. - L., Löbau. Tk. IV. 732.,
Rk. Sl. — L., Liebau, ves u Falknova. Rk.
SI. — L., os. jm. žen. Pal. Rdh. I. 122 ,
S. N.

Libavka, y, f., gaultheria, die Gaultherie,
rostl. L. položená, g. procumbens. Vz Rstp.
990.

Libčany, dle Dolany, Liebtschan, ves
u Kr. Hradce. Tk. V. 220., Tf. Odp. 287.,
Blk. Kfsk. 1353., Sdl. Hr. II. 73., 158., V.
362., Rk. Sl.

Libček, vz Libeček. Č. Kn. š. 259.

Libčeves, vsi, f. (od Libka. Pal. Rdh. I.
136.), Liebshausen, ves u Bíliny. Rk. Sl.,
Blk. Kfsk. 1353.

Libčí potok. Sdl. Hr. II. 44.

Libčice, dle Budějovice, Libschitz, ves
u Dobříše; Liebeschitz, ves u Žďáru (Li-
bišice); Lipschitz, ves u Dolních Kralovic.
Tk.V. 248., Blk. Kfsk. 1353., Rk. Sl., Sdl.
Hr. VI. 277.

Libčoves, vsi, f., vz Libčeves.

Libecina, y, f., ves u Vys. Mýta. Blk.
Kfsk. 281., Rk. Sl.

Libecký, os. jm. Blk. Kfsk. 1353.

Libeč, Libetsch, ves u Neveklova. Rk.
Sl. — L. = Libeř.

Liběč, e, Libitz, městečko u Chotěboře
(Libice). Rk. Sl.

Libeček, lentiscus. Byl. 15. stol. Cf. Mkl.
Etym. 171., Rstp. 734., Sbtk. Rostl. 52.,
242.-243., Slb. 594., Čl. Kv. 344., Schd.

II. 304., Kram. Slov., Mllr. 61., Č. Kn. š.
259. Libček dávají matky děvčatům do
koupele, aby se později líbila. Vz Sbtk.
Vykl. 19. Cf. Sš. P. 49. — L. jelení =
smldník srník, peucedanum cervaria, der
Haarstrang. Rstp. 742.

Libečov, a, m., Libetschov, ves u Unoště.
Rk. Sl.

Libědice, dle Budějovice, Libotitz, ves
u Žatče. Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1353.,
Rk. Sl.

Liběhrad, u, m. = zřícenina u Libčic.
Řvn. 159., Pam. arch. I. 91.

Liběhravý, leichtspielend. L. vtip. Koll.

III. 150.

Liběchov, něm. Liboch, ves u Mělníka,
také Libichov. Blk. Kfsk. 269., S. N., Sdl.
Hr. III. 304., V. 326., Rk. Sl.

Liběj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Libejcina, y, f. Vz Sdl. Hr. I. 255.

Libějice, Libějovice, dle Budějovice, Li-
biejitz, ves u Tábora a u Vodňan. Blk.
Kfsk. 1353., S. N., Sdl. Hr. 304., IV. 86.,
152., Rk. Sl., Arch. VII. 374., VIII. 12.

Libějický. L. Hory, Freigebirg, ves
u Vodňan (Svobodné Hory).

421*